Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Volyně | |
|---|---|
|
znak |
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0316 551970 |
| kraj (NUTS 3): | Jihočeský (CZ031) |
| okres (NUTS 4): | Strakonice (CZ0316) |
| obec s rozšířenou působností: | Strakonice |
| pověřená obec: | Volyně |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 20,58 km² |
| počet obyvatel: | 3180 (2005) |
| zeměpisná šířka: | 49° 9´ 57" s. š. |
| zeměpisná délka: | 13° 53´ 10" v. d. |
| nadmořská výška: | 461 m |
| PSČ: | 387 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 5 |
| části obce: | 5 |
| katastrální území: | 5 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Volyně Náměstí Svobody 41 387 01 Volyně |
| starosta / starostka: | Lenka Nestřebová |
| Ofic. web MÚ: http://www.mu.volyne.cz E-mail: popelkova@mu.volyne.cz |
|
| [na mapě] | |
|
|
|
Volyně je české město ležící v severozápadní části Jihočeského kraje, v okrese Strakonice, na řece Volyňce.
Obsah |
První písemná zmínka o Volyni je z roku 1271 - v té době byla majetkem pražské kapituly. Roku 1299 byla povýšena na město.
Město má v současné době kolem tří tisíc obyvatel a během roku v něm přebývá tisícovka studentů dvou středních škol a jedne vyšší odborné.
Lze doložit, že první židovští jednotlivci žili ve Volyni již před rokem 1500. Po roce 1520 se Židé začali usazovat v části města Hradčany, v témže století byla založena i židovská obec.
Na Hradčanech byl založen i židovský hřbitov. Hradčany byly v té době mimo obvod města, Židé totiž nesměli být přes noc ve městě spolu s křesťanskými obyvateli. Byli nuceni žít pohromadě v ohraničených místech jim vykázaných - v ghettech.
S rozrůstáním židovského osídlení ve Volyni vyvstala potřeba přemístění celého ghetta. Proto volyňští Židé koupili místo pro nové ghetto, uprostřed něhož postavili v letech 1838 - 1840 synagogu, která byla roku 1890 renovována.
Dodnes se v těchto místech říká V židovnech. Proti synagoze jsou dva židovské domy, stavebně jen málo změněné. Vlastní synagoga je jedna z mála synagog empírového typu, stavebně velmi vzácná.
Židovské obce v Čechách vzkvétaly nejvíce v 18. a v první polovině 19. století. Židovská obec ve Volyni čítala roku 1862 158 osob. V roce 1849 byly zrušeny zákony omezující počet židovských sňatků (dříve se směl oženit jen nejstarší syn) a zákon omezující právo volného pohybu a usídlování Židů v libovolných místech.
V této době, kdy se průmysl začal bouřlivě rozvíjet, hledali Židé, většinou obchodníci, uplatnění ve velkých městech. Po roce 1890 venkov opustili téměř všichni Židé produktivního věku se svými rodinami a židovské obce na venkově začaly silně upadat.
V důsledků toho docházelo na venkově ke slučování upadajících obcí. Tímto způsobem zanikly obce např. v Hošticích, Vlachovo Březí nebo v Dubu u Vodňan. Majetek obcí byl většinou rozprodán s podmínkou, že pokud budou synagoga nebo hřbitov rozbořeny, na jejich půdorysu bude zřízena zahrada, aby místo nebylo nijak znesvěceno.
Ve 30. letech 20. století odliv Židů do Prahy nebo zahraničí nadále pokračoval a v důsledku nacistické perzekuce se dějiny židovského osídlení v Československu staly již uzavřenou epochou.
Židovský hřbitov ve Volyni (rozloha 1357 m) pochází z doby založení ghetta na Hradčanech, protože se tu nalézají pomníky 300 let staré. Nejstarší náhrobky jsou z bílého mramoru, barokní a je na nich patrný vliv lidového umění. Jsou zdobeny většinou poměrně velkými a neumělými rostlinnými ornamenty. Jsou zvláštním typem, který se z Volyně rozšířil na celkem asi 15 židovských hřbitovů v širokém okolí. Náhrobky jsou na první pohled neuměle provedené, písmo je velkých rozměrů, neforemné, provedené s menším profesionálním umem.
Od poloviny 19. století mají všechny náhrobky standardní řemeslnickou úroveň a jsou dílem zkušených kameníků. Písmo je kultivované, náhrobky leštěné.
V roce 1912 byla provedena důkladná oprava hřbitovní zdi i pomníků. V téže době byl postaven domek pro správce hřbitova. Oprava zdi byla znovu provedena v roce 1988.