Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Libavá | |
|---|---|
| status: | vojenský újezd |
| NUTS 5 (obec): | |
| kraj (NUTS 3): | Olomoucký () |
| okres (NUTS 4): | Olomouc () |
| obec s rozšířenou působností: | Olomouc |
| pověřená obec: | vojenský újezd Libavá |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 327,2382 km² |
| počet obyvatel: | 1318 (2005) |
| zeměpisná šířka: | |
| zeměpisná délka: | |
| nadmořská výška: | m |
| PSČ: | 783 07 |
| zákl. sídelní jednotky: | 8 |
| části obce: | 5 |
| katastrální území: | 5 |
| adresa újezdního úřadu: | Úřad vojenského újezdu Město Libavá náměstí č. 2 783 07 Město Libavá |
| přednosta: | |
| Oficiální web: http://www.vojujezd-libava.cz E-mail: uuvu.libava@iol.cz |
|
|
|
|
Vojenský újezd Libavá je vojenským újezdem o rozloze 327,2382 km² v Olomouckém kraji, na severovýchodě okresu Olomouc, v oblasti Oderských vrchů. Sídlem újezdního úřadu je Město Libavá.
Obsah |
Vojenský újezd vznikl dne 1. října 1946 na základě rozhodnutí Gottwaldovy vlády ze dne 17. září 1946 o zřízení „vojenského výcvikového prostoru Libavá“. Jeho součástí se stala celá katastrální území 24 obcí (16 ze správního okresu Moravský Beroun, přičemž Nové Oldřůvky dnes už součástí Újezdu nejsou; 1 ze správního okresu Šternberk; 4 ze správního okresu Hranice; 3 ze správního okresu Olomouc).
Ve všech zdejších obcích do té doby žili téměř výhradně Němci, kteří byli v roce 1946 nuceně vysídleni, poté následovalo také vysídlení českých přistěhovalců a „zlatokopů“, kteří sem postupně přicházeli od r. 1945.
V průběhu následujících let byly opuštěné vesnice postupně zdemolovány včetně historických památek, kterými byla řada kostelů, kaplí i polních křížů, vodních a větrných mlýnů i tradičních selských usedlostí. Výjimkou se stalo pouze Město Libavá a bývalé obce Heroltovice, Luboměř pod Strážnou, Kozlov a Slavkov, kde je dodnes sporé osídlení. Památkový úřad v Brně uplatňoval památkový zájem téměř u všech libavských obcí, především u sakrálních objektů a dále u 24 větrných mlýnů různých typů, které se zde vyskytovaly. Zachoval se však pouze poutní kostel ve Staré Vodě a větrný mlýn ve Městě Libavá. Na území vojenského újezdu je zakázáno soukromé vlastnictví, což se projevuje především na chátrání dosud zachovalých budov.
Po okupaci sovětskou armádou v roce 1968 byl vojenský prostor Libavá společně s vojenskými prostory Milovice a Ralsko postoupen sovětské Střední skupině vojsk. Zatímco milovický a ralský prostor byly při odchodu sovětských vojsk v červnu 1991 zrušeny, libavský převzala opět československá, později česká armáda.
Vojenský prostor Libavá je ze všech vojenských újezdů nejobydlenější. Nerespektování práv obyvatel vojenských újezdů (právo na místní samosprávu a právo vlastnit majetek) se před rokem 2007 několik let systematicky věnovala senátorka Jitka Seitlová, zejména v souvislosti s vojenským újezdem Libavá, kde začátkem roku 2007 žilo nejvíce, tedy 1174 obyvatel. Tři závažné podněty týkající se závažného porušování zákonů se potvrdily, jeden z nich se týkal nezákonného zahrabání bojových ochranných látek. Některé podněty se týkaly podezřelých okolností pořádání honů zvěře, neevidovaných a nezpoplatněných. Pro své snahy nenalezla širokou podporu ani u obyvatel vojenských újezdů (podle průzkumu z roku 2002 pořádaného armádou vyjádřilo 64 % obyvatel VÚ Libavá spokojenost se životem v újezdu), ti si však za ní chodili stěžovat neformálně soukromě, s obavou z prozrazení. Vyjádřila však vůli zabývat se problémem i z pozice zástupkyně veřejného ochránce práv, do které byla mezitím jmenována. [1] [2]
V nedávné době došlo na území vojenského újezdu ke katastrální reformě, takže se dnes území újezdu dělí namísto 25 už jen na 5 katastrálních území, kterými jsou:
Na území vojenského újezdu se v současné době nachází 8 základních sídelních jednotek, kterými jsou:
| Vojenský újezd Libavá | |
|---|---|
|
Heroltovice | Kozlov | Luboměř pod Strážnou | Město Libavá | Slavkov |
|