Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
  |
Tento článek nepokrývá téma dostatečně z celosvětového hlediska. Pravděpodobně se zabývá jen českým, jen evropským nebo jinak omezeným hlediskem nebo územím. Pokuste se, prosíme, článek vylepšit a doplnit nebo k možnému zdokonalení přispět v diskusi. |
Vlak je jedno nebo několik pevně spojených vozidel, která se společně pohybují po železniční trati nebo jiné pevné dráze.
Obsah |
Podle českých obecně závazných drážních předpisů je vlak skupina (souprava) spojených drážních vozidel (zpravidla kolejových), z nichž alespoň jedno je hnací respektive trakční, opatřená předepsanými návěstmi (např. začátek a konec vlaku) a vlakovým doprovodem (tzv. vlakové náležitosti) a jedoucí podle jízdního řádu nebo podle pokynů osoby odborně způsobilé k řízení drážní dopravy (například výpravčího nebo dispečera), nebo samostatné drážní vozidlo s vlastním pohonem (hnací nebo speciální). Tento pojem je v dopravním řádu drah (§ 1 písm. k) vyhl. 173/1995 Sb.) definován zejména pro kolejovou drážní dopravu (železnice včetně metra, tramvajová doprava), na trolejbusovou dopravu a lanové dráhy (pozemní, visuté kabinové) se však tato definice vztahuje teoreticky také. Termín se používá i například pro důlní a průmyslové dráhy, na které se Zákon o dráhách nevztahuje.
Vlak se rozlišuje od skupiny vozidel spojených a přemisťovaných při posunu nebo samostatně spouštěných vozidel bez vlastního pohonu. Souprava automatického metra bez vlakového doprovodu, o jakých se uvažuje pro linku D pražského metra, by do současné definice vlaku rovněž nespadala. U jiných druhů dopravy se v obdobném významu používají termíny jízdní souprava nebo potahové vozidlo, v přeneseném významu se však někdy obdobné označení používá také (silniční vláček).
V železniční dopravě se vlakem rozumí též spoj uvedený v jízdním řádu, tedy jízda vlaku v určené trase a časech pod stanoveným označením (druh, číslo, případně název).
První vlaky byly obvykle tažené koňmi (Důlní železnice, koňská dráha). Později nastoupila parní lokomotiva. Ta byla v průběhu 20. století vytlačována dieselovými a elektrickými lokomotivami.
Podle druhu železniční dopravy se vlaky rozdělují na:
Uvedené typy vlaků jsou používány na tratích, kde jsou provozovatelem dráhy České dráhy. Na tratích jiných provozovatelů však mohou být používány stejné kategorie vlaků.
Osobní vlaky se dělí na:[1]
Vlaky a jejich části či vozy lze rozlišovat i podle dalších kritérií na povinně či nepovinně místenkové, lůžkové či lehátkové. Podle sestavy a typu vozů mohou vlaky pro osobní přepravu být buď být mezi vozy průchozí po přechodových můstcích či v kloubech soupravy nebo neprůchozí.
Vlaky nákladní dopravy zajišťují dopravu ložených nebo prázdných vozů a dělí se:[1]
V minulosti patřily mezi vlaky nákladní dopravy také kategorie Sn (spěšný nákladní vlak) a Pv (přestavovací vlak), ty však byly v roce 2001 zrušeny a vlaky Sn byly začleněny do kategorie Rn a vlaky Pv do kategorie Mn.
Mimo osobní a nákladní vlaky pak ještě existují tyto kategorie:
U jiných provozovatelů dráhy tomu může být jinak. Např. na vlečkách některých hutních podniků (např. Vítkovice, Nová huť) je pro dopravní jednotky podobné vlakům používáno označení přesun.[2][3] Na některých vlečkách provozovaný firmou OKD, Doprava na Ostravsku jsou pak provozovány tzv. přestavné jízdy, které jsou něčím mezi vlakem a posunem.[4]
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.
V tramvajové dopravě se termín „vlak“ používá pouze v drážní legislativě a předpisech, zatímco v předpisech pro provoz na pozemních komunikacích se tramvajový vlak nazývá pouze „tramvaj“.
Vlaky se rozlišují zejména podle dopravního určení. Například dopravní a návěstní předpis Dopravního podníku hl. m. Prahy a. s.[5] rozlišoval tyto typy vlaků:
Podle sestavy lze rozlišovat
V Praze mohou být podle dopravního a návěstního předpisu[5] vlaky tvořeny jedním nebo dvěma vozy a jejich maximální délka smí být 35 m. Výjimkou jsou manipulační jízdy, při nichž může vlak tvořit až šest vozů a maximální povolená délka vlaku je 105 metrů.
Vlakovou četu tramvajového vlaku tvoří řidič nebo řidiči, případně ještě brzdař nebo brzdaři, průvodčí či poučení pracovníci. Vedoucím vlakové čety je řidič. V kombinovaném vlaku je obvykle dopravním předpisem stanoveno, že první řidič ve směru jízdy je nadřízen ostatním řidičům. Zacvičující řidič je nadřízen zacvičovanému řidiči. Řidič instruktor při výcviku nebo zkoušce je za řídícího řidiče odpovědný pouze tehdy, pokud řídící řidič nemá platný průkaz pro žádný typ tramvajového vlaku.
