Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Prezidenta České republiky volí Parlament České republiky na společné schůzi obou komor.
Prezidentem republiky může být zvolen občan, který má právo volit a dosáhl věku 40 let. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou. Zvolen také nemůže být občan, který byl potrestán za velezradu. Navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně deset poslanců nebo deset senátorů. Šanci navrhnout kandidáta tak dostává každá politická strana, zvolená do Poslanecké sněmovny.
Obsah |
Volba se koná v posledních třiceti dnech volebního období úřadujícího prezidenta republiky. Uvolní-li se úřad prezidenta, koná se volba do třiceti dnů.
V prvním kole volby je zvolen prezident, pokud kandidát získá nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a všech senátorů, koná se do čtrnácti dnů druhé kolo volby.
Do druhého kola postupuje kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně, a kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Senátu. Je-li více kandidátů, kteří získali stejný nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně, nebo více kandidátů, kteří získali stejný nejvyšší počet hlasů v Senátu, sečtou se hlasy odevzdané pro ně v obou komorách. Do druhého kola postupuje kandidát, který takto získal nejvyšší počet hlasů. Zvolen je kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců i nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.
Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve druhém kole, koná se do čtrnácti dnů třetí kolo volby, v němž je zvolen ten z kandidátů druhého kola, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů.
Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, konají se nové volby.
Ústava ani příslušné zákony nepředepisují, zdali má být volba prezidenta veřejná, či tajná. Historicky první veřejné volby prezidenta České republiky se však konaly až v roce 2008, volby v předcházejících letech byly tajné.
Volba se konala 26. ledna 1993 na druhé schůzi Poslanecké sněmovny. Kandidáty byli Václav Havel, Marie Stiborová (navržena poslanci KSČM) a Miroslav Sládek (navržen SPR-RSČ). Václav Havel byl 109 hlasy z 200 zvolen prezidentem hned v prvním kole volby. Slib složil 2. února 1993.
Volba se konala 20. ledna 1998 na společné schůzi obou komor Parlamentu. Kandidáty byli Václav Havel, Stanislav Fischer (navržen poslanci KSČM) a Miroslav Sládek (navržen SPR-RSČ), toho času ve výkonu vazby ve věznici na Pankráci. V prvním kole prezident zvolen nebyl, do druhého kola poustoupil Václav Havel. Ten byl v druhém kole zvolen prezidentem, když získal 47 z 81 hlasů senátorů a 99 ze 197 hlasů poslanců. Slib složil opět 2. února.
Překvapením byla to, že Václav Havel byl zvolen až ve druhém kole a to ještě nejnižší možnou většinou poslanců. Přitom KSČM a SPR-RSČ měli v poslanecké sněmovně jen 40 poslanců. SPR-RSČ se neúspěšně pokusila napadnout volby u Ústavního soudu, protože její předseda Miroslav Sládek byl v době volby ve vazbě a hlasování se tak nemohl zúčastnit. Nutno konstatovat, že při tehdejším rozložení politických sil by i v případě Sládkovy účasti na volbě Havel bez problémů zvítězil ve třetím kole volby.
První volba se konala 15. ledna 2003. Kandidáty byli Jaroslav Bureš (navržen ČSSD), Václav Klaus (navržen ODS), Miroslav Kříženecký (navržen KSČM) a Petr Pithart. V prvním kole prezident zvolen nebyl, do druhého postoupili Václav Klaus (díky hlasům poslanců) a Petr Pithart (díky hlasům senátorů). V druhém ani třetím kole prezident zvolen nebyl.
Druhá volba se konala 24. ledna 2003. Kandidáty byli Václav Klaus, Jaroslava Moserová a Miloš Zeman. Do druhého kola postoupili Václav Klaus (díky hlasům poslanců) a Jaroslava Moserová (díky hlasům senátorů). V druhém ani třetím kole prezident zvolen nebyl. Pozoruhodný byl velmi nízký počet hlasů pro Miloše Zemana.
Třetí volba se konala 28. února. Tou dobou již byl úřad prezidenta neobsazen. Kandidáty byli Václav Klaus a Jan Sokol. Oba postoupili i do druhého kola, Václav Klaus díky poslancům a Jan Sokol díky senátorům. V druhém kole prezident zvolen nebyl. Ve třetím kole byl zvolen Václav Klaus, když mezi poslanci získal 109 a mezi senátory 33 hlasů, dohromady tedy 142 z 280 hlasů. Slib složil 7. března 2003.
Zvolení Václava Klause bylo překvapením. Vládnoucí koalice nedokázala prosadit žádného ze svých kandidátů. Překvapením byly hlavně počty hlasů pro Václava Klause v Poslanecké sněmovně. V prvním kole získal 115 hlasů. Vyskytují se domněnky, že Václav Klaus získal kromě 58 hlasů ODS i drtivou většinu hlasů poslanců KSČM, ale i mnoho hlasů koaličních poslanců včetně hlasů ČSSD. Vzhledem k tajnosti volby nelze ovšem určit, kolik hlasů Václav Klaus od poslanců a senátorů konkrétních stran získal. Po volbě však někteří poslanci KSČM prohlásili, že Václava Klause volili.
Do první prezidentské volby v roce 2008 byli jako kandidáti navrženi Václav Klaus a Jan Švejnar.
Společná volební schůze obou komor parlamentu začala 8. února 2008 v 10:00. Při jejím zahájení však nebylo zřejmé, zda má volba probíhat tajně či veřejně. Zástupci ODS požadovali volbu tajnou, ostatní strany chtěly, aby se volilo veřejně. Rozhodování o procedurálních otázkách trvalo téměř celý den, až po osmé hodině večer bylo rozhodnuto, že volba bude probíhat veřejně.
Samotná volba tak začala přibližně v 20:30; v prvním kole získal Václav Klaus 47 hlasů senátorů a 92 hlasů poslanců, Jan Švejnar 32 hlasů senátorů a 106 hlasů poslanců. Václav Klaus tedy zvítězil v Senátu, zatímco Jan Švejnar v Poslanecké sněmovně, a do druhého kola postoupili oba kandidáti.
Druhé kolo bylo zahájeno téhož dne zhruba ve 20:45, oficiální výsledky však do skončení schůze ve 21 hodin nebyly zveřejněny, byly vyhlášeny až na začátku dalšího jednacího dne, 9. února po 10. hodině.[1] V druhém kole bylo 48 senátorů a 94 poslanců pro Václava Klause a 31 senátorů a 104 poslanců pro Jana Švejnara, prezident tedy opět nebyl zvolen a do třetího kola postoupili oba kandidáti. Oproti prvnímu kolu Václav Klaus získal o dva poslanecké a jeden senátorský hlas víc, což vyvolalo spory o to, zda byly hlasy ve druhém kole sečteny správně; Jiří Paroubek pak naznačil, že sčítání hlasů mohla zmanipulovat ODS.
Před třetím kolem, u kterého hlasování začalo po 13:45, hlasování ze zdravotních důvodů postupně opustili tři zástupci, což bylo posléze předmětem vzájemného obviňování ODS a ČSSD z nátlaku na své volitele. V hlasování pak získal Václav Klaus celkem 139 hlasů, zatímco pro Jana Švejnara hlasovalo 113 senátorů a poslanců (podle svého předešlého slibu poslanci KSČM nehlasovali ani pro jednoho kandidáta, ale zůstali v sále). Ani jeden z kandidátů tedy ani ve třetím kole nebyl zvolen (Václavu Klausovi chyběl ke zvolení jeden hlas), první volba tedy skončila neúspěšně.[2]
Druhá volba se konala týden po volbě první, 15. února. Kromě obou kandidátů z první volby byla do druhé volby nominována navíc i Jana Bobošíková, kterou navrhli poslanci KSČM.[3]
Volební schůze byla zahájena v 10:00, po úvodních projevech ještě před zahájením prvního kola hlasování Jana Bobošíková z volby odstoupila, protože se KSČM nepodařilo získat pro ni podporu. Hlasovalo se tedy opět pouze o dvou kandidátech. Schůze se ze zdravotních důvodů neúčastnila poslankyně Strany zelených Olga Zubová.
V prvním kole získal Václav Klaus 48 hlasů senátorů a 93 hlasů poslanců, Jan Švejnar 32 hlasů senátorů a 104 hlasů poslanců. Prezidentem tedy nebyl zvolen nikdo, do druhého kola postoupili oba kandidáti. Ve druhém kole, které se konalo okamžitě poté, obdržel Václav Klaus opět 48 hlasů senátorů a 93 hlasů poslanců, Jan Švejnar 32 hlasů senátorů, ale již jen 94 hlasů poslanců. Před třetím kolem byla na žádost Strany zelených vyhlášena přestávka, po které proběhlo třetí kolo volby. V něm Václav Klaus získal celkem 141 hlasů, Jan Švejnar 111 hlasů, takže Václav Klaus byl zvolen prezidentem.[4]
