Vodné

Vodné je úhrada za odběr vody z veřejné vodovodní sítě, jinými slovy je vodné vyjádřením „ceny vody“. Vodné zahrnuje především platbu za odebranou pitnou nebo užitkovou vodu a nájem měřícího zařízení. Jako podklad pro účtování vodného slouží údaj o spotřebovaném množství vody, který se získává pomocí měřícího zařízení, nejčastěji se používá vodoměr. Alternativně se spotřeba vypočte odborným výpočtem nebo se určí podle směrných čísel uvedených v prováděcí vyhlášce k Zákonu o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu.

[editovat] Stanovování vodného

Vodné se stanovuje podle nákladů na výrobu a distribuci vody na 1 m³ za uplynulé zúčtovací období, ke kterému se přičte plánovaný zisk a zohlední se předpokládaný vliv inflace. U ceny vody tj. vodného a stočného je státem limitovaný povolený zisk pro provozovatele vodohospodářského zařízení ve výsi 7 %. V případě překročení zisku je provozovateli státem udělena pokuta zpravidla ve výši překročení (platí pro Českou republiku). U žádného jiného média jako je např. elektrická energie a plyn není maximální povolený zisk státem stanoven, což vyplívá z absolutní nezbytnosti vody pro život člověka.
Výjimku tvoří případy, kdy provozovatelem vodovodní sítě je např. samotná obec - spotřebiště, která nikterak nezohledňuje skutečné náklady a budoucí potřebu obnovy zařízení a tak samospráva vodné stanoví tzv. „lidové“.

[editovat] Forma vodného

Vodné má jedosložkovou či dvousložkovou formu.
Jednosložková představuje pevnou cenu pro dané účtovací období za m³, bez ohledu na spotřebované množství.
Dvousložková se obvykle skládá z paušálního poplatku většinou v závislosti na dimenzi použitého vodoměru a poplatku za odebranou vodu. Dvousložková cena vody je výhodná pokud odběratel dopředu ví jaké množství vody spotřebuje. Při malé spotřebě se volí nižší paušální poplatek a vyšší cena za 1 metr³. Při velké spotřebě se volí vyšší paušál a nižší cena za 1 metr³. Možnost dvousložkového účtování vodného přinesl až Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu č. 274, 2001 Sb.

[editovat] Právo na vodné

Právo na uhrazení vodného má majitel, popřípadě provozovatel veřejného vodovodu: citace zákona "Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezporostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu."

[editovat] Vodné solidární

Solidární vodné je cena shodná za 1 metr³, která se účtuje všem odběratelům v určité oblasti bez ohledu např. na vzdálenost odběrného místa od zdroje pitné vody. Solidární cena tedy nezohledňuje rozdílné skutečné náklady na výrobu a dopravu pitné vody k odběrateli. Z toho vyplívá, že aplikováním solidární ceny doplácí odběratelé ve městech bližších ke zdroji pitné vody na odběratele ve městech vzdálenějších a následně na odběratele v obcích.
Vysvětlení na příkladu: skutečné náklady na výrobu a distribuci vody pro větší město přilehlé ke zdroji vody s krátkou vodovodní sítí, která je gravitační jsou "minimální" (obrazně řečeno) a skutečné náklady pro obec s malým počtem odběratelů velmi vzdálené od zdroje vody, kdy je potřeba pro dopravu vody například i čerpacích stanic jsou "maximální" (obrazně řečeno).

Tento článek z oblasti hydrologie je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.