Vzdušný prostor

Vzdušný prostor je všeobecně jakákoli trojrozměrná část atmosféry.

Vzdušný prostor státu je část atmosféry nad jeho suchozemským územím a vnitřními a pobřežními vodami. Z toho plyne že vzdušný prostor nad mezinárodními vodami je také mezinárodní. Horní hranice vzdušného prostoru státu není přesně stanovena žádnou mezinárodní dohodou a kolísá podle výkladu příslušného státu od 30 do 160 km. Podle Mezinárodní letecké federace FAI se hranice mezi atmosférou a kosmickým prostorem nachází ve výšce 100 km.

[editovat] Rozdělení vzdušného prostoru

Rozeznáváme dva základní druhy vzdušného prostoru - řízený a neřízený

V počátcích létání bylo letadel málo a jejich vybavení umožňovalo pouze lety za viditelnosti (VFR). I na největších letištích byla hustota provozu nízká a nebezpečí srážek také. Letadla létala pouze vně oblačnosti a za dostatečné viditelnosti a proto byli piloti schopni včas vidět terén i ostatní letadlo a vyhnout se srážce. Veškerý vzdušný prostor byl neřízený.

Pokrok v oblasti letecké přístroje umožnil lety v oblačnosti a za ztížených povětrnostních podmínek. V mraku pilot pochopitelně nemůže vidět ostatní letadla a vyhnout se jim. Proto bylo zřízeno ŘLP, aby zajišťovalo rozestupy mezi letadly. Byl vytvořen systém letových cest mezi radionavigačními majáky a kolem těchto cest řízený vzdušný prostor pro oddělení řízeného a neřízeného provozu. S růstem hustoty provozu a se zaváděním systémů pro přiblížení na přistání podle přístrojů bylo nutné zřídit řízené prostory také kolem letiště.

S dalším rozvojem letectví a stálým růstem hustoty provozu bylo potřeba stále složitější rozdělení vzdušného prostoru pro uspokojení všech jeho uživatelů a zachování bezpečnosti. V dnešní době je většinou vzdušný prostor rozdělen do několika vrstev, kdy nejnižší z nich je neřízená a s rostoucí výškou následují vrstvy čím dál "řízenější". (To vyplývá z toho, že pomalá a špatně vybavená sportovní letadla většinou létají nízko, naopak dopravní letadla využívají velké výšky). Navíc jsou vyhlášeny další prostory kolem letišť, některých objektů na zemi, prostory pro potřeby vojenských letů atd. Každá "vrstva" nebo prostor patří do některé třídy. Tyto třídy určují základní pravidla létání v nich a požadavky na letadla.

[editovat] Třídy vzdušného prostoru (podle ICAO)

• Třída A : Pouze lety IFR. ŘLP zajišťuje všem rozestupy. Všechny lety jsou předmětem letového povolení, je požadováno oboustranné spojení mezi letadlem a ŘLP a podání letového plánu.

• Třída B : Lety IFR i VFR. ŘLP zajišťuje všem rozestupy. Všechny lety jsou předmětem letového povolení, je požadováno oboustranné spojení mezi letadlem a ŘLP a podání letového plánu.

• Třída C : Lety IFR i VFR. ŘLP zajišťuje rozestupy letům IFR navzájem a letům IFR od VFR. Letům VFR jsou podávány informace o provozu VFR. Všechny lety jsou předmětem letového povolení, je požadováno oboustranné spojení mezi letadlem a ŘLP a podání letového plánu.

• Třída D : Lety IFR i VFR. ŘLP zajišťuje rozestupy letům IFR navzájem a informace o letech VFR. Letům VFR jsou podávány informace o provozu. Všechny lety jsou předmětem letového povolení, je požadováno oboustranné spojení mezi letadlem a ŘLP a podání letového plánu.

• Třída E : Lety IFR i VFR. ŘLP zajišťuje rozestupy letům IFR navzájem. Lety IFR jsou předmětem letového povolení, je požadováno oboustranné spojení mezi letadlem a ŘLP a podání letového plánu. Pokud je to vhodné, jsou veškerému provozu podávány informace o VFR provozu.

• Třída F : Lety IFR i VFR. Pokud je to možné, ŘLP zajišťuje rozestupy letům IFR navzájem. Lety IFR jsou předmětem letového povolení, je požadováno oboustranné spojení mezi letadlem a ŘLP a podání letového plánu. Pokud je to vhodné, jsou poskytovány informace o ostatním provozu.

• Třída G : Lety IFR i VFR. Lety IFR jsou předmětem letového povolení, je požadováno oboustranné spojení mezi letadlem a ŘLP a podání letového plánu. Pokud je to vhodné, jsou poskytovány informace o ostatním provozu.

Prostor tříd A až E je řízený, F a G neřízený.

Pozn.: Letové povolení je povolení letadlu pokračovat v letu za podmínek stanovených ŘLP. Letový plán se podává před vzletem a obsahuje informace o plánovaném letu které ŘLP používá pro koordinaci letů.

V České republice se používají tři vrstvy - G, E, C.

• Vrstva třídy G sahá od země do 300m AGL. Mimo podmínek uvedených výše jsou stanovena minima VMC - min. dohlednost 5 km, let vně oblačnosti za viditelnosti země.

• Vrstva třídy E sahá od 300m AGL do FL 95. Minima VMC - min. dohlednost 5 km, rozestup od oblačnosti 300m vertikálně a 1,5km horizontálně.

• Vrstva třídy C sahá od FL 95 do FL 660. Minima VMC jsou stejná jako ve třídě E, od FL 100 výše stoupá požadovaná dohlednost na 8 km.

[editovat] Prostory

[editovat] Letová informační oblast

(angl. Flight Information Region, zkratka FIR) je nejvyšším druhem prostoru ze všech. V ČR zahrnuje FIR Praha veškerý český vzdušný prostor, v rozlehlejších státech může být stanoveno více FIRů.

[editovat] Identifikační pásmo protivzdušné obrany

(angl. Air Defence Identification Zone, zkratka ADIZ) je pásmo kolem hranic ve kterém je omezen provoz a které slouží potřebám protivzdušné obrany státu. V ČR sahá pásmo ADIZ od 5 km od hranic do vnitrozemí, ale v souvislosti s evropskou integrací zaniklo v dubnu 2008.

[editovat] Řízený okrsek

(angl. Control Zone, zkratka CTR) je část vzdušného prostoru v těsném okolí letiště. Slouží k ochraně letadel letících po okruhu.

Spodní hranici vždy tvoří zemský povrch. Na CTR navazuje koncová řízená oblast. Horizontální rozsah je 9 až 20 km (nejvíce ve směru vzletové a přistávací dráhy).

Provoz v CTR je řízen řídící věží (stanoviště TWR).

V ČR je vzdušný prostor v CTR třídy D (TMA Praha Ruzyně třídy C). Letadla v TMA jsou předmětem letového povolení a musí udržovat spojení s orgány ŘLP.

[editovat] Koncová řízená oblast

(angl. Terminal Control Area nebo Terminal Maneuvering Area, zkratka TMA) je část vzdušného prostoru v okolí letiště, který slouží k ochraně přibližujících se a odlétajících letadel.

V ČR je spodní hranice koncové řídící oblasti obvykle ve výšce cca 300 m (1000 ft) nad terénem a horní cca 3800 m nad mořem (letová hladina FL 125); v případě Letiště Praha-Ruzyně je to cca 4400 m (FL 145). Horizontální hranice oblasti může být až 50 km od letiště. Vzdušný prostor v TMA je třídy D (TMA Praha Ruzyně třídy C). Letadla v TMA jsou předmětem letového povolení a musí udržovat spojení s orgány ŘLP.

Kolem jednoho letiště může být stanoveno několik na sebe navazujících TMA s různými horizontálními a vertikálními hranicemi tak, aby byly pokryté všechny tratě po kterých probíhají sestupy a odlety, ale přitom nebylo vyblokováno zbytečně moc vzdušného prostoru.

Provoz v koncové řídící oblasti řídí radarový řídící (přibližovací služba APP), který letadlům zajišťuje rozestupy pro zabránění srážkám. K řízení využívá přehledový radar (SRE) a sekundární radar (SSR), který spolupracuje s odpovídači na palubách letounů.

[editovat] ATZ

(angl. Aerodrome traffic zone, česky někdy nesprávně označovaná jako Zóna AFIS) je část vzdušného prostoru v těsném okolí neřízeného letiště. Slouží k ochraně letištního letového provozu.

Vertikálně sahá v ČR od zemského povrchu do výšky 4000 ft AMSL (1200m nad mořem). Horizontální hranici tvoří kružnice o poloměru 3 NM (5,5 km) se středem ve vztažném bodu letiště.

Provoz v ATZ není řízen. V ATZ je pouze poskytována služba AFIS (letištní letová informační služba) a pohotovostní služba. To v praxi, znamená že dispečer AFIS nemůže pilotovi vydat letové povolení, pouze mu předává užitečné informace (o provozu na letišti, meteorologické informace) a v krajním případě mu může vydat příkaz nebo zákaz. Pilot však rozhoduje sám a také na něm leží veškerá zodpovědnost.

Letadla vlétající do ATZ by měla navázat spojení se stanovištěm AFIS. Měla by se vyhnout letištnímu okruhu nebo se do něj zařadit.

[editovat] Zakázaný prostor

(angl. No-fly zone nebo Prohibited Area) je část vzdušného prostoru, která slouží ochraně pozemních objektů.

Vertikální i horizontální hranice mohou být různé (spodní hranici tvoří zemský povrch). Zakázané prostory (v ČR označené LKP+pořadové číslo) se zřizují kolem významných pozemních objektů, které je nutné chránit před případným dopadem letadla při letecké havárii. Zakázané prostory jsou například kolem Pražského hradu, jaderných elektráren Temelín a Dukovany, nebo továren, které vyrábí výbušniny.

Zakázaným prostorem není dovoleno proletět.

[editovat] Omezený prostor

(angl. Restricted Area) je část vzdušného prostoru, která slouží ochraně letadel.

Vertikální i horizontální hranice mohou být různé. Omezené prostory (v ČR označené LKR+pořadové číslo) se zřizují například jako prostory pro lety v mracích, kdy pilot si nemůže zajistit rozestup od jiného provozu a musí být nějakým způsobem chráněn.

Omezeným prostorem je možné v době jeho aktivace (obsazení) proletět s povolením stanoviště ŘLP, které za daný prostor zodpovídá.

V podstatě je omezený prostor civilní obdobou TRA.

[editovat] Nebezpečný prostor

(angl. Dangerous Area ) je část vzdušného prostoru, která slouží ochraně letadel.

Vertikální i horizontální hranice mohou být různé (spodní hranici tvoří většinou zemský povrch).

Nebezpečné prostory (v ČR označené LKD+pořadové číslo) se zřizují nad objekty, nad kterými může být nebezpečné prolétat. (V ČR typicky nad kompresorovými stanicemi na plynovodu, které čas od času vypouštějí plyn do atmosféry).

Nebezpečným prostorem je možné proletět, ale je doporučeno se mu vyhnout.

[editovat] TRA - Dočasně vyhrazený prostor

(angl. Temporary Reserved Area ) je část vzdušného prostoru, která slouží k ochraně vojenských letadel.

Vertikální i horizontální hranice mohou být různé, TRA se zřizují kolem leteckých střelnic a jiné slouží jako pracovní prostory pro vojenská letadla.

Pokud chce jiné letadlo proletět skrz TRA v době jeho aktivace (obsazení), musí navázat spojení se stanovištěm ŘLP, které za daný prostor zodpovídá. To většinou zajistí oběma letadlům rozestup a průlet povolí, ale obecně ho povolit nemusí.

[editovat] TSA - Dočasně vyhrazený prostor

(angl. Temporary Segregated Area ) je část vzdušného prostoru, která slouží k ochraně nízko letících vojenských letadel.

V ČR je spodní hranice TSA ve výšce 100 m (300 ft) nad terénem a horní ve výšce 300 m (1000 ft) nad terénem. Horizontální hranice oblasti má tvar úzkého lomeného pásu cca 5 km širokého (odtud slangové označení "nudle"). Většinou navazuje jedním koncem na CTR vojenského letiště a druhým na TRA kolem letecké střelnice.

TSA se využívá pro lety vojenských letadel v malé výšce a vysokou rychlostí ( připomeňme že do 300m AGL (ve třídě G) je možné letět maximálně 250 KT(460km/h) IAS). V malé výšce a ve velké rychlosti pilot nemůže zajišťovat rozestup od ostatního provozu sám a nemůže mu je zajistit ani stanoviště ŘLP (nízkoletící letadla nemusí být na radaru vidět). Proto se tyto letouny chrání prostorem TSA který v době jeho aktivace(obsazení) nemůže jiný provoz narušit.

[editovat] Publikování rozdělení vzdušného prostoru

Rozdělení vzdušného prostoru v jakémkoli FIRu je publikováno v letecké informační příručce AIP v části ENR.