Volgograd

Volgograd Волгоград
Jeden z městských bulvárů a budova železniční stanice
vlajka znak
poloha
souřadnice:	48° 42′ 0" s. š., 44° 29′ 0" v. d.
nadmořská výška:	0–102 m n. m.
stát:	Rusko
federální okruh:	Jižní
oblast:	Volgogradská
administrativní dělení:	8 rajónů
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	565 km²
počet obyvatel:	986 400 (2007)
hustota zalidnění:	1777 obyv. / km²
etnické složení:	Rusové, okrajově též Ukrajinci, Kazaši, Tataři a další
náboženské složení:	pravoslavné křesťanství
správa města
starosta:	Roman Grebennikov (KSRF)
oficiální web:	http://www.volgadmin.ru/
telefonní předvolba:	8442
PSČ:	400001—400138

Volgograd (rusky Волгогра́д; v letech 1925–1961 Stalingrad, do roku 1925 Caricyn) je město v Ruské federaci, na jihu její evropské části. Město je důležitým přístavem na řece Volze; podél jejího západního břehu se táhne v délce téměř 80 km. Město je centrem Volgogradské oblasti a má 986 000 obyvatel. Jeho rozloha činí 565 km², tedy o něco více než rozloha Prahy.

[editovat] Historie

[editovat] Carské Rusko a občanská válka

Volgograd byl založen roku 1589 jako pevnost Caricyn na soutoku řek Carica a Volha. Tato pevnost získala název z tatarského Caryca. Její účel bylo hlídat často nestálou hranici mezi Tatarstánem a ruským impériem. V roce 1670 dobyli město Kozáci (Stěnka Razin a Jemeljan Pugačev) a to během vzpoury. V 19. století se tehdejší Caricyn stal významným přístavem na Volze a důležitou dopravní křižovatkou. Během Říjnové bolševické revoluce to bylo místo těžkých bojů. Stalin, Kliment Vorošilov a Semjon Buďonnyj obsadili město sice už roku 1918, avšak nedlouho poté je získali „bílí“ zpět. Roku 1920 byla nakonec ustanovena sovětská moc a město přejmenováno na Stalingrad.

Socha Matka Rus na Mamajevově návrší tvoří Mamajevovu mohylu

[editovat] 2. světová válka

Za dob Stalinovy vlády se stal Volgograd důležitým přístavem. Bylo zde překládáno zboží z vlaků na lodě a naopak. V době 2. světové války mělo město značný strategický význam, umocněný navíc symbolikou jeho jména. Mezi 21. srpnem 1942 a 2. únorem 1943 město obléhala německá vojska a téměř celé je dobyla, pak však byla obklíčena a zničena. „Bitva o Stalingrad“, kterou nakonec vyhrála Rudá armáda, znamenala totální zvrat ve válečné situaci v Evropě; od této doby byla vojska Třetí říše nucena ustupovat zpět na západ. V bojích padlo 1,5 milionu lidí na obou stranách; celé město bylo totálně zničeno. Po skončení války, roku 1945 dostal Volgograd titul Město Hrdina a ocenil jej také britský král Jiří IV. Jako památník na tuto dobu byla postavena socha Matky Rus (Mamajevova mohyla).

[editovat] Po 2. světové válce

Roku 1961 Nikita Chruščov přejmenoval tehdejší Stalingrad na Volgograd, v rámci procesu destalinizace, který tehdy v zemi probíhal. Tato změna byla přijata s rozpaky, jelikož název Stalingrad byl název hrdého města. V současnosti by mnoho lidí opět uvítalo změnu k původnímu jménu.^[zdroj?] Dnes mnoho míst, hlavně ve Francii nese název Stalingrad na počest tohoto města. V 80. letech byla zřízena tramvajová rychlodráha. V 90. letech překonal počet obyvatel milionovou hranici, na počátku 21. století pod ni však zase spadl.

[editovat] Současná ekonomická situace

Na Volze byla vybudována přehradní nádrž, dnes je Volgograd stále důležitou dopravní křižovatkou mezi Donbasem, Sibiří, Kavkazem a Ruskem. Roku 1952 byl vybudován Volžsko-donský kanál. V dnešní době se zde nachází velké množství loděnic a závodů na zpracování oceli, hliníku a ropy.

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Volgograd

• Oficiální stránky Volgogradu
• Volgograd.ru — Portál města, zprávy, novinky, webkamery
• Rozsáhlá fotogalerie — zvláště z místního muzea a Mamajevova návrší se sochou Matky Rusi

Rusko – Россия – (RUS)
Subjekty Ruské federace Republiky Adygejsko (Majkop) | Altajsko (Gorno-Altajsk) | Baškortostán (Ufa) | Burjatsko (Ulan-Ude) | Čečensko (Groznyj) | Čuvašsko (Čeboksary) | Dagestán (Machačkala) | Chakasko (Abakan) | Ingušsko (Magas) | Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) | Kalmycko (Elista) | Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) | Karélie (Petrozavodsk) | Komi (Syktyvkar) | Marij El (Joškar-Ola) | Mordvinsko (Saransk) | Sacha (Jakutsk) | Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) | Tatarstán (Kazaň) | Tuva (Kyzyl) | Udmurtsko (Iževsk) Kraje Altajský (Barnaul) | Chabarovský (Chabarovsk) | Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) | Krasnodarský (Krasnodar) | Krasnojarský (Krasnojarsk) | Permský (Perm) | Přímořský (Vladivostok) | Stavropolský (Stavropol) | Zabajkalský (Čita)  Oblasti Amurská (Blagověščensk) | Archangelská (Archangelsk) | Astrachaňská (Astrachaň) | Belgorodská (Belgorod) | Brjanská (Brjansk) | Čeljabinská (Čeljabinsk) | Irkutská (Irkutsk) | Ivanovská (Ivanovo) | Jaroslavská (Jaroslavl) | Kaliningradská (Kaliningrad) | Kalužská (Kaluga) | Kemerovská (Kemerovo) | Kirovská (Kirov) | Kostromská (Kostroma) | Kurganská (Kurgan) | Kurská (Kursk) | Leningradská (Sankt Petěrburg) | Lipecká (Lipeck) | Magadanská (Magadan) | Moskevská (Moskva) | Murmanská (Murmansk) | Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) | Novgorodská (Novgorod) | Novosibirská (Novosibirsk) | Omská (Omsk) | Orjolská (Orjol) | Orenburská (Orenburg) | Penzenská (Penza) | Pskovská (Pskov) | Rjazaňská (Rjazaň) | Rostovská (Rostov na Donu) | Sachalinská (Južno-Sachalinsk) | Samarská (Samara) | Saratovská (Saratov) | Smolenská (Smolensk) | Sverdlovská (Jekatěrinburg) | Tambovská (Tambov) | Tomská (Tomsk) | Tverská (Tver) | Tulská (Tula) | Ťumeňská (Ťumeň) | Uljanovská (Uljanovsk) | Vladimirská (Vladimir) | Volgogradská (Volgograd) | Vologdská (Vologda) | Voroněžská (Voroněž) Federální města Moskva | Sankt Petěrburg Autonomní oblast Židovská (Birobidžan) Autonomní okruhy Čukotský (Anadyr) | Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) | Jamalskoněnecký (Salechard) | Něnecký (Narjan-Mar)