Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
 |
Tento článek nemá zdroje, a není proto možné obsah ověřit. Pomozte Wikipedii tím, že k uvedeným tvrzením patřičné zdroje naleznete a vložíte do článku. |
Papežské schizma neboli vícepapežství je název pro situaci, kdy v katolické církvi zastávali místo papeže dva a nebo dokonce tři různí církevní honostáři - vzdoropapeži. Papežské schizma vždy úzce souviselo s rozkoly ve společnosti. Většina schizmat měla jen krátké trvání. Nejznámější a vůbec nejdelší papežské schizma nastalo mezi léty 1378 - 1417. Ke konci toho období byla katolická církev vedena dokonce třemi papeži najednou. Další významné schizma, které vedlo k rozdělení církve na římskokatolickou a pravoslavnou větev, proběhlo v letech 1054 až 1061 a je popsáno v článku velké schizma.
Obsah |
(latinsky pseudopapa, antipapa) je ten, kdo vykonává nebo vykonával úřad římského biskupa čili papeže podle pojetí Římskokatolické církve nelegálně, neboť jeho volba buď neodpovídá řádným kanonickým pravidlům, nebo byla dodatečně prohlášena za nelegální. Vzdoropapežem tedy vykonává úřad buď v době, kdy tento úřad vykonává jiný papež, nebo v době považované Římskokatolickou církví za sedisvakanci.
Legalita papežského úřadu může být zpochybněna z různých konkrétních důvodů. V průběhu středověku např. do papežské volby zasahoval císař nebo vlivné šlechtické rody, a některé takto ustanovené papeže Římskokatolická církev neuznala. Jindy naopak papež zvolený zpochybnitelnou procedurou dosáhl dodatečně uznání církve a jeho rival se stal vzdoropapežem.
Neexistuje přesný soupis vzdoropapežů, neboť velmi záleží na úhlu pohledu či skupiny, která tohoto papeže podporovala, celkem jich bylo mezi 25 až 40. Za prvního vzdoropapeže je považován svatý Hippolyt (217 – 235), za posledního Felix V. (1439 – 1449).
Ten, kdo vykonává úřad římského biskupa čili papeže v případě, že existují ještě alespoň dva takoví, se nazývá protipapež. Známe dva protipapeže, a to Alexandra V. a Jana XXIII. Oba dva sídlili v Pise a oba dva jsou většinou také počítáni do seznamu vzdoropapežů.
Autoritu současných papežů (od Pavla VI.) neuznávají příslušníci tzv. sedisvakantistických skupin, které si v některých případech samy nárokují právoplatnost svého papeže. Od historických vzdoropapežů se však tito sedisvakantističtí papežové liší tím, že nemají podporu v řadách církevní hierarchie a uznávají je řádově pouze tisícovky příznivců. Sami sedisvakantisté se často považují za jediné katolíky věrné tradici, skutečnému papežství i římskokatolické církvi. Římskokatolická církev je považuje za schismatiky.
Na přelomu 14. a 15 století dochází v Evropě ke krizi středověké společnosti. Tato krize byla vyvolána nejen stále zvyšujícím se počtem morových ran, ale zejména Stoletou válkou v Evropě. Krize se tak dotkla téměř všech sfér života. Již tak napjatá situace v Evropě přispěla k rozhodnutí Papeže Bonifáce VIII. odmítnout korunovat francouzského krále Filipa Sličného císařem, což bylo považováno za nepřátelský akt církve proti světské moci. Po smrti papeže tak roku 1309 násilně přesídlil Filip úřad papeže z Říma do Avignonu, aby měl stálý dohled nad jednáním papeže. Tento akt je často nazýván tzv. Avignonským zajetím (1309 - 1377). Římští církevní hodnostáři však nemohli unést ztrátu papežského stolce v Římě a proto roku 1377 donutili papeže Řehoře XI. k návratu do Říma. Papež však záhy roku (1378) umírá a tak vyvstává nová příležitost pro volbu papeže na obou místech. Nově zvoleným římským papežem se stal Urban VI.. V Avignonu si část kardinálů odštěpených díky Avignonskému zajetí zvolila za svého papeže Klementa VII.. Vzniklo tak papežské dvojvládí.
V téže době postupně posilovala světská moc církve a její úloha se postupně vzdalovala od tradičního pojetí církve jako prostředníka mezi člověkem a Bohem. Tyto trendy způsobily rozvoj kritiky církve, např. u Johna Wycliffe. Dvojpapežství bylo vnímáno jako významný symbol zkaženosti tehdejší církve, tím spíše, že oba papeži se vzájemně exkomunikovali a používali mocenských i vojenských prostředků pro získání vlivu nad křesťanskou Evropou. Kritika poměrů v církvi a neschopnost církve jí čelit postupně vyústila v několik významných nápravných hnutí, například husitství a vznik protestantských církví.
Dvojpapežství se stávalo pro katolickou církev. Proto byl roku 1409 svolán koncil v Pise, kde měli oba papeži dobrovolně odstoupit ihned po volbě papeže nového. Novým papežem byl zvolen Alexandr V.. Jelikož dosavadní dva papeži Benedikt XIII. a Řehoř XII. se ovšem odmítli vzdát funkce, musel nový papež zůstat v Pise. Vzniklo tak krátké období, kdy úřad papeže zhastáli najednou tři osoby. Papež zvolený v Pise sice záhy roku 1410 umírá, ale jeho úřad ihned přebírá nový papež Jan XXIII..
Zikmund Lucemburský, císař římský, podnítil svolání koncilu v Kostnici, který se měl zabývat otázkami řešení schizmatu. Papež Jan XXIII. sice slíbil, že abdikuje, pokud abdikují i zbylí papežové, ale posléze raději uprchnul. A tak byl koncil nucen řešení ožehavého problému odložit a snažil se radikálně vypořádat s kritikou církve, např. upálením Jana Husa nebo Jeronýma Pražského. Teprve v roce 1417 byl zvolen nový papež Martin V., který dosáhl uznání celé křesťanské Evropy a tím bylo toto papežské schizma ukončeno.