Vyškov

Vyškov
charakter sídla:	město
obyvatel:	21740 ((1. 1. 2008)
PSČ:	682 01
součást obce:	Vyškov
okres:	Vyškov
historická země:	Morava
katastrální území:	Vyškov
katastrální výměra:	50,40 km²
zeměpisná šířka:	49°16' 12" s. š.
zeměpisná délka:	16°59' 35" v. d.
nadmořská výška:	254 m

Vyškov (německy: Wischau) je okresní město na dálnici D1, 27 km východně od Brna. Leží téměř uprostřed Moravy na rozhraní Drahanské vrchoviny, Litenčických vrchů a nížiny Hornomoravského úvalu při řece Hané v nadmořské výšce 254 m. n. m. Jeho historické jádro je městskou památkovou zónou^[1].

[editovat] Historie

Nejstarsi pečet

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Vyškova.

První zmínka o městě pochází z listiny olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka r. 1141. Začátkem 13. století na hradě Vyškově sídlil Jakub úředník krále Přemysla Otakara I. Roku 1248 za biskupa Brunona ze Schauenburku, byl povýšen na město a o něco později připadl olomouckým biskupům, jimž patřil až do 19. století. Ve 14. století již Vyškov patří k předním městům olomouckého biskupství.
Husitská doba - V dobách husitských byl Vyškov, který zachovával věrnost biskupovi, dobyt a zpustošen (asi 1427). Za uherských válek ho vypálil syn krále Jiřího z Poděbrad, vévoda Jindřich Müsterberský.K obnovení města se nejvíce zasloužil olomoucký biskup Protasius (také uváděno v literatuře Tas) Černohorský z Boskovic v průběhu 2.poloviny 15. století. Roku 1569 město postavilo novou radnici.V roce 1609 do radnice uhodil blesk a následně skončila výbuchem střelného prachu ve sklepení.
Stavovské povstání - v této době se město přidává k vzbouřeným stavům 17. srpna 1619. Představitelé města odevzdali klíče města veliteli stavovské jízdy Ladislavu Velenovi z Žerotína. Za město mu odpřísáhli věrnost Jiří Čermák, Melchior Moudrák a Jan Markovský.
30letá válka - V tomto období v rozmezí let 1618 - 1648 bylo město dvakrát obsazeno Švédy a při jejich druhém vpádu v roce 1643 zcela vypleněno. Po tomto nájezdu klesl počet poddaných na pouhých 54 obyvatel. Po skončení 30leté války byly některé vesnice na vyškovsku z polovice či i více vylidněny. Jak tehdy vypadala Morava je zachyceno v tzv. první lánské vizitaci z let 1656 - 1675 ( první poddanský soupis půdy a usedlíků). Vyškov spolu se Slavkovem a Bučovicemi byly postiženy z vyškovska nejvíce, neboť zde bývala zpravidla tábořiště procházejících vojsk.

Podrobnější informace naleznete v článku Přehled obyvatelstva Vyškovska po 30leté válce (1618 - 1648).

V 80 letech 17. století začal ve Vyškově řádit mor, který trval až do začátku století osmnáctého. Proto byl roku 1719 na náměstí postaven morový sloup. Tehdy morem zemřelo tolik obyvatel že se ani nezapisovali do matriky. Na konci 17. století dosáhl Vyškov velkého rozkvětu za panství biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. Tehdy se Vyškovu říkalo Moravské Versailles.

Dobová kresba Vyškova z roku 1720

Začátkem 18. století ovládají Vyškov italští přistěhovalci. V roce 1734 se sjíždějí na zámek hosté kardinála Wolfganga Hannibala von Schrattenbacha, olomouckého biskupa a místokrále neapolského. V roce 1753 vyhořelo celé město včetně zámku, ušetřeny byly jen dva domy u brněnské brány. Roku 1834 byly zbořeny olomoucká i brněnská brána. Druhý obrovský požár zasáhl Vyškov v květnu roku 1917, který trval 3 dny a zničil celou třetinu města. V první polovině 19. století byly částečně zbořeny městské brány a Vyškov se opět začal hospodářsky rozvíjet. Za první republiky v letech 1923 až 1925 proběhla elektrifikace města. V roce 1928 byl arcibiskupský zámek prodán zemi Moravskoslezké v němž byla zřízena Zemská hospodyňská škola. V roce 1935 pak byla provedena výstavba vodovodu. Vojenská posádka vznikla v roce 1936 a je součástí Vyškova dodnes. V průběhu druhé světové války mělo být město Vyškov centrem německého jazykového ostrůvku kolem německého vojenského cvičiště a střelnice. Mělo se stát centrem kolonizačního pásma táhnoucího se napříč celou Moravou. Za tímto účelem bylo vydáno nařízení o vystěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny. Na konci druhé světové války zasáhly boje Vyškov tak, že patřil k nejhůře postiženým městům v zemi. ^[2]

Podrobnější informace naleznete v článku Přehled stěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny (1940 - 1945).

[editovat] Pohromy a katastrofy města Vyškova

Po požáru roku 1917

• 7. srpen 1609 - Velký výbuch v radnici, kdy po půlnoci při velké bouři uhodil blesk do radniční věže. Tehdy byly ve sklepení uloženy 2 tuny střelného prachu, které rozmetaly výbuchem věž i dva přilehlé domy.
• 3. únor 1638 - Velká vichřice způsobila ve městě mnoho škod, zejména pobořila zámeckou kapli.
• Rok 1753 - Obrovský požár kterému podlehl celý Vyškov až na dva domy. Jako žhářka byla tehdy upálena 17. letá Viktorie Veselá , zamilovaná do tesařského tovaryše, jemuž paličstvím zaopatřovala práci.^[3]
• 30. srpna 1814 - Strašná povodeň, kdy 8 dní bez ustání trvá silný liják. Velká voda tehdy vzala 8 domů a 80 poničila.^[4]
• pondělí 21. května 1917 - Katastrofální požár města Vyškova vypukl ve 13:30 v domě Meixnerově na náměstí. Oheň byl zdolán až ve středu 23.května 1917. Díky tomuto požáru byl zaznamenán úbytek obyvatelstva o 730 osob.^[5]
• neděle 22. března 1931 - Velká povodňová katastrofa , kdy řeka Haná dosahovala až 4,5 metrů a kolem půlnoci kulminovala. Tuto povodeň způsobila průtrž mračen doprovázena blesky a krupobitím.^[6]

[editovat] Historické památky

Morový sloup na náměstí

• Renesanční radnice byla postavená v roce 1569. Dnešní podoba radnice vznikla až po druhé světové válce. (obrázek)
• Zámek byl původně gotickým hradem z 15. století, ale za biskupa Karla z Lichtenštejna byl přestavěn dle projektu Giovanniho Pietra Tencally v letech 1665 až 1682. V zámku je v současnosti umístěno Muzeum Vyškovska. (obrázek)
• Zámecká zahrada je významnou kulturní památkou zapsanou v ústředním seznamu kulturních památek. V dubnu 2007 proběhne slavnostní otevření kompletně rekonstruované zahrady.
• Morový sloup na náměstí je dílem sochaře Christiana Pröbstla z roku 1719. Po stranách stojí sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Byl postaven díky morové epidemii, která ve Vyškově trvala padesát let. (obrázek)
• Barokní kašna z 18. století s motivem Ganymeda na orlu. (obrázek)
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v letech 1464 až 1466. Původně pozdně gotický kostel byl v roce 1773 barokně přestavěn. (obrázek)
• Studna (Vyškov) byla vyhloubena roku 1839, v roce 1950 byl na ni vytesán znak Vyškova.Vodní hladina sahá asi dva metry pod úroveň náměstí. (obrázek)
• Zbytky hradeb (Vyškov) se nacházejí v ulici Pivovarská a za kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Výška hradeb dosahuje 3, někdy i 6 metrů, síla zdiva je zhruba 155 cm. (obrázek)
• Hřbitovní kostel Panny Marie - Kapucínský kostel založil kardinál František Ditrichštejn v roce 1617. Za císaře Josefa II. byl klášter zrušen. Na zdi kostela je zobrazena freska s postavou Mnicha kapucínského řádu. (obrázek)
• Pivovar byl založen v roce 1680 z nařízení Karla z Lichtenštejna a až do roku 1855 vedlo pivovar olomoucké biskupství. (obrázek)
• Kaple sv. Anny je renesanční stavba ze 16. století. Kaple je spojená s budovou bývalého městského špitálu s kamenným portálem. (obrázek)

[editovat] Starostové města a purkmistři

• V 16. století - správu města vede rychtář s pomocí konšelů
• Od roku 1533 je veden jako správce města purkmistr s pomocí městské rady.

[editovat] rodáci, osobnosti a významné postavy města Vyškov

Ondřej Zelinka Starosta Vídně

• Josef Jan Trávníček (* zřejmě Fulnek - † 26. listopad 1860 Drnovice ) - ranhojič, oční i ženský lékař, operatér a purkmistr města Vyškov
• Dr. Ignác Florus Stašek (* 27. listopad 1782 Vyškov - † 1. květen 1862 Litomyšl) - rektor koleje piaristické v Litomyšli a matematik (obrázek)
• Ondřej Zelinka (*23. únor 1802 Vyškov - † 21. listopad 1868 Vídeň) - starosta města Vídeň v letech 1851 - 1860 (obrázek)
• Václav Lederhofer (* 6. září 1822 Vyškov - † 11. říjen 1873 Budapešť ) - český literát, účetní oficiál a hlavní komorní účtárny ve Vídni
• Václav Oharek - (* 1845 Brňany - † 1916 Brno) - vlastivědný spisovatel, farář u sv. Mikuláše ve Znojmě a znojemský děkan
• František Obzina - (*1871 - †1927) - tiskař a nakladatel, zakladatel Obzinovy tiskárny ve Vyškově, vydavatel Edice Obzinových listů
• Jan Vyhlídal - (*1861 - †1937) - hanácký spisovatel, duchovní, etnograf, národopisný sběratel
• Leo Anderle - (*1913 - †1942) - rodák z Vyškov a bombardovací pilot
• Alois Musil - (*30. června 1868 – †12. dubna 1944) - cestovatel
• Jan Šoupal - (*1892 - †1964) - dirigent PSMU, zasloužilý umělec
• Alois Báňa - (*1892 - †1977) - tiskař, nakladatel a zeť Fr. Obziny
• Vladimír Štědroň - (*1900 Vyškov - †1982) - skladatel, hudebník (pianista, varhaník, violista), dirigent, hudební pedagog a právník
• Karel Kachyňa - (*1. května 1924 Vyškov – †12. března 2004 Říčany) - režisér a scénárista
• Antonín Tučapský - (*1928 Opatovice) - hudební skladatel, dirigent, pedagog, čestný občan města Vyškova
• Boris Hybner - (*1941) - mim, dramatik, pedagog a režisér

[editovat] obyvatelstvo

[editovat] Politika

Do konce 19. století si drželi vedení na radnici vyškovští Němci. V druhé polovině 19. století byl veden o počeštění radnice tvrdý boj. V prvních letech české správy měla vedoucí úlohu strana lidově pokroková. Po 1. světové válce se změnila na národně demokratickou. Udržela si vedení až do 30. let 20. století.

[editovat] přehled událostí

• 1848 zmařeny volby do Frankfurtu díky vlastenci Dr. Františku X. Škorpíkovi
• 1863 první veřejná česká schůze
• 1882 začínají vycházet Vyškovské noviny a politický týdeník strany lidově pokrokové
• 1899 doosáhli češi dohodou volební většinu českým místostarostou Jan Strnad
• 1903 zvolen první český starosta
• 1915 zastřelen v Petrovaradíně Vyškovan Karel Gütter pro velezradu
• 1917 požár města
• 1920 bouřlivé demonstrace vyvolané politickými událostmi v Praze
• 1921 založena ve Vyškově komunistická strana
• 1936 přichází do města vojenská posádka
• 1940 dostává Vyškov německého vládního komisaře
• 1945 Vyškov osvobozen 30. dubna
• 1946 vyhrává volby komunistická strana a probíhá znárodnění průmyslových podniků

[editovat] Zastupitelstvo města 2006 - 2010

Současný starosta Petr Hájek.

Zastupitelstvo města Vyškova čítá 27 členů. Zastupitelstvo zvolilo 9 členou radu města, starostu a 2 místostarosty.

• Starosta: RNDr. Petr Hájek (ČSSD)
• Místostarosta: Mgr. Luboš Kadlec (ODS), Roman Celý (KDU-ČSL)
• Městská rada:
  • ČSSD : RNDr. Petr Hájek, Ing. Jiří Piňos, Mgr. Luděk Kotoulek a MUDr. Pavel Veselý
  • ODS : Mgr. Luboš Kadlec, Karel Jurka, Ing. Dagmar Nepeřená a MVDr. Radim Poláček
  • KDU-ČSL : Roman Celý

Rada města Vyškova je zastoupena politickými stranami v poměru 4 : 4 : 1.

• Předseda finančního výboru zastupitelstva : Dr. Ing. Jan Procházka (KSČM)
• Kontrolní výbor : PhDr. Radek Mikulka (Volba pro město)

[editovat] politické organizace ve Vyškově před rokem 1945

Spolek Svornost zal. 1876, Vzdělávací spolek Jaroslav (sociálně demokratický) zal. 1883, Rovnost zal. 1891, vzdělávací beseda Havlíček zal. 1896, Dělnická tělocvičná jednota Lassalle zal. 1908, ČSSD vybudovala v roce 1908 Dělnický dům, Svaz zedníků, tesařů, obuvníků zal. 1907, svaz textilních dělníků 1910 a svaz kovodělníků 1922.

[editovat] Kulturní zařízení

• Městské kulturní středisko sídlí v Besedním domě. Tato organizace pořádá pro veřejnost během celého roku řadu kulturních akcí (koncerty, divadelní představení apd.) (obrázek)

Dům dětí a mládeže

• Kino Sokolský dům má kapacitu sálu 234 míst a promítá v průměru 35 krát za měsíc. (obrázek)
• Knihovna Karla Dvořáčka - knižní fond knihovny čítá asi 100 000 titulů (obrázek)
• Dům dětí a mládeže - budova stojící na hlavní silnici směr Brno (naproti Prioru) (obrázek)
• Galerie TIC
• Galerie V rohu
• Muzeum Vyškovska
• Zoopark Vyškov - zrenovovaný park v blízkost centra města (viz článek Zoopark) (obrázek)
• DinoPark Vyškov - nový unikátní park v marchanickém hájku (viz článek DinoPark) (obrázek)
• Muzeum letecké a pozemní techniky
• Malé železniční muzeum - se nachází v bývalé vodárně z roku 1869 vedle hlavního nádraží (obrázek)
• Hvězdárna v Marchanicích
• Aquapark Vyškov

[editovat] Válečné hroby a pietní místa

Pomník ruského vojáka

• Pamětní deska JUDr. Jana Hona v objektu radnice
• Pamětní deska Josefa Varty – Se nachází na rodném domě na Masarykově náměstí . Odhalena byla roku 1936. (obrázek)
• Pamětní deska v kostele Nanebevzetí Panny Marie – vlastník církev
• Pomník ruské občanky Jelizavety Polikarpovny – hřbitov Vyškov (obrázek)
• Pamětní deska zaměstnanců okresního úřadu a berní správy – vlastník Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
• Pomník Vojáci vojákům – hřbitov Vyškov (obrázek)
• Pamětní deska s reliéfem, věnovaná obětem okupace – Sokolský dům
• Pomník ruského vojáka Pavla Andrejeviče Varalejova – hřbitov Vyškov (obrázek)
• Pomník Bedřicha Smetany - je ozdobou městských Smetanových sadů a odhalen byl roku 1925. (obrázek)
• Pomník Tomáše G. Masaryka - před budovou okresního úřadu

[editovat] zdravotnictví

V roce 1900 bylo ve Vyškově 6 lékařů, 2 zvěrolékaři a 1 lékárna. V letech 1912 zde byla malá infekční nemocnice. V roce 1928 tu působilo 7 lékařů a 2 lékárny. V budově reálného gymnázia byla v roce 1943 zřízena nemocnice, která se v roce 1950 přestěhovala do nových pavilonů jako Okresní ústav národního zdraví. V bývalém dětském domově vybudovaném Okresní péčí o mládež v roce 1928, bylo zřízeno zdravotnické středisko a druhé v budově bývalé Nemocenské pojišťovny bylo upraveno na polikliniku.

[editovat] doprava

V roce 1869 byla postavena železniční trať Brno – Přerov, vedoucí přes Vyškov. V roce 1922 byla zahájena pravidelná autobusová linka z Vyškova do Jedovnic. Do ostatních obcí obstarávali autodopravu soukromí dopravci. Teprve po zřízení dopravního závodu ČSAD v roce 1951 byly postupně zavedeny autobusové spoje do všech obcí v okrese. V roce 1962 bylo vybudováno nové autobusové nádraží. Současnou městskou hromadnou dopravu ve městě zajišťují čtyři autobusové linky, které jsou součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.

[editovat] Školy ve Vyškově

Gymnázium Vyškov

• Základní školy
  • ZŠ Vyškov, Letní pole - (obrázek)
  • ZŠ Vyškov, Morávkova 40
  • ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12
  • ZŠ Vyškov, Nádražní 5 - (obrázek)
  • ZŠ Vyškov, Purkyňova 39
  • ZŠ Vyškov, Tyršova 4
• Střední školy a odborná učiliště
  • Gymnázium Vyškov - (obrázek)
  • Střední škola podnikání a cestovního ruchu
  • Střední odborná škola a střední odborné učiliště
  • Střední škola zdravotnická a zemědělsko-ekonomická, Vyškov,
• Vysoké a vyšší odborné školy
  • Veřejně správní akademie - vyšší odborná škola, s.r.o. Brno
  • Základní umělecká škola

[editovat] spolky ve Vyškově před rokem 1945

Hospodářský (později okresní) spolek zal. 1863, Čtenářsko pěvecký spolek zal. 1864, Divadelní spolek Haná zal. 1864, Hasičský sbor (s německým vedením) zal.1869, Hasičský sbor (český) zal. 1910, Sokol zal. 1870 ( v roce 1900 utvořena sokolská župa Husova, v roce 1904 přejmenována na župu Petra Chelčického a v roce 1921 rozdělena na župu Milíčovu ), ženská vzdělávací jednota Vlasta zal. 1874, Klub českých živnostníků zal. 1893, Odbor národní jednoty zal. 1907, tělocvičná jednota Orel zal. 1905, osvětová komise a Okresní světový sbor zal. 1921, sirotčí spolek zal. 1912, Československý červený kříž zal. 1919, Spolek katolických tovaryšů zal. 1897, Spolek vojenských vysloužilců zal. 1872, Okresní jednota československé obce legionářské zal. 1921, klub velocipedistů zal. 1883, Lawn - tenis klub zal. 1908, odbor KČT zal. 1909, skaut zal. 1919, Sportovní klub zal. 1921, SK Haná zal. 1930, Volné pěvecké sdružení zal. 1919, Symfonické sdružení Haná zal. 1930, Národopisný spolek zal. 1893 ( v roce 1924 přejmenován na Krajský musejní spolek), Akademický feriální klub zal. 1896

[editovat] Sport ve Vyškově

Zimní stadion Vyškov

Skatepark

• Atletický a fotbalový stadion
• Zimní stadion Vyškov se nachází v Městském sportovním areálu v blízkosti Smetanových sadů. (obrázek)
• Aquapark Vyškov
• Víceúčelové hřiště Lípová
• Sportovní hala v Městském sportovním areálu
• Přetlaková tenisová hala
• Tenisový a volejbalový kurt Čtvrtníčkova
• Skatepark o velikosti 1000 m2 z roku 2003. Je zde umístěno 8 překážek. (obrázek)
• Kuželna KK Rostex Vyškov
• Squash centrum Vyškov
• Petangue - plocha ve Smetanových sadech
• Bikrosová dráha
• Stezky pro cyklisty, in-line bruslaře
• Hřiště pro nejmenší po městě se jich nachází několik vizobr (obrázek)
• Paintball
• JIMI RC Vyškov - rugbyový klub [1]

[editovat] Sportovci Vyškova

• Lada Kozlíková - reprezentantka v silniční cyklistice a 39 násobná mistryně ČR,Mistryně světa 2002, Mistryně Evropy 2006
• Jan Burian - biatlonista
• Milan Adamec - atlet ( 3. místo v Pražském maratonu )
• Andrea Fialková - plavkyně
• Michal Grošek - hokejista a hráč NHL
• Michal Kadlec - fotbalista
• Michal Barinka - hokejista a hráč NHL
• Vlastimil Černý - plavec
• Volejbal Vyškov - mistr krajského přeboru 2006/2007[2]

^[9]

[editovat] Partnerská města

• Michalovce, Slovensko (od roku 1970)
• Döbeln, Německo (od roku 1992)
• Jaroslaw, Polsko (od roku 2000)
• Virovitica, Chorvatsko (od roku 2001)

Boční pohled na Radnici

Kostel Husické církve ve Vyškově

Sokolský dům Vyškov

Pohled na Vyškovské náměstí

[editovat] Místní části - (ulice)

Rozdělení města Vyškov na místní části

• Brňany - (Čtvrtníčkova, Květná, Na Hrázi, Nová ulice, Palánek, Polní, Sadová, V Brňanech, Zahradní)
• Dědice - (A. B. Svojsíka, Doktora Růžičky, Drahanská, Jízdárenská, Kopřivova, Mánesova, Maxima Gorkého, Minátky, Morávkova, náměstí Svobody, Palackého, Potoční, Revoluční, sídliště Osvobození, U Mlýna, V Hliníku, Víta Nejedlého, Závodí)
• Hamiltony - (Jílová, Pod Hrádkem, Slovanská)
• Křečkovice - (Jabloňová, Joklova, kpt. Otakara Jaroše, Lenfeldova, Lípová, Moravská, Vojtěcha Procházky)
• Lhota
• Nosálovice - (Drnovská, Družstevní, Karla Čapka, Luční, Marie Majerové, Na sadě, Nosálovská, Pod nemocnicí, Purkyňova, Stejskalova, Ve Mlýnku)
• Nouzka - (U Jandovky)
• Opatovice
• Pařezovice
• Pazderna
• Rychtářov
• Vyškov-Město - (Alšova, Boženy Němcové, Cukrovarská, Dobrovského, Dr. Janáčka, Hasičská, Heydukova, Hřbitovní, Husova, II. odboje, Jana Šoupala, Jiráskova, Jiřího Wolkera, Kašíkova, Kostelní, Masarykovo náměstí, Nádražní, náměstí ČSL. armády, Na Nouzce, Na Sadě - zrušena, je v UIR, Nerudova, Pivovarská, Příční, Radnická, Sušilova, Svatopluka Čecha, Zámecká)
• Vyškov-Předměstí - (Albrechtova, Dukelská, Fučíkova, Havlíčkova, Hrnčířská, Hybešova, Jarní, Jungmannova, Krátká, Kroměřížská, Letní, Mlýnská, Olomoucká, Pod Újezdem, Průmyslová, Smetanovo nábřeží, Sochorova, Sokolská, Sportovní, Švermova, Tovární, Trpínky, Tržiště, Tyršova, Žerotínova, Žižkova)
• Zouvalka - (Zouvalka)
• Ostatní ulice - (Brněnská , Dědická , Dvořákova , Hanácká , Komenského , Křečkovská , Na Hraničkách , náměstí Obránců míru , Na vyhlídce , Pazderna , Petra Bezruče , Puškinova , U Jordánka , U splavu , 9. května )

[editovat] Zdroje

[editovat] Literatura

• Jüngling, Augustin (1935) 10 let náboženské obce církve československé ve Vyškově - Vyškov na Moravě.
• Zbořil, Bohumil (1968) 100 let dobrovolné požární ochrany ve Vyškově : 1868-1968 / [Z růz. materiálů] zprac. Boh. Zbořil ; Fot.: B. Zbořil, M. Nevřala, J. Kopeček - Vyškov : Míst. jednota Čs. svazu požární ochrany.
• František Jordán (1993) 100 let muzejní práce na Vyškovsku 1893 -1993 - Brno : Muzejní a vlastivědná společnost ; Vyškov : Muzeum Vyškovska. ISBN 80-85048-38-8 (brož.)
• Bartoš, Josef (1986) Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960 - Ostrava : Profil
• Mužíková, Olga (2005) Objevte Vyškovsko - Znojmo : Pro město Vyškov vydala Agentura Bravissimo.ISBN 80-239-7447-5
• Hep, Jindřich (1969) Sedmdesát let vyškovského gymnasia 1899-1969 - Vyškov na Moravě.
• Zlámal, Vladislav (1936) Vyškov, město a okres - Praha ; Brno ; Bratislava : Národohospodářská propagace Československa.
• Vlček, Vilém (1916) Vyškov Švédům zrazen - Vyškov : Kusák.
• Kotulán, Vladimír (2003) Vyškovská zastavení - Vyškov : Město Vyškov. ISBN 80-239-3257-8
• Procházka, Vojtěch (1928) Z minulosti vyškovského zámku - Vyškov na Moravě.
• Sokolíček, Zdeněk (1985) Zookoutek ve Vyškově - Vyškov : Měst. kult. středisko.
• Nekuda, Vladimír (1965) Vlastivěda Moravská Vyškovsko - Muzejní spolek v Brně
• Josef Mikš, Dagmar Stryjová - Ztracené domy

[editovat] Externí odkazy

Související články obsahuje Portál Vyškov

• Aquapark Vyškov
• Oficiální turistické stránky vyškovského regionu
• Vyškovský informační portál INFO-VYŠKOV.cz
• Gymnázium Vyškov
• Knihovna Karla Dvořáčka Vyškov
• Fotografie Vyškov J. Holíček
• Zoopark Vyškov
• Letecké muzeum
• DinoPark Vyškov
• Vyškovská zákoutí - foto Milan Kusala
• Ve Vyškově
• Region Vyškov - zprávy z regionu
• adresář firem

[editovat] Reference

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Vyškov

1. ↑ http://web.mvcr.cz/2003/casopisy/vs/0420/pril_info.html
2. ↑ Vyškovsko z roku 1936
3. ↑ Vlastivěda moravská Vyškovsko
4. ↑ 50. let Městské spořitelny ve Vyškově 1882 - 1932
5. ↑ Památník městského sboru hasičů 1869 - 1929
6. ↑ Vyškovské noviny 1931 Zvláštní vydání
7. ↑ informace z nalezeného hrobu - velmi poškozen špatně čitelný
8. ↑ Josef Mikš, Dagmar Stryjová - Ztracené domy
9. ↑ oceněný sportovec města Vyškov