Vnitřní paměť

Jako vnitřní paměť se u počítače označuje paměť, ke které má zpravidla procesor přímý přístup. Vnitřní paměť je zpravidla volatilní (nestálá) a po vypnutí počítače se její obsah ztrácí. Vnitřní pamětí se v architektuře počítače označuje paměť určená pro uložení strojového kódu běžících procesů a pro data těmito procesy právě zpracovávaná. Srovnej s vnější paměť.

O správu obsahu vnitřní paměti, alokace paměti pro jednotlivé procesy se zpravidla stará operační systém, pro přístup do ostatních pamětí (video paměť, konfigurační registry apod.) jsou zpravidla použity ovladače zařízení.

Jako vnitřní paměť se zpravidla označuje:

• operační paměť
• cache pamět procesoru
• registry procesoru
• různé registry chipsetu (konfigurace počítače, řízení hardware, apod.)
• video paměť

Tento článek o počítačích je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.