Cévní svazek
(Přesměrováno z Vodivé pletivo, přímý odkaz na
Cévní svazek)
Cévní svazky na řezu listem řapíkatého celeru
Cévní svazek je soustava protáhlých prosenchymatických buněk s šikmými rozpuštěnými přepážkami, který tvoří vodivé pletivo. Cévní svazky se vyskytují v rostlinách a slouží k rozvádění živin a asimilátů. Jsou často doprovázeny parenchymatickými a sklerenchymatickými buňkami. Svazky cévní se řadí mezi pletiva vodivá a zpevňovací, jelikož jejich funkcí je nejenom rozvod živin, ale i stabilita rostliny. Cévní svazky se skládají z floému (lýková část) a xylému (dřevní část). Dřevní částí tvořenou cévami a cévicemi prostupuje vzestupný transpirační proud, lýkovou částí tvořenou sítkovicemi pak sestupný asimilační proud.
Vodivé dráhy svazků cévních se dělí na:
- Sítkovice - jsou tvořeny podlouhlými buňkami v lýkové části, jejichž krátké sousedící stěny jsou proděravělé. Sítkovice mají krátkou životnost, protože proudící roztok brzy ucpává jednotlivé otvory. Taková sítkovice odumře a je nahrazena novou. Sítkovice jsou tvořeny živými buňkami s protoplasty a bez pevných stěn. Protoplasty sousedních buněk jsou spojeny buněčnými stěnami s perforacemi.
- Cévy - též tracheje, jsou široké trubicovité buňky se ztlustlými zdřevnatělými stěnami. Jejich příčné přepážky se zcela rozpouští a umožňují tak neomezený průstup proudu asimilátů. Jsou součástí xylému.
- Cévice - též tracheidy, jsou naopak úzké trubicovité buňky se ztlustlými zdřevnatělými stěnami. Společná přepážka je zešikmená a obsahuje pouze dvůrkaté tečky. Cévice jsou také součástí dřevní části - xylému.
[editovat] Typy cévních svazků
Podle rozložení dřevní a lýkové části se rozlišují:
- koncentrické (soustředné) - nejjednodušší typ, jedna část obklopuje druhou;
- lýkostředné -(leptocentrické) lýko je obklopené dřevem (mnohé jednoděložné rostliny);
- dřevostředné - (hadrocentrické) dřevní část je uprostřed (plavuně a kapradiny);
- kolaterální (bočné) - nejčastější typ, dřevní část a lýko jsou umístěny za sebou ve směru poloměru (stonky a listy semenných rostlin a přesliček);
- bikolaterální (dvoubočné) - mají dvě lýkové části a mezi nimi dřevní část (lilkovité rostliny);
- radiální (paprsčité) - oddělené dřevní a lýkové části se pravidelně střídají (kořen v primárním stavu).