Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Teritorium ostrovů Wallis a Futuna Territoire des îles Wallis et Futuna |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| geografie | |||
| Hlavní město: | Mata-Utu | ||
| Rozloha: | 264 km² | ||
| Nejvyšší bod: | Mont Singavi (765 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +12 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 15 480 | ||
| Hustota zalidnění: | 77 ob. / km² | ||
| Jazyk: | francouzština (úřední), uvejština, futunština | ||
| státní útvar | |||
| Státní zřízení: | zámořské území Francie | ||
| Správce: | Xavier de Furst | ||
| Měna: | CFP frank (XPF) | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1: | 876 WLF WF | ||
| MPZ: | F | ||
| Telefonní předvolba: | +681 | ||
| Národní TLD: | .wf | ||
Wallis a Futuna (francouzsky Wallis et Futuna) je francouzským zámořským společenstvím tvořeným skupinou tří vulkanických tropických ostrovů (Wallis (Uvea), Futuna a Alofi) s rozptýlenými útesy v jižním Tichém oceánu mezi Fidži a Samoou.
Správním střediskem ostrovů je Mata-Utu.
Obsah |
Ačkoliv byly ostrovy objeveny Nizozemci a Brity v 17. a 18. století, první se na ostrovech usadili Francouzi. V roce 1837 přijeli na ostrovy francouzští misionáři a konvertovali původní obyvatelstvo na katolictví.
5. dubna 1842 po částečné vzpouře původních obyvatel byla Francie požádána o ochranu. 5. dubna 1887 královna Uvefy (ležícím na ostrově Wallis) souhlasila s francouzským protektorátem. Králové Sigave a Alo ležících na ostrovech Futuna a Alofi se připojili 16. února 1888. Ostrovy byly spravovány z francouzské kolonie Nová Kaledonie.
V roce 1917 se vyčlenila jako samostatná kolonie Wallis a Futuna stále pod správou Nové Kaledonie. V roce 1959 se změnil status na francouzské zámořské teritorium.
Ostrov Wallis je pojmenován po anglickém průzkumníkovi Samuelovi Wallisovi.
Wallis et Futunské hospodářství je založeno zejména na pěstování banánů, ze kterého mají nejvyšší příjmy, dále se zde pěstují kokosy, pepř, kakao a exotické ovoce. Země má taktéž silně rozvinutý rybolov, který ovšem slouží jako místní zdroj potravy a nevyváží se za hranice. Mezi okrajové činnosti se řadí chov prasat a drůbeže, ovšem většina masa se dováží z okolních zemí. Stát je v dnešní době závislý na finančních dotacích z Francie, země je velmi chudá, ale mohla by prosperovat z cestovního ruchu. Nerostné suroviny zde nebyly nalezeny.
Oblast zahrnuje ostrov Wallis (nejvíce obydlený), ostrov Futuna, neobydlený ostrov Alofi (populace ostrova byla snězena kanibalem v 19. století), a 20 neobydlených ostrovů, tedy celkem 274km2, z toho 129 kilometrů pobřeží. Nejvyšší bod oblasti je Mont Singavi (na ostrově Futuna) o výšce 765 metrů nadmořské výšky.
Ostrovy mají horkou, deštivou sezónu od listopadu do dubna a studenou a suchou od května do října. Srážky nabývají od 2500 do 3000mm za rok. Průměrná vlhkost vzduchu je kolem 80% a průměrná teplota 26.6 °C.
Pouze 5% z celkové rozlohy ostrovů je orná půda. Velkým problémem státu je kácení lesů (zbývají už jen malé části původních lesů) kvůli používání dřeva jako hlavního zdroje paliva. Následkem kácení lesů je náchylnost horských oblastí Futuny k erozi. Na ostrově Alofi nejsou žádné stálé obydlí kvůli nedostatku pitné vody.
Země je rozdělena do tří tradičních velitelství: Uvea (na ostrově Wallis), Sigave (na západní straně ostrova Futuna) a Alo (na ostrově Alofi a na východní straně ostrova Futuna). Pouze ostrov Uvea je dále rozdělen na tři části.
| Čtvrť velitelství |
Hl. město | Rozloha (km²) |
Populace Census 2003 |
Vesnice |
|---|---|---|---|---|
| Ostrov Wallis | ||||
| `Uvea (Wallis) | Matāʻutu | 77.5 | 10071 | 23 |
| Hihifo ("západ") | Vaitupu | 23.4 | 2422 | 5 |
| Hahake ("východ") | Matāʻutu | 27.8 | 3950 | 6 |
| Mu'a ("first") | Mala'efo'ou (1) | 26.3 | 3699 | 12 |
| Ostrovy Hoorn | ||||
| Sigave (Singave) | Leava | 30.0 | 1880 | 6 |
| Alo | Mala'e | 85.0 | 2993 | 9 |
| Wallis a Futuna | Matāʻutu | 192.5 | 14944 | 38 |
(1) dříve Mua