Vojvodina

Autonomní oblast Vojvodina Аутономна Покрајина Војводина Autonomna Pokrajina Vojvodina Vajdaság Autonóm Tartomány Autonómna Pokrajina Vojvodina Provincia Autonomă Voivodina Автономна Покраїна Войводина
Rozloha	21 500 km²
Počet obyvatel	2 031 992
Hustota zalidnění	94,5 os./km²
Jazyk	srbština, maďarština, slovenština, chorvatština, rumunština, rusínština
Národnostní složení	Srbové (65 %), Maďaři (14 %), Slováci (3 %), Chorvati (3 %) Černohorci (2 %), Rumuni (1,5 %), Rusíni (1 %)
Náboženství	pravoslaví, katolíci
Nejvyšší bod	bezejmenné místo ({{{výška nejvyšší hory}}} m n. m.)
Hlavní město	Novi Sad
Nadřazený celek	Srbsko
Druh celku	autonomní oblast
Podřízené celky	7 okruhů
Prezident	Bojan Kostereš
Hymna	[[{{{článek o hymně}}}|{{{hymna}}}]]
ISO 3166-2
Internetová doména	[[.{{{doména}}}]]
Telefonní předvolba
Časové pásmo	UTC +1

Vojvodina (srbsky: Аутономна Покрајина Војводина/Autonomna Pokrajina Vojvodina, maďarsky: Vajdaság Autonóm Tartomány, slovensky: Autonómna Pokrajina Vojvodina, rumunsky: Provincia Autonomă Voivodina, chorvatsky: Autonomna Pokrajina Vojvodina, rusínsky: Автономна Покраїна Войводина), je autonomní oblast na severu Srbska. Hlavní město je Novi Sad, zároveň je to největší město Vojvodiny, druhé největší město je Subotica.

[editovat] Historie

Citadela v Petrovaradině, nedaleko města Novi Sad

Oblast byla důležitá už v dobách římské říše, nacházelo se zde město Sirmium (dnes Sremska Mitrovica). Během 6. století přišli do oblasti Slované a od 9. století byla Vojvodina ovládaná Maďary až do 16. století. Po bitvě u Moháče v roce 1526 a pádu Banátu v roce 1552 se oblast dostala pod kontrolu Osmanské říše. Díky Karlovickému míru z roku 1699 a později Požarevackému míru z roku 1718 Vojvodina připadla Rakousku. Po revolucím roce 1848 bylo na krátkou dobu založeno Srbské vévodství v rámci Habsburské monarchie (z té doby pochází jméno Vojvodiny: vojvodina znamená vévodství). Po 1. světové válce se stala součástí Království SHS a po druhé světové válce vznikla 1. září 1945 v rámci federalizované Jugoslávie autonomní oblast Vojvodina, mající současný rozsah, a která od té doby náleží k Srbsku.

[editovat] Správní dělení

Mapa okruhů Vojvodiny

Vojvodina je rozdělěna do 7 okruhů (sr. okrug):

• Bačka
  • Západobačský okruh
  • Severobačský okruh
  • Jihobačský okruh
• Banát
  • Severobanátský okruh
  • Středobanátský okruh
  • Jihobanátský okruh
• Srem
  • Sremský okruh

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Vojvodina

Související články obsahuje Portál Srbsko

Srbsko – Србија, Srbijа – (SRB)
Okruhy v Srbsku a jejich hlavní města Centrální Srbsko Město Bělehrad | Borský okruh (Bor) | Braničevský okruh (Požarevac) | Jablanický okruh (Jablanica) | Kolubarský okruh (Valjevo) | Mačvanský okruh (Šabac) | Moravický okruh (Čačak) | Nišavský okruh (Niš) | Pčinjský okruh (Vranje) | Pirotský okruh (Pirot) | Podunajský okruh (Smederevo) | Pomoravský okruh (Jagodina) | Rašinský okruh (Kruševac)| Rašský okruh (Kraljevo) | Šumadijský okruh (Kragujevac) | Toplický okruh (Prokuplje) | Zaječarský okruh (Zaječar) | Zlatiborský okruh (Užice) Vojvodina Jihobačský okruh (Novi Sad) | Jihobanátský okruh (Pančevo) | Severobačský okruh (Subotica) | Severobanátský okruh (Kikinda) | Středobanátský okruh (Zrenjanin) | Sremský okruh (Sremska Mitrovica) | Západobačský okruh (Sombor) Kosovo * okruhy (neexistující od roku 1999, avšak srbskou vládou nadále uznávané): Kosovský okruh (Priština) | Kosovskomitrovický okruh (Kosovska Mitrovica) | Kosovsko-Pomoravský okruh (Gnjilane) | Pećský okruh (Peć) | Prizrenský okruh (Prizren) * Kosovo jednostranně vyhlásilo nezávislost, avšak Srbsko a některé další státy jej nadále považují za součást srbského území a nezávislé Kosovo neuznávají (viz článek Autonomní oblast Kosovo a Metochie).