Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače
Mobily
| Vrchlabí | |
|---|---|
Zámek ve Vrchlabí |
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0525 579858 |
| kraj (NUTS 3): | Královéhradecký (CZ052) |
| okres (NUTS 4): | Trutnov (CZ0525) |
| obec s rozšířenou působností: | Vrchlabí |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 27,66 km² |
| počet obyvatel: | 13 415 (2. 10. 2006) |
| zeměpisná šířka: | 50° 37' 40" |
| zeměpisná délka: | 15° 36' 37" |
| nadmořská výška: | 477 m |
| PSČ: | 543 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 17 |
| části obce: | 3 |
| katastrální území: | 3 |
| adresa městského úřadu: | Zámek čp. 1 54301 Vrchlabí |
| starosta / starostka: | Jan Sobotka |
| Oficiální web: http://www.muvrchlabi.cz E-mail: posta@muvrchlabi.cz |
|
Vrchlabí (německy Hohenelbe, latinsky Albipolis) je české město v severní části královéhradeckého kraje. Nazýváno bývá jako Vstupní brána Krkonoš. Má zhruba 13 500 obyvatel, z toho přibližně 8300 v produktivním věku. Katastrální výměra města činí 2766 ha, tedy zhruba 28 km2. Bylo jedním z nejvýznamějších center varhanářství.[1]
Obsah |
Český název města by se dal vysvětlit jako Vrchní či Horní Labe. Doslovný překlad německého pojmenování tohoto města - Hohenelbe zní Horní Labe. Latinsky se město nazývá Albipolis, což česky znamená Labské místo.[2] Na začátku 15. století se objevovalo další německé označení pro Vrchlabí - Giessdorf.[3] Nepříbuznost tohoto názvu přivedla některé historiky k úvaze, že v místech dnešního Vrchlabí ležely dvě vsi - české Vrchlabí - Vrchlab a německý Gorswinsdorf nebo Giessdorf. Název Hohenelbe dal městu významný majitel celého panství Kryštof z Gendorfu.[3]
Přesné datum založení sídla bohužel neznáme.[3] A neznáme ani zakladatele. První údaj, který by dokazoval existenci sídla je údaj obsahující letopočet 1359. Tento letopočet byl napsán ve souvislosti s úmrtím zdejšího kněze Petra, po němž byl zde knězem Heřman z Děčína. Vrchlabí tedy jesně muselo existovat před napsáním tohoto listu. Vznik sídla odhaduje Jiří Louda ve své publikaci „Zmizelé Vrchlabí“ na přelom 13. a 14. století. Od téhož roku spravoval celé vrchlabské panství Hašek z Vrchlabí až do roku 1363.[4] Ten nechal vystavět v přibližně místech dnešního rybníka v zámeckém parku dřevěnou vodní tvrz, některé zdroje uvádí, že je připomínaná v roce 1454[5], některé uvádí, že je připomínaná až roku 1525.[6][4][7] Tvrz se ještě připomíná až roku 1574 jako starý zámek, který byl obklopen vodními příkopy.[7] Pravděpodobně vyhořela, jelikož byla dřevěná roku 1575.[8] Po jeho smrti zdědil panství jeho syn Petr (v té době nezletilý). Za něj zde vládla vdova po Haškovi až do roku 1370.[9] Zprávy o existenci Vrchlabí ze Středověku máme velice málo. Vetšinou se tyto zprávy týkají církevních záležitostí. Tedy změny kněží, zřizování kaplanství, atd. V začátku 15. století nám přibývají záznamy o převodech majetku. A v této době se začíná objevovat nejen české pojmenování sídla Vrchlabí ale i německé Giessdorf. Dle některých se říká, že v roce 1424 či 1421 vypálilo Vrchlabí Žižkovo vojsko. Potvrzené je, že vypálena byla sousední Klášterská Lhota, kde bylo vrchlabské proboštství benediktinů, kteří zde měli klášter, který byl nazýván „cela Panny Marie“[4], který byl pobočkou kláštera, který patřil témuž řádu a stál v Opatovicích nad Labem[4][10]. Ten stál v místech dnešní obalovny směrem na Hostinné.[11] Nad ostatními nevýznamnými a krátkými zprávami z té doby proto vynikají záznamy o sporu Petra z Vrchlabí a jistého Aleše ze Šonova, který byl zástavní pán v Hostinném o práva nad lánovskými poddanými a o právo lovu v okolních lesích. Vrchlabský pán nakonec tento spor roku 1486 vyhrál.
Vladykové z Vrchlabí opustili své rodiště na přelomu 15. a 16. století, potom, co je vysoudila pro sirotky po Petrovi z Vrchlabí teta Barbora. Část zboží od nich nabyl Jan Krupý z Probluze - známý obchodník s nemovitostmi. Zbytek Jan z Vrchlabí prodal v roce 1502 bratřím Janovi a Hynkovi Kordulům ze Sloupna.[3]
Do roku 1506 pak Jan Kordule ze Sloupna získal bratrův díl i díl Jana Krupého z Probluze a majetek spojil. Majetek se tehdy sestával z tvrze, dvora, vsí Vrchlabí, Žďáru, Kněžic, Nové Vsi, Holenic a částí Lánova, Lhoty, Horní Branné. (Ona Nová Ves je dnešní Černý Důl.)[3][4] Jeho dědička Kordula (která byla zároveň jeho dcerou) nechala zapsat tyto statky roku 1518 svému manželovi Janovi Tetaurovi z Tetova. V té době se však vyskytl velký problém. Kordulin otec neplnil své manské povinnosti, tak král Ludvík Jagellonský považoval manský statek ve Vrchlabí jako volný po Janově smrti a manželé Kordula a Jan Tetaurovi museli vynaložit velkou píli a velké peníze, aby si ho udrželi.[3]
Nakonec dosáhli svého. Roku 1525 český král Ludvík propustil z léna vrchlabskou tvrz, dvůr, ves, dvory v Horní Branné, na vsi Kněžice, Žďár, Holenice a část Lhoty.[4] Tím se tedy Vrchlabí stalo dědičným panstvím.[3]
Roku 1533 koupil panství od Jana Tetaura Kryštof z Gendorfu - korutanský důlní odborník za 1750 kop českých grošů[4][9][12], ale některé prameny uvádí, že ve skutečnosti musel pán z Gendorfu zaplatit více - 3 750 kop českých grošů.[13] Ještě toho roku vymohl na tehdejším královi Ferdinandovi udělení práv města a znaku města. A tak se díky Kryštofovi z Gendorfu a Ferdinandovi I. mohli od 6. října 1533 usazovat řemeslníci.[3] Město dostalo nejen svůj znak, ale také i privilegium dvou výročních trhů.[9] Znak, který město obdrželo byl štít, který je rozdělený cimbuřím na vrchní stříbrnou a spodní červenou část. Z cimbuří vyrůstají dvě jedle a na červeném poli je menší štít s mlátkem a želízkem - hornickým nářadím.[3] Oficiální status Vrchlabí byl v té době městečko. To mělo svého vlastního purkmistra, rychtáře a radu města. V roce 1538 jsou zmiňováni též městští starší. Městská rada od svého ustanovení vykonávala hrdelní právo na celém panství. Ale tato instituce podléhala jako další Gendorfovi.[3]
Doly s hamry stály na panství Vrchlabí nejpozději od druhé půlky 15. století. O rozvoj tohoto odvětví průmyslu se snažil Jan Tetaur z Tetova. Na to mu však chyběly finance. Naštěstí se finance dostávaly Kryštofu Gendorfovi a tak se hornictví na vrchlabském panství dařilo dobře. Navíc Gendorf získal od krále před koupí Vrchlabí i horní privilegium na Krkonoše a jejich podhůří. Tím vlasně získal volnou ruku v horním a hutnickém podnikání na všech panstvích, které si koupí. Dostal možnost zakládání hornických měst a osad. Všechna tato privilegia byla časem rozšiřována.[3]
Gendorf koupil nejen Vrchlabí, ale i další vesnice v okolí. Roku 1534 přilehlé Kunčice. V tom samém roce se do jeho rukou dostává panství Trutnov, roku 1541 Žacléř a okolí s tamějšími zlatými doly. Jeho velké úsilí nakonec vrcholí roku 1547, kdy se do jeho vlastnictví dostává samotné město Trutnov.[3]
Ve Vrchlabí měl Kryštof z Gendorfu postavit největší železárny v celých tehdejších Čechách. Kde stály nevíme. Jiří Louda v knize „Zmizelé Vrchlabí“ píše, že podle pojmenování Schmalzgruben a Hammerberg nejspíše stály v Hořením Vrchlabí mezi odbočkami na Benecko a Strážné. Mimo plechů a „obyčejného“ železa se v železárnách vyráběla vrchlabská specialita - kosy. Gendorfovi se v té době podařilo ovládnout český trh z výrobky z kovu právě těmito kosami. Kosy se v místních železárnách nevyráběly jen pro import, ale také pro export. Kosy z Gendorfovi hutě byly dodávané do Wrocławi či do Frankfurtu nad Mohanem. Roku 1552 je uvedeno, že hutě ročně produkovaly neuvěřitelných 13 500 kos. Gendorf mimojiné dal také městu nové německé jméno - dodnes používané Hohenelbe.[3]
Od poloviny 50. let 16. století jsou doloženy ve Vrchlabí první cechy. Nejstarší jsou cechy soukeníků a pekařů (1554). Dále pak cechy kožešníků (1558), obuvníků (1559).... Mnoho důležitých řemesel však muselo na svůj vlastní cech počkat do 80. let. Městečko roku 1546 mělo 40 domů, kostel, školu, pivovar, chorobinec a lázeň. Ve stejném roce byla dokončana část zámku. Zámek nechal Gendorf postavit vedle staré, nevhodné tvrze.[14]
Za Gendorfa se ovšem obnovily staré hraniční spory, které si vysloužily přívlastek „vrchlabské války“. Rozhořely se kvůli dolům mezi Černým Dolem a Dolním Dvorem. Těm se říkalo „Lánovské hory“. Hranice mezi vrchlabským a hostinským panstvím tam byla nejistá. Lánov byl v té době mezi tyto dvě panství rozdělený. Tento spor sice byl už když vrchlabské panství vlastnil Jan Tetaur, ale po odkoupení panství Hostinné od Voršily z Vartenberka Valdštejny byl stále akuální a nevymizel. Jiří z Valdštejna své právo hájil kradením Gendorfova obilí či dobytka. Též zajímal Gendorfovi dřevaře. Všechno toto drobné záškodnictví vyvrcholilo ve chvíli, když Valdštejnovi lidé na Gendorfa stříleli. Nepomohl však ani soud. Roku 1541 vtrhl hostinský pán na Gendorfovo zboží s několika sty dalšími lidmi. Záseky na Gendorfových cestách zničil, poničil důlní zařízení, zničil hamry a všechny Gendorfovy pracovníky rozprášil. Zemský soud zase zakročil, ale výsledek byl nulový. Pak se začali příbuzní Valdštejnové dokonce střídat. Jen co přestal Jiří, začal dorážet Vilém z Valdštejna, který v té době vlastnil panství ve štěpanicích. To sousedilo z vrchlabským panstvím na západě. Roku 1541 si tento pán stěžoval královskému hofmistrovi na Gendorfa. Ten prý škodí tím, že plavené dřevo mu vybíjí ryby a ničí jeho část Labe.[15]
Město prošlo třemi vlnami prosperity – v 16. století obdobím zpracování rud, v 18. století lnářství a textilního průmyslu, od začátku 20. století pak lehkého strojírenství a v neposlední řadě i turistiky a cestovního ruchu.
Sbor založil v roce 1956 založil varhaník místního kostela Stanislav Skalský (tajně vysvěcený farář).[zdroj?] Sbor působí dodnes na kůru kostela sv. Vavřince pod vedením regenschoriho Radka Hanuše.
| Město Vrchlabí | |
|---|---|
|
Hořejší Vrchlabí | Podhůří | Vrchlabí |
|