Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Vodní válec neboli válec pod jezem nebo pod jinou pevnou překážkou je druh turbulentního proudění vody v řece. V některých propustech nebo na provalených jezech tvoří proud vody jazyk a později vlny a rychle odtéká od jezu pryč dále směrem po proudu řeky. Opačným případem je vodní válec, kdy zpravidla za vyššího vodního stavu hlavní proud vody teče po hraně jezu, bezprostředně pod jezem pak těsně podle dna. Pokud tento proud vody narazí během dalších několika metrů na další překážku, například stojatou vodu pod jezem nebo zvedající se dno (pod jezem může být vymletá prohlubeň nebo vybetonovaná tzv. vana), obrátí se směrem vzhůru, dosáhne hladiny a tam se rozdělí. Část vody odtéká po proudu, ale část se horem vrací několik metrů proti proudu řeky zpět k jezu.
Obsah |
Válec pod jezem může být smrtelná past pro koupající se osoby nebo zejména vodní turisty. Voda pod jezem je plná bublin, obtížně se v ní plave a plovací vesta mnoho nenese.[1] Hlavní proud stékající po hraně jezu strhává topícího se pod vodu. Zpětný proud válce zase znemožňuje odplavat pryč po hladině. Kromě utonutí[1] hrozí i podchlazení[2][1] a úraz[1][3] nebo dokonce smrt utlučením[1]. Ve válci může uvíznout nejen člověk, ale i sportovní plavidlo, které se zpravidla proudem vody z jezu převrátí. Jsou známé i případy, kdy ve válci uvízl raft, nepřevrátil se, ale posádka přesto nebyla schopná pádlováním překonat zpětný proud.[2]
Charakter proudění vody silně závisí nejen na tvaru překážky, tvaru dna a výši hladiny pod překážkou, ale také na vodním stavu. Na řadě českých jezů za malé vody přes hranu neteče žádná nebo téměř žádná voda, a válec se tak pochopitelně nemůže vytvořit. Za střední vody se již válec vytvořit může, ale obvykle nemá ani zdaleka takovou sílu, aby ohrozil člověka. Řada vyhlášených nebezpečných jezů, vyzdobených pomníčky utonulých vodáků, proto je za středního vodního stavu sjízdná téměř bez jakéhokoli rizika. Nezbytná je pouze prohlídka jezu před sjížděním a schopnost správně odhadnout sílu proudění, obojí však může být problém u začínajících vodáků. Za vysokého vodního stavu bývají tyto jezy nesjízdné a nebezpečné a to i při malém rozdílu hladin nad a pod jezem. V případě extrémních povodní (například v Praze na Vltavě v roce 2002) se mohou hladiny dokonce vyrovnat a jez sám o sobě pak opět nemusí představovat nebezpečí.
Existuje několik metod záchrany. V případě silných válců se nedoporučuje plavat po hladině směrem od jezu a pokoušet se překonat sílu zpětného proudu[4], nemá ani smysl, aby pro tonoucího skočila do vývařiště další osoba, neboť by tím tonoucímu nepomohla a jen ohrozila sama sebe.[4] Obvykle je záchrana z válce vedena ze břehu pomocí hozeného lana, přivázaného záchranného kruhu nebo házečky a nebo riskantněji na jiné lodi odspodu z prostoru pod jezem. V obou případech hrozí pád nebo vtažení zachránce do válce. Pomoci může i shora poslaná přivázaná prázdná nafukovací loď.[4] Je-li tonoucí blízko břehu, lze mu podat pádlo, delší tyč a podobně. Pokud není možná pomoc další osoby, je jedním z řešení pokus dostat se válcem napříč směrem k některému břehu, kde válec obvykle nemá takovou sílu[3], a také případná záchrana ze břehu je blíže. I při vytahování tonoucího s pomocí zachránce bývá tažení ke břehu obvykle výhodnější než směrem po proudu, neboť není třeba bojovat se silou válce.[4]
Poslední možností je pokus podplavat válec podle dna (někdy je možné si pomoci odrazem nohama od konstrukce jezu). Řada vodáků se takto zachránila z válce a vyplavala na hladinu i 20 metrů pod jezem. Velkým rizikem tohoto způsobu záchrany je možnost dezorientace, úrazu nebo zachycení o předmět pod vodou (traverza, kámen a podobně). Navíc plovací vesta téměř znemožňuje plavat pod vodou a nepříjemná je i nutnost opustit ve válci uvězněné plavidlo. Vodák si tak v případě neúspěchu velmi komplikuje jiné možnosti záchrany.
Vodní válce ovšem mohou být vytvořeny člověkem zcela uměle respektive naprosto úmyslně. Stává se tak při stavbě umělých závodních tratí pro účely závodů ve sportovní disciplině zvané kanoistika na divoké vodě (olympijský sport).