Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Vladislav Jindřich | ||
|---|---|---|
| Český kníže | ||
| Pečeť markraběte Vladislava Jindřicha | ||
| Doba vlády | 1197 | |
| Narození | asi 1160 | |
| Praha | ||
| Úmrtí | 12. srpna 1222 | |
| Znojmo | ||
| Pochován | Velehrad | |
| Přechůdce | Jindřich Břetislav | |
| Následník | Přemysl Otakar I. | |
| Manželky | Hedvika | |
| Dynastie | Přemyslovci | |
| Otec | Vladislav II. | |
| Matka | Judita Durynská | |
Vladislav Jindřich (asi 1160 – 12. srpna 1222, Znojmo) byl český kníže v roce 1197 a markrabě moravský (1192-1194 a 1197-1222), druhorozený syn Vladislava II. a jeho druhé manželky Judity Durynské.
Obsah |
Vladislav prožil své mládí v době rozepří uvnitř přemyslovského rodu. V roce 1191 se očastnil povstání svého staršího bratra Přemysla proti knížeti Václavovi II. Roku 1192 obdržel od císaře Jindřicha VI. markraběcí titul a panství nad Moravou. O rok později se ocitl kníže Přemysl v potížích, ve kterých mu ale Vladislav nepomohl. Novým knížetem se tak stal biskup Jindřich Břetislav.
V roce 1194 kníže Vladislava zbavil úřadu a moc nad Moravou mu byla odebrána. Jindřich ho povolal na Pražský hrad, aby ho měl pod kontrolou. Příští léta tedy žil pod dozorem v Praze.
Roku 1197 Jindřich Břetislav zemřel. Česká šlechta, z obavy před vojskem Přemysla I., raději osvobodila Vladislava Jindřicha a 23. června 1197 ho zvolila českým knížetem. Tento titul si samozřejmě nárokoval také jeho starší bratr Přemysl Otakar I., který v prosinci roku 1197 znovu vtrhl do Čech.
6. prosince 1197 to vypadalo, že se schyluje k válce mezi bratry. Aby zabránil vzestupu politické nestability, která panovala během nepřetržitého boje o moc uvnitř přemyslovského rodu, učinil Vladislav Jindřich něco tehdy jedinečného. Vzdal se titulu a s tím spojených privilegií a dědických nároků ve prospěch svého bratra, ačkoliv měl silnější armádu. Tímto mírem se navíc ukončila 25 let trvající krize v dynastii Přemyslovců a po 25 letech se opět stabilizovala moc v českých zemích.
Po rodinné dohodě se Vladislav 6. prosince 1197 stal moravským markrabětem. Jeho nástupcům měl být tento titul dědičně zachován. Ve Zlaté bule z roku 1212 byla potom Morava mlčky uznána za novou součást království. Vladislav Jindřich obdržel od císaře symbolicky část Saska, aby se nadále také mohl řadit mezi říšská knížata. Roku 1205 založil Vladislav Jindřich cisterciácký klášter ve Velehradě. Chtěl tímto naznačit spojitost s Velkou Moravou a klášter se měl současně stát hrobkou markrabat.
Politicky Vladislav úzce spolupracoval se svým bratrem, knížetem a později králem českým. Roku 1216 vyhlásili dokument, ve kterém byl stanoven princip primogenitury (prvorozeného) pro nástupce trůnu. Tím měly být odstraněny spory a intriky, k nimž docházelo během volby panovníka. Přemysl zřejmě bratrovi přislíbil, že na Moravě budou panovat Vladislavovi potomci, zatímco českými králi budou potomci Přemyslovi.
Až do svého skonu prokazoval loajalitu vůči svému bratrovi a na základě jejich dohody ho podporoval proti císaři. To, zda byl král Přemysl vrchní autoritou i na Moravě, je ovšem sporné. Vladislav potvrdil některé Přemyslovy listiny v Čechách, ale Přemysl více Vladislavových pro Moravu. Jeho největším ziskem pro Moravu byla vnitropolitická stabilita. Zřejmě na jeho popud vznikly polské Hlubčice i Bruntál.
Vladislav Jindřich se oženil s Hedvigou, jejíž původ není známý. Zemřel bez potomků a nástupnictví v markrabství tak spadlo do rukou krále Přemysla Otakara I. (respektive do budoucna druhorozeným synům českého krále). Vladislav Jindřich byl pochován ve velehradském cisterciáckém klášteře.
| Vladislav I. zm. 12. dubna 1125 |
Richenza z Bergu nar. asi 1095 zm. 27. září 1125 |
Ludvík I. Durynský zm. 12. ledna 1140 |
Hedvika z Gudensbergu | ||||||||||
| Vladislav II. nar. asi 1110 zm. 18. ledna 1174 |
Judita Durynská nar. asi 1135 zm. 9. září po 1174 |
||||||||||||
| Vladislav Jindřich nar. asi 1160 zm. 12. srpna 1222 |
| Předchůdce: Jindřich Břetislav |
Český kníže Vladislav Jindřich 1197 |
Nástupce: Přemysl Otakar I. |