Vladimir Nabokov

Rodný dům Vladimira Nabokova v Petrohradě

Vladimir Vladimirovič Nabokov, rusky: Владимир Владимирович Набоков, se narodil 22. dubna (10. dubna podle juliánského kalendáře) 1899 v Sankt Petěrburgu, a zemřel 2. června 1977 v Lausanne. Nabokov byl ruský a později americký prozaik; svou ranou prózu a poezii psal pod pseudonymem Sirin.

Pocházel z dobře situované rodiny (jeho otcem byl politik Vladimir Dmitrijevič Nabokov), což mu umožnilo získat kvalitní vzdělání. Ve studiu pokračoval i v emigraci, roku 1923 ukončil studium francouzské a ruské literatury na univerzitě v Cambridgi.

Po říjnové revoluci žil v emigraci v Berlíně, poté v Paříži, od roku 1940 v USA.

Po roce 1923 se nejprve živil jako učitel a tenisový trenér, v USA přednášel literaturu na několika universitách.

Roku 1960 se odstěhoval do švýcarského Montreux, kde prožil posledních 17 let života.

[editovat] Dílo

Do roku 1940 psal rusky, anglicky začal psát ještě před emigrací do USA (The Real Life of Sebastian Knight). Jeho lyrická poezie je ovlivněna expresionismem a symbolizmem. Často se zabýval problematikou odcizení a problémemy ruských politických a intelektuálních emigrantů. Ve svých (zejména pozdějších) dílech často využíval parodii a ironii. Jeho literární dílo má i výraznou a kritiky dosud neprávem opomíjenou filozofickou rovinu, přičemž důraz je kladen na prolínání relativní povahy času a prostoru. Nejdelší Nabokovův román ADA or Ardor: A Family Chronicle (McGraw-Hill 1969) se odehrává na úplně jiné planetě.

• Mašeňka 1926
• Smích ve tmě 1932
• Lužinova obrana – 1930
• Pozvání na popravu – 1935
• Hrdinský čin
• Dar – 1938
• Lolita – Paříž 1955, USA 1958, česky 1991, 2003, 2007, jeho nejznámější dílo. Příběh dvanáctileté nymfičky (slovo, které Nabokov vymyslel) a jejího o více než třicet let staršího pěstouna a milence v jedné osobě. Toto dílo je považováno za jedno z nejkontroverznějších děl literatury 20. století.
• Nezvratný důkaz – 1951
• Jiné břehy – 1954
• Pnin – 1957 - Příběh ´věčného exulanta´ Timofeje Pavloviče Pnina a jeho hořce komické konfrontace s americkým akademickým prostředím i se západním světem.
• Bledý oheň – 1962
• Ada or Ardor – 1969
• Průzračné věci – 1972
• Koukej na harlekýny – 1974

• Promluv, paměti /Návrat k jedné autobiografii – 1961, vzpomínky. Česky 1998

Monografie:

• Nikolaj Gogol
• Evžen Oněgin

české výbory:

• Povídky 1 (1921-1929)
• Povídky 2 (1930-1937)
• Povídky 3 (1938-1952)

monografie o Nabokovovi:

• Vladimir Nabokov - Od Mášenky k Daru / (autor: Michal Sýkora)
• Vladimir Nabokov - „Americká“ témata / (autor: Michal Sýkora)
• Podivuhodný podvodník / (autor: Leszek Engelking)

Mimo vlastní literární činnosti se věnoval překladům, kdy se soustředil především na díla Heineho, Lermontova a Puškina

[editovat] Odkazy

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Vladimir Nabokov

Projekt Wikicitáty obsahuje sbírku citátů v angličtině k tématu

Vladimir Nabokov

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Vladimir Nabokov

• Americká literatura
• Seznam amerických spisovatelů
• Ruská literatura
• Seznam ruských spisovatelů
• Postmoderna

[editovat] Externí odkazy

• Nabokovova knihovna