Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Last minute Kréta
 

Vysočany

Tento článek je o části Prahy. Další významy jsou uvedeny na stránce Vysočany (rozcestník).
Vysočany
část obce a katastrální území hl. města Prahy
Pohled na střední část Vysočan. V pozadí Prosek a Klíčov.

Pohled na střední část Vysočan. V pozadí Prosek a Klíčov.

kód katastrálního území: 731285
připojení k Praze: 1922
městská část: Praha 9, malá část Praha 3
správní obvod (pověřený úřad): Praha 9, malá část Praha 3
městský obvod: Praha 9, malá část Praha 3
počet územně tech. jednotek: 1
základní sídelní jednotky: 15
katastrální výměra: 6,07 km²
obyvatel: 15 556 (31. 12. 2015[1])
hustota zalidnění: 2 563 obyv./km²

poštovní směrovací číslo: 190 00
Vysočany na mapě

Vysočany (německy Wissotschan), v letech 1902–1921 město a poté část Prahy, jsou jedna ze čtvrtí a katastrální územíměstské části a obvodu Praha 9 (spolu s Prosekem, Střížkovem, Hloubětínem, Hrdlořezy a částí Libně). Pouze malá část Vysočan, sportovní areál a Zahrádkářská kolonie Na Balkáně, patří k Praze 3.

Do Vysočan patří[editovat | editovat zdroj]

  • rozsáhlá průmyslová oblast podél ulic Kolbenovy a Poděbradské;
  • obytná oblast kolem východní části Sokolovské ulice;
  • nad železniční tratí do Lysé nad Labem ve svahu severně směrem k Proseku průmyslová a vilová oblast Na Klíčově, pojmenovaná podle někdejší usedlosti Klíčov;
  • část pole mezi Prosekem a Kbely s kaplí poutní cesty;
  • nádraží Praha-Vysočany na turnovské a čelákovické dráze a východní část s odbavovací budovou nádraží Praha-Libeň na kolínské trati;
  • jižně od nádraží Praha-Libeň průmyslová a administrativní zóna kolem ulic Novovysočanská, K Žižkovu a Pod Šancemi a obytná oblast Pod Balkánem kolem Vysočanského náměstí a přilehlé části Spojovací ulice (tzv. Nové Vysočany; developerský projekt stejného názvu budovaný od roku 2005 se nachází v jiné části Vysočan).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Vysočany v roce 1845 ze železniční trati Olomouc-Praha.

Vysočany jsou stará románská osada, připomínaná již v roce 1239 jako soukromý majetek. Roku 1325 se zde uvádí poplužní dvůr, vedle něhož později vznikly ještě další dvorce. Tehdy byla půda vysočanská značně rozdrobená. Koncem 15. století se část pozemků dostala do držení špitálu sv. Pavla, který byl na území dnešního Karlína, jiná část byla v majetku kláštera karlovského, další v majetku kostela sv. Apolináře (v 16. století). Z významných soukromých držitelů se v 17. století připomíná David Jindřich z Černína, který tu měl statek o sedmi dvorech. Ten mu byl roku 1634 zabaven a odevzdán Maxmiliánu J. Trauttmansdorffovi. V 18. století vlastnil část vysočanských nemovitostí Romedius hrabě Thun z Choltic. Vysočanské statky byly předmětem neustálého střídání majitelů a tím se vysvětluje rozdrobená pravomoc, o níž se v různých dobách dělili a nebo ji postupně získávali Staroměstští, Novoměstští, úřad hor viničných a kapitula sv. Apolináře v Praze II. Ještě na počátku 19. století byly Vysočany idylickou vesnicí s tvrzí z 15. století, která je zachována ve dvoře č. p. 52. Stály zde dvorce Balabenka, Hytlovka, Krocínka, Flajšnerka a Jetelka (č. p. 72 a 79). V roce 1902 byly Vysočany dekretem Františka Josefa I. povýšeny na město s právem užívat městský znak.

V 1. polovině 19. století pak tvář Vysočan změnilo průmyslové podnikání. V roce 1911 byla postavena budova vysočanské radnice. V roce 1922 se Vysočany staly součástí tzv. Velké Prahy, v roce 1923 se staly správním centrem nového obvodu Praha IX, do nějž patřily ještě Prosek a Hloubětín. Vymezení obvodu Praha 9 zůstalo v zásadě shodné i při správních reformách v letech 1949 a 1960, podobné vymezení a sídlo ve Vysočanech má od roku 1990 dnešní městská část Praha 9.

Vysočany byly z velké části průmyslovou čtvrtí, nacházelo se zde několik továren ČKD i dalších podniků. Od 90. let 20. století je zdejší průmysl v postupném útlumu.

Na konci druhé světové války, 25. března 1945, byly Vysočany částečně poničeny spojeneckým náletem na Prahu.

Vodní toky[editovat | editovat zdroj]

Vysočanami protéká říčka Rokytka.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Obyvatelstvo a rozloha katastrálních území Prahy 2001–2015 [online]. Český statistický úřad [cit. 2016-06-08]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • POCHE, Emanuel; JANÁČEK, Josef. Prahou krok za krokem. Příprava vydání Eduard Šimek. 1.. vyd. Praha: ORBIS, 1948. (Pragensie). 
  • PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy. Velká Praha (M-Ž). Praha : Academia, 2017, ISBN 978-80-200-2469-5
  • BEČKOVÁ, Kateřina. Zmizelá Praha; Továrny a tovární haly; 1. díl; Vysočany, Libeň, Karlín. 1. vyd. Praha: Paseka, 2011. 180 s. ISBN 978-80-7432-122-1. S. 27-83. (čeština) 
  • KURANDA, Miroslav. 100 let Vysočan. 1. vyd. Praha: Městská část Praha 9, 2002. 188 s. ISBN 80-238-9265-7. (čeština) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vysočany&oldid=16650443
Stránka byla naposledy upravena 14. 11. 2018 v 01:54. Editovat celý článek Vysočany.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy