Ucho

Tento článek obsahuje informace, které nejsou ověřené. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen, opravte, prosíme, nepřesnosti a doplňte prameny (literaturu apod.), které dokládají uvedená tvrzení.

Levé ucho člověka.

Ucho je sluchový orgán savců. Jeho základními částmi jsou vnější, střední a vnitřní ucho.

[editovat] Funkce

Sluch člověka dokáže vnímat zvuk v rozsahu frekvencí 16 – 20 000 hertzů. Nejcitlivější je v oblasti 1000 – 3000 Hz, což je oblast frekvence lidského hlasu. Například kočka dokáže vnímat zvuky od 30 – 45 000 Hz, pes 15 – 50 000 Hz a mol až do 150 000 Hz. Delfíni, netopýři a mnoho dalších živočichů se pomocí zvuku orientuje – tzv. echolokace.

[editovat] Součásti

[editovat] Vnější ucho

Vnější ucho (auris externa) se skládá z boltce, zvukovodu a bubínku.

• Boltec je tvořen chrupavkou (pouze lalůček chrupavčitou kostru nemá) a směřuje akustické vlny do zvukovodu. Velikost a tvar boltce ale nemá vliv na sluch.
• Zvukovod (také se mu říká sluchový kanálek) je trubice, která má část chrupavčitou a kostěnou. Na konci zvukovodu se nachází bubínek, hranice mezi zevním a středním uchem. Zvuková vlna, která projde zvukovodem, naráží do bubínku a putuje dál do nitra ucha. Délka zvukovodu dospělého člověka je asi 3 cm.
• Bubínek je vazivová blanka na konci zvukovodu, cca 0,1 mm silná. Zvuková vlna jej rozechvěje, bubínek ji zesílí a předá do středního ucha. Zdravý bubínek je lesklý a má šedavou barvu.

Výstelka zvukovodu obsahuje mazové žlázy, které produkují ušní maz. Zvukovod má samočisticí schopnost – nečistoty jsou z něj vypuzovány směrem ven.

[editovat] Střední ucho

Anatomie ucha

Střední ucho (auris medium) je systém vzduchem vyplněných dutin, vystlaných sliznicí. Začíná bubínkem, na nějž jsou napojeny tři sluchové kůstky. Mezi sluchové kůstky patří kladívko (malleus), kovadlinka (incus) a třmínek (stapes). Řetěz kůstek přenáší zvuk od bubínku do vnitřního ucha - ploténka třmínku se dotýká oválného okénka v labyrintu.

Ze středního ucha do nosohltanu ústí Eustachova trubice (tuba Eustachi, tuba auditiva), která vyrovnává tlak ve středním uchu s tlakem v okolním prostředí. Pomáhá také čistit středoušní dutinu.

[editovat] Vnitřní ucho

Vnitřní ucho (auris interna) (labyrint) se skládá z částí:

• Hlemýžď je stočená trubička naplněná tekutinou. Vibrace z hlemýždě cestují po membráně. Tyto vibrace objevují vlasové buňky (receptory sluchu). Každá buňka vysílá signály do mozku po sluchovém nervu. Signály jsou vnímány jako zvuk.
• Orgány rovnováhy

[editovat] Choroby ^[1]

[editovat] Otitis media

Zánět středního ucha, častý u dětí, bolestivý.

[editovat] Tinnitus

Neustálé zvonění nebo pískání v uchu.

[editovat] Vertigo

Porucha polokruhovitých kanálků vnitřního ucha způsobující pocit, že se okolí točí (závrať).

[editovat] Zalepené ucho

Tvorba tekutiny ve středoušní dutině, způsobující hluchotu, časté u dětí.

[editovat] Reference

1. ↑ HUGHES, James. Velká obrazová všeobecná encyklopedie. [s.l.] : Svojtka & Co., 1999. ISBN 80-7237-256-4. Kapitola Lidské tělo - smyslové orgány, s. 157.

[editovat] Související články

Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova ucho.

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Ucho

• Náušnice - typická ozdoba uší

Tento anatomický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.