Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Waltrovka

Možná hledáte: Rezidence Waltrovka.
Walter Aircraft Engines

Logo
Waltrovka 2.JPG
Právní forma akciová společnost
Založeno 1911
Zakladatel Josef Walter
Sídlo Praha - Jinonice, Česká republika
Počet poboček Praha - Jinonice
Produkty Letecké motory, v minulosti automobily, motocykly
Majitel General Electric
Oficiální web www.walterengines.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Waltrovka je bývalá továrna Walter Motors a.s.Praze 5-Jinonicích, po znárodnění působící jako Motorlet s.p. a později jako Walter Engines. Waltrovka je rovněž název komplexu administrativních a rezidenčních budov (rezidence Waltrovka a také autobusových zastávek v okolí hlavního vchodu areálu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Walter Motors a.s.[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Walter (automobilka).

Walter Motors a.s. byla založena Josefem Walterem roku 1911. V průběhu roku 1913 byla úspěšně spuštěna výroba automobilu Walter W-I.

Během první světové války byly provozy továrny těžce poškozeny, výroba byla obnovena v roce 1919. Od roku 1920 až do roku 1930 byly vyráběny automobily Walter P-I, Walter P-II, Walter P-III a Walter P-IV. V roce 1928 začala výroba vozů Walter 4-B a Walter 6-B. Tyto automobily byly také velmi úspěšné a na jejich základě byly postupně vyvíjeny typy Walter Standard, Walter Super, Walter Regent a luxusní Walter Royal.

V licenci zde byly později vyráběny i automobily Fiat 508 a Fiat 514. Výroba automobilů pokračovala až do roku 1954, kdy linku opustil poslední kus typu Aero. Po 34 letech továrna v automobilovém průmyslu končí.

Letecké motory Walter[editovat | editovat zdroj]

V roce 1923 začala firma Walter vyrábět letecké motory. Byly to jednak licenční vodou chlazené šestiválce BMW III a BMW IV, jednak první motory vlastní konstrukce. Jednalo se o hvězdicové motory řady NZ využívající shodné díly - od tříválce NZ-45 přes pětiválec NZ-60 a sedmiválec NZ-85 po devítiválec NZ-120, kde číslo značilo výkon v koňských silách. Motory řady NZ našly uplatnění v lehkých sportovních letadlech a byly vyváženy i do zahraničí. Řada NZ byla na přelomu 20. a 30. let nahrazena modernějšími motory Polaris, Vega, Venus a Mars s vyšším výkonem.

Ve vyšší výkonové kategorii byly vyráběny hvězdicové motory Regulus (5 válců), Castor (7 válců) a Pollux (9 válců), pokrývající rozsah výkonů 185-420k.

Pro ještě vyšší výkony byl konstruován hvězdicový devítiválec Atlas o výkonu 650k, jeho vývoj se ale nepodařilo dovést do úspěšného konce. V roce 1936 přišly hvězdicové devítiválce Gemma, Bora a Scolar, lišící se zdvihem pístů a tím i výkonností v rozsahu 150-230k. Pro nejlehčí sportovní letadla byl v menším množství vyroben Atom, plochý dvojválec o výkonu 28k; byl použit na několika motorizovaných kluzácích.

Na začátku 30. let se u lehkých letadel stále více prosazovaly řadové invertní (válci dolů otočené) vzduchem chlazené motory. V roce 1932 Waltrovka vyrobila první takový motor, čtyřválec Junior o výkonu 105k.

V roce 1935 začal být vyráběn Minor jako čtyřválec o výkonu 85, později 95k a šestiválec o výkonu 140k. Pro menší letadla byl vyvinut čtyřválec Mikron o výkonu 62k. Větší obdobou Minora byl Major, vyráběný jako čtyřválec o výkonu 120k a šestiválec o 190k. Mikron, Minor i Major našly uplatnění zejména v letadlech choceňské firmy Beneš a Mráz, na svou dobu velmi moderních.

Největším vzduchem chlazeným řadovým motorem firmy Walter byl dvanáctiválec Sagitta o výkonu 550-600k, který byl vyvážen i do zahraničí. Kromě motorů vlastní konstrukce byly licenčně vyráběny motory jiných výrobců. Byly to britské hvězdicové motory Bristol Jupiter, Mercury a Pegasus, francouzské Gnome-Rhône 14K Mistral Major a malý hvězdicový sedmiválec Pobjoy R (vyráběný jako Mira R); bez úspěchu se Waltrovka pokoušela uplatnit velké kapalinou chlazené dvanáctiválce Fiat a diesely Packard a Jumo.

Za německé okupace výroba vlastních motorů ustala, vyráběly se německé motory Argus pro cvičná a spojovací letadla a připravovala se výroba proudových motorů BMW 003, která však do konce války nebyla zahájena.

Během druhé světové války ani při spojeneckých náletech nebyla továrna nijak poškozena[1], a tak byl po konci války plánován další rozvoj a vývoj leteckých motorů.

Po válce byla továrna znárodněna a přejmenována na Motorlet. Vyráběly se modernizované verze předválečných řadových motorů - Mikron III o výkonu 65k, Minor 4-III o 105k a Minor 6-III o 160k. Všechny tyto motory byly používány v poválečných sportovních letadlech, Minor 6 byl také licenčně vyráběn v Jugoslávii. V 50. letech byly od Minorů odvozeny nové motory s přímým vstřikem paliva a kompresorem, čtyřválec M 332 o výkonu 140k a šestiválec M 337 o výkonu 210k.

Pro pokračovací cvičná letadla pro armádu (prototyp XLE-10) byl vyvíjen velký vzduchem chlazený dvanáctiválec M 446 o vzletovém výkonu až 700k, nakonec byla prosazena licenční výroba sovětských letounů Jak-11 i s jejich motory a M 446 zůstal jenom v prototypu.

V roce 1947 byla do Jinonic přesunuta výroba leteckých motorů z Pragovky včetně vývoje. Konstrukční skupina ing.Kruliše zde vyvinula plochý šestiválec M 208 o výkonu 220k vyráběný od roku 1955 pod obchodní značkou Praga Doris. Od něj byl odvozen motor M 108H s nuceným chlazením ventilátorem pro pohon vrtulníku HC 3; jeho výkon se z původních 220k podařilo zvýšit na 275k ale sériově se nevyráběl. Pro pohon vrtulníků (typu Aero HC-2 Heli Baby) byl určen i plochý čtyřválec M 110 H o výkonu 117k.

Výroba pístových motorů ve firmě Walter byla v roce 1964 ukončena a přesunuta do podniku Avia, zůstala jenom výroba turbínových motorů. K výrobě pístových motorů se firma Walter krátce vrátila v 90. letech, kdy byl vyvinut dvojtaktní dvojválec M 202 o výkonu 48kW ale po vyrobení pouhých 12 kusů byl program zastaven.

Vývoj proudových motorů byl zahájen hned po válce, kdy se testoval zdokonalený motor Jumo 004, na němž se zkoušely turbínové lopatky z kvalitnějšího materiálu, program však byl brzy přerušen.

Od roku 1951 byl vyráběn pod označením M05 licenční proudový motor RD-45 (sovětská kopie motoru Rolls-Royce Nene) pro proudové stíhačky MiG-15. Od roku 1953 se potom vyráběl motor M06, licenční sovětský VK-1, zdokonalená verze RD-45.

Od roku 1956 probíhal vývoj motoru M-701, který byl završen výrobou prototypu v roce 1958 a sériovou výrobou od roku 1962. Motor M 701 poháněl cvičná letadla L-29 Delfín vyráběná ve velkých počtech pro SSSR.

Pro letadla L-410 byl vyvinut turbovrtulový motor M 601. První prototyp byl spuštěn v roce 1963 ale definitivní verze M 601A, zcela přepracovaná, byla hotova v roce 1971 a certifikována v roce 1975. Motor byl vyráběn ve velkých počtech především pro L-410 v několika postupně zdokonalovaných verzích, kdy byl postupně zvyšován jak výkon, tak i doba mezi generálními opravami.

Pro dopravní L-610 byl vyvinut turbovrtulový motor M 602 o vzletovém výkonu 1360kW. Vývoj byl zahájen v roce 1981, první prototyp běžel v roce 1986. Program L-610 byl ale začátkem 90. let zastaven a tak se nedočkal sériové výroby ani M 602.

Situace po revoluci[editovat | editovat zdroj]

Vrátnice Waltrovky

Až v roce 1995 se společnost vrátila k původnímu nazvu Walter a.s.. Ovšem neznamenalo to rozkvět do původních hladin slávy. V demokratickém režimu nebyla továrna soběstačná a značné oživeni přišlo až po roce 2000, kdy bylo propuštěno přes 1000 zaměstnanců z původních 1500.

Další vývoj ovšem nevedl ke zlepšení jako u jiných značek, které prošly oživením. Americký majitel závodu neměl chuť do Waltrovky příliš investovat a zaujal strategii "soběstačnosti". Navíc, kvůli špatně sepsaným smlouvám se podniku dařilo čím dál méně.[2]

Přemístění výroby[editovat | editovat zdroj]

Firma byla rozdělena[kdy?] na Walter Engines a Walter Medica. Walter Engines byla následně 1. července 2008 se zaměstnanci, kteří chtěli ve firmě zůstat, odkoupena americkou firmou General Electric a připadla pod názvem GE Aviation Czech pod leteckou divizi firmy GE.[3]

Firma Walter se musela odstěhovat a původní areál firmy podstoupil demolici. Mezi prvními objekty byla zbourána z architektonického hlediska zajímavá Kumperova vila (zbyl jen středový objekt), která k tomuto objektu přiléhala.

Letecké motory M 601 se nevyrábějí v Avii Letňany, nýbrž v modernějších prostorách ve firmě GE Aviation Czech v objektu v areálu Letov.

Budoucnost jinonického areálu[editovat | editovat zdroj]

Developerská firma RedGroup chystala na místě bývalé továrny zbudování celé nové čtvrti, tz. Q5 Waltrovka. Proklamovanou snahou bylo zachovat genius loci místa. Továrnu, která tu byla celé jedno století, měly i nadále připomínat zrekonstruované budovy.

V září 2012 prostor bývalé Waltrovky odkoupila Penta Investments, s.r.o. Během roku 2014 započala se stavbou moderního kancelářského komplexu pod názvem rezidence Waltrovka. V roce 2015 byla dokončena první část projektu, budova Aviatica.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historie závodu na oficiálních stránkách
  2. Předseda odborové organizace Walter,a.s. - Jan Kozel, časopis Kovák, Soumrak slavného jména?. Archivováno.
  3. GE Aviation dokončila převzetí strojírenské firmy Walter Engines - server Technik.cz, 12.08.2008

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Waltrovka&oldid=14664678
Stránka byla naposledy upravena 10. 2. 2017 v 15:52. Editovat celý článek Waltrovka.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy