Vršovice

Vršovice část obce a katastrální území hl. města Prahy
Náměstí Svatopluka Čecha s kostelem sv. Václava
kód katastrálního území:
připojení k Praze:	1922
městská část:	Praha 10
správní obvod (pověřený úřad):	Praha 10
městský obvod:	Praha 10
počet územně tech. jednotek:
základní sídelní jednotky:
katastrální výměra:	2,93 km²
obyvatel:	38 707 (16. 10. 2006)
hustota zalidnění:	13 211 obyv./km²

Vršovice jsou pražská čtvrť a katastrální území na jihovýchodě širšího centra, součást městské části i městského obvodu Praha 10. Sousedí se Strašnicemi, Vinohrady, Nuslemi a Michlí. Od roku 1885 byly městečkem, v letech 1902–1921 městem.

[editovat] Historie

Osada Vršovice vznikla v souvislosti s osídlením údolí Botiče v době, kdy se na Vyšehradě usídlil první knížecí rod. Samotný název je poprvé zmiňován v roce 1088 v zakládající listině Vyšehradské kapituly, pod kterou osada spadala. Ves byla dále vlastněna dalšími majiteli. V roce 1311 - 1328 ji vlastnil Pražan Štuka a tehdy k ní patřil dvůr, vinice a rybářství v povodí Botiče. Ten prodal celou ves řádu německých rytířů v Praze. Ve vsi byla v té době tvrz u Botiče, která sloužila jako centrum hospodářského života Vršovic. Za vlády Karla IV. se svahy Bohdalce změnily na vinice.

Vesnice byla pravděpodobně zasažena bitvou u Vyšehradu roku 1420 a stala se svědkem porážky císaře Zikmunda. Roku 1448 odtud také zaútočil pozdější český král Jiří z Poděbrad proti Vyšehradu a dobyl jej. V roce 1556 získal Vršovice Kašpar Granovský z Granova, který sloužil Ferdinandu I. jako sekretář. Granovští však posléze ves v dobrém stavu prodali panu Trčkovi z Lípy. Trčka však v době konfiskací (1620) přišel o majetek a vesnice i s tvrzí připadla Šternberkům a příbuzné rodině Paarů. V roce 1788 měla ves 70 chalup, avšak byla zatížena dluhy od svých majitelů, kteří v ní příliš nepobývali.

Roku 1797 koupil Vršovice Jakub z Wimmerů a pro ves nastalo dobré období. Wimmer vlastnil i přilehlé Nusle, Záběhlice a několik dalších vesnic. Zaváděl moderní metody zemědělství, štěpařství, založil sady, vinice, dbal na rozvoj manufaktur a také štědře podporoval kulturu. V polovině 19. století vršovická tvrz zanikla a posledním aristokratem, který Vršovice vlastnil, byl hrabě Buquoy. Po něm byl dalším vlastníkem od roku 1858 A. Procházka, který je koupil za 320 tisíc zlatých, aby je jeho dědici prodali roku 1909 Občanské záložně.

V roce 1885 byly Vršovice povýšeny na městec a v roce 1902 dokonce na město. Roku 1922 byly začleněny do „Velké Prahy“.

[editovat] Vývoj počtu obyvatel

• 1840 - 900 obyvatel
• 1860 - 2 400 obyvatel
• 1900 - 14 000 obyvatel
• současnost - 37 000 obyvatel

Rezidence Havlíčkovy sady u Otakarovy ulice

[editovat] Spolky

• Dělnický spolek Kruh (1873) - pro podporu v případech „neschopnosti k práci“
• Obchodní grémium na pomoc zchudlým obchodníkům (1887)
• Spolek vzájemně se podporujících živnostníků (1895)
• Občanská záložna - Roku 1888 byla založena Občanská záložna. Kromě hospodářské činnosti plnila společenské funkce a přispívala k rozkvětu obce. Zasloužila se o výstavbu, veřejné osvětlení, zásobování obce pitnou vodou a podporovala kulturní a tělovýchovné organizace. V roce 1911 přistoupila záložna ke stavbě vlastní budovy.

[editovat] Informace

[editovat] Zajímavé budovy

• Secesní budova Občanské záložny od arch. Balšánka na Vršovickém náměstí z roku 1911 - dnešní Česká spořitelna
• gotický kostel sv. Mikuláše z roku 1374, barokně rekonstruovaný v roce 1704 a dále ještě několikrát upravovaný. Na jeho místě původně stála románská kaple Máří Magdaleny z roku 1028.
• moderní železobetonový kostel sv. Václava na Čechově náměstí s 80m věží – vrcholné funkcionalistické dílo od architekta Josefa Gočára z let 1929 - 1930. Interiáry (oltáře) jsou od sochaře Čeňka Vosmíka.
• moderní kostel Církve československé husitské z roku 1930 (Husův sbor) postavený podle projektu Karla Truksy jako první stavba v Praze z předpjatého betonu. Kostel byl vybudován v rekorním čase 9 měsíců a stojí na rohu Vršovického náměstí a Moskevské třídy. Jeho 26 metrů vysoká hranolovitá věž je stylizovaná do podoby lucerny a jejím autorem je Pavel Janák.

[editovat] Sport

Vršovice jsou sídlem dvou známých fotbalových klubů SK Slavia Praha a Bohemians 1905.

[editovat] Parky

• Heroldovy sady
• u nádraží Praha-Vršovice
• náměstí Sv. Čecha
• mezi ulicemi Bělocerkevská, 28. pluku a Konopišťská

[editovat] Další fotografie

Továrna Koh-i-noor

Budova Ministerstva životního prostředí u Vršovické ulice

Výstavba fotbalového stadionu Slavie

Kostel sv. Václava

[editovat] Externí odkazy

• http://www.praha10.cz/100/ - informace na stránkách obvodního úřadu
• Místopisné informace na mozek.cz
• Místopisné informace na serveru ministerstva vnitra
• Webkamera ve Vršovicích
• Vršovický skautský oddíl

	Praha – hlavní město České republiky
	Městské části, obvody (1–10), správní obvody (1–22)
Praha 1 | Praha 2 | Praha 3 | Praha 4, Praha-Kunratice | Praha 5, Praha-Slivenec | Praha 6, Praha-Suchdol, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina | Praha 7, Praha-Troja | Praha 8, Praha-Ďáblice, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry | Praha 9 | Praha 10 | Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd, Praha-Křeslice | Praha 12, Praha-Libuš | Praha 13, Praha-Řeporyje | Praha 14, Praha-Dolní Počernice | Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč | Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Zbraslav, Praha-Lipence | Praha 17, Praha-Zličín | Praha 18, Praha-Čakovice (od 11/2007, dříve s P19) | Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice | Praha 20 | Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice | Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice
katastrální území
Běchovice | Benice | Bohnice | Braník | Břevnov | Březiněves | Bubeneč | Čakovice | Černý Most | Čimice | Dejvice | Dolní Chabry | Dolní Měcholupy | Dolní Počernice | Dubeč | Ďáblice | Háje | Hájek u Uhříněvsi | Hloubětín | Hlubočepy | Hodkovičky | Holešovice | Holyně | Horní Měcholupy | Horní Počernice | Hostavice | Hostivař | Hradčany | Hrdlořezy | Chodov | Cholupice | Jinonice | Josefov | Kamýk | Karlín | Kbely | Klánovice | Kobylisy | Koloděje | Kolovraty | Komořany | Košíře | Královice | Krč | Křeslice | Kunratice | Kyje | Lahovice | Letňany | Lhotka | Libeň | Liboc | Libuš | Lipany | Lipence | Lochkov | Lysolaje | Malá Chuchle | Malá Strana | Malešice | Michle | Miškovice | Modřany | Motol | Nebušice | Nedvězí u Říčan | Nové Město | Nusle | Petrovice | Písnice | Pitkovice | Podolí | Prosek | Přední Kopanina | Radlice | Radotín | Ruzyně | Řeporyje | Řepy | Satalice | Sedlec | Slivenec | Smíchov | Sobín | Staré Město | Stodůlky | Strašnice | Střešovice | Střížkov | Suchdol | Šeberov | Štěrboholy | Točná | Troja | Třebonice | Třeboradice | Uhříněves | Újezd nad Lesy | Újezd u Průhonic | Veleslavín | Velká Chuchle | Vinohrady | Vinoř | Vokovice | Vršovice | Vysočany | Vyšehrad | Záběhlice | Zadní Kopanina | Zbraslav | Zličín | Žižkov
O členění Prahy na obvody, správní obvody, městské části a katastrální území pojednává článek Části Prahy.