Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Waltrovka

Možná hledáte: Rezidence Waltrovka.
Walter Engines
Logo
Logo
Waltrovka 2.JPG
Právní forma akciová společnost
Založeno 1911
Zakladatel Josef Walter
Sídlo Praha - Jinonice, Česká republika
Počet poboček Praha - Jinonice
Produkty Letecké motory, v minulosti automobily, motocykly
Majitel General Electric
Oficiální web [1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Waltrovka je bývalá továrna Walter a.s.Praze 5-Jinonicích. K 1.12.1911 je založena společnost Walter a spol., která úspěšnou výrobu motocyklů a motorových tříkolek postupně rozšířila na výrobu automobilů. V roce 1919 je tato společnost přejmenována na Akciovou továrnu automobilů Josef Walter a spol. a posléze v lednu 1932 se změnil název na „Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory“ po znárodnění působící jako Letecké závody, n.p. a od 26.7.1949 jako Motorlet n.p. a v roce 1995 se vrací ke svému původnímu názvu Walter a.s. V srpnu 2005 je vyčleňena z původního podniku Walter a.s. letecká výroba a vzniká Walter Engines a.s. Zbytková společnost Walter a.s. existuje sice dál - i v současnosti, ale s původní výrobou v Jinonicích nemá již nic společného.

Waltrovka je rovněž název komplexu administrativních a rezidenčních budov (rezidence Waltrovka a také autobusových zastávek v okolí hlavního vchodu areálu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Automobily Walter[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Walter (automobilka).

Společnost Walter byla založena Josefem Walterem roku 1911. V průběhu roku 1913 byla úspěšně spuštěna výroba automobilu Walter W-I.

Během první světové války byly provozy továrny těžce poškozeny, výroba byla obnovena v roce 1919. Od roku 1919 až do roku 1928 byly vyráběny automobily WZ, WIZ, WIZI, Walter P-I, Walter P-II, Walter P-III a Walter P-IV. V roce 1928 začala výroba vozů Walter 4-B a Walter 6-B. Tyto automobily byly také velmi úspěšné a na jejich základě byly postupně vyvíjeny typy Walter Standard, Walter Super 6, Walter Regent a luxusní Walter Royal.

V licenci zde byly později vyráběny i automobily Fiat 508, Fiat 514 a Fiat 522, které se vyráběly pod názvy Bijou, Junior, sportovní Junior S a SS, Princ a Lord. Výroba automobilů pokračovala až do roku 1951, kdy linku opustil poslední kus typu Aero Minor II. Po 40 letech továrna v automobilovém průmyslu končí (1911-1951).

Letecké motory Walter[editovat | editovat zdroj]

V roce 1923 začala firma Walter vyrábět letecké motory. Byly to jednak licenční vodou chlazené šestiválce BMW III a BMW IV, jednak první motory vlastní konstrukce. Jednalo se o hvězdicové motory řady NZ využívající shodné díly - od tříválce NZ-45 přes pětiválec NZ-60 a sedmiválec NZ-85 po devítiválec NZ-120, kde číslo značilo výkon v koňských silách. Motory řady NZ našly uplatnění v lehkých sportovních letadlech a byly vyváženy i do zahraničí. Řada NZ byla na přelomu 20. a 30. let nahrazena modernějšími motory Polaris, Vega, Venus a Mars s vyšším výkonem.

Ve vyšší výkonové kategorii byly vyráběny hvězdicové motory Regulus (5 válců), Castor (7 válců) a Pollux (9 válců), pokrývající rozsah výkonů 185-420k.

Pro ještě vyšší výkony byl konstruován hvězdicový devítiválec Atlas o výkonu 650k, jeho vývoj se ale nepodařilo dovést do úspěšného konce. V roce 1936 přišly hvězdicové devítiválce Gemma, Bora a Scolar, lišící se zdvihem pístů a tím i výkonností v rozsahu 150-230k. Pro nejlehčí sportovní letadla byl v menším množství vyroben Atom, plochý dvojválec o výkonu 28k; byl použit na několika motorizovaných kluzácích.

Na začátku 30. let se u lehkých letadel stále více prosazovaly řadové invertní (válci dolů otočené) vzduchem chlazené motory. V roce 1932 Waltrovka vyrobila první takový motor, čtyřválec Junior o výkonu 105k.

V roce 1935 začal být vyráběn Minor jako čtyřválec o výkonu 85, později 95k a šestiválec o výkonu 140k. Pro menší letadla byl vyvinut čtyřválec Mikron o výkonu 62k. Větší obdobou Minora byl Major, vyráběný jako čtyřválec o výkonu 120k a šestiválec o 190k. Mikron, Minor i Major našly uplatnění zejména v letadlech choceňské firmy Beneš a Mráz, na svou dobu velmi moderních.

Největším vzduchem chlazeným řadovým motorem firmy Walter byl dvanáctiválec Sagitta o výkonu 550-600k, který byl vyvážen i do zahraničí. Kromě motorů vlastní konstrukce byly licenčně vyráběny motory jiných výrobců. Byly to britské hvězdicové motory Bristol Jupiter, Mercury a Pegasus, francouzské Gnome-Rhône 14K Mistral Major a malý hvězdicový sedmiválec Pobjoy R (vyráběný jako Mira R); bez úspěchu se Waltrovka pokoušela uplatnit velké kapalinou chlazené dvanáctiválce Fiat a diesely Packard a Jumo.

Za německé okupace výroba vlastních motorů ustala, vyráběly se německé motory Argus pro cvičná a spojovací letadla a připravovala se výroba proudových motorů BMW 003, která však do konce války nebyla zahájena.

Během druhé světové války ani při spojeneckých náletech nebyla továrna nijak poškozena[1], a tak byl po konci války plánován další rozvoj a vývoj leteckých motorů.

Po válce byla továrna znárodněna a přejmenována na Motorlet. Vyráběly se modernizované verze předválečných řadových motorů - Mikron III o výkonu 65k, Minor 4-III o 105k a Minor 6-III o 160k. Všechny tyto motory byly používány v poválečných sportovních letadlech, Minor 6 byl také licenčně vyráběn v Jugoslávii. V 50. letech byly od Minorů odvozeny nové motory s přímým vstřikem paliva a kompresorem, čtyřválec M 332 o výkonu 140k a šestiválec M 337 o výkonu 210k.

Pro pokračovací cvičná letadla pro armádu (prototyp XLE-10) byl vyvíjen velký vzduchem chlazený dvanáctiválec M 446 o vzletovém výkonu až 700k, nakonec byla prosazena licenční výroba sovětských letounů Jak-11 i s jejich motory a M 446 zůstal jenom v prototypu.

V roce 1947 byla do Jinonic přesunuta výroba leteckých motorů z Pragovky včetně vývoje. Konstrukční skupina ing.Kruliše zde vyvinula plochý šestiválec M 208 o výkonu 220k vyráběný od roku 1955 pod obchodní značkou Praga Doris. Od něj byl odvozen motor M 108H s nuceným chlazením ventilátorem pro pohon vrtulníku HC 3; jeho výkon se z původních 220k podařilo zvýšit na 275k ale sériově se nevyráběl. Pro pohon vrtulníků (typu Aero HC-2 Heli Baby) byl určen i plochý čtyřválec M 110 H o výkonu 117k.

Výroba pístových motorů ve firmě Walter byla v roce 1964 ukončena a přesunuta do podniku Avia, zůstala jenom výroba turbínových motorů. K výrobě pístových motorů se firma Walter krátce vrátila v 90. letech, kdy byl vyvinut dvojtaktní dvojválec M 202 o výkonu 48kW ale po vyrobení pouhých 12 kusů byl program zastaven.

Vývoj proudových motorů byl zahájen hned po válce, kdy se testoval zdokonalený motor Jumo 004, na němž se zkoušely turbínové lopatky z kvalitnějšího materiálu, program však byl brzy přerušen.

Od roku 1951 byl vyráběn pod označením M05 licenční proudový motor RD-45 (sovětská kopie motoru Rolls-Royce Nene) pro proudové stíhačky MiG-15. Od roku 1953 se potom vyráběl motor M06, licenční sovětský VK-1, zdokonalená verze RD-45.

Od roku 1956 probíhal vývoj motoru M-701, který byl završen výrobou prototypu v roce 1958 a sériovou výrobou od roku 1962. Motor M 701 poháněl cvičná letadla L-29 Delfín vyráběná ve velkých počtech pro SSSR.

Pro letadla L-410 byl vyvinut turbovrtulový motor M 601. První prototyp byl spuštěn v roce 1963 ale definitivní verze M 601A, zcela přepracovaná, byla hotova v roce 1971 a certifikována v roce 1975. Motor byl vyráběn ve velkých počtech především pro L-410 v několika postupně zdokonalovaných verzích, kdy byl postupně zvyšován jak výkon, tak i doba mezi generálními opravami.

Pro dopravní L-610 byl vyvinut turbovrtulový motor M 602 o vzletovém výkonu 1360kW. Vývoj byl zahájen v roce 1981, první prototyp běžel v roce 1986. Program L-610 byl ale začátkem 90. let zastaven a tak se nedočkal sériové výroby ani M 602.

Situace po revoluci[editovat | editovat zdroj]

Vrátnice Waltrovky

Po roce 1989 se zhroutil trh bývalého SSSR. Nová letadla L-410 se v podstatě nevyráběla a tím klesla k nule potřeba nových motorů M601. Společnost přežívala z provádění GO motorů M601 starších verzí a z výroby ND. V roce 1991 je zapsán do obchodního rejstříku Motorlet, a.s. Mimo osvědčených verzí M601D a M601E vyrábí verzi M601Z pro zemědělské letouny Z-37T Agro Turbo a polský PZL-106 BT Kruk, verzi M601T pro akrobatické letouny PZL-130 Orlik, znovu se vrací k výrobě pístových motorů M-202 připravovaných pro motorové kluzáky L-13 SE Vivat, připravuje verzi M601ZP jako energetickou jednotku, vyrábí startovací jednotku Jetstart a energetickou jednotku EJ500 a námořní verzi pro pohon rychlých plavidel M601M Codag. Koncem roku 1991 testuje možnosti General Electric zadáním objednávky na výrobu dílů pro motor CT7. Dokončuje další modernizaci motoru M601E a v letech 1993 – 2000 je vyrábí jako M601F.

V letech 1993-2002 probíhalo neúspěšné výběrové řízení na strategického partnera pro privatizaci společnosti. Nejblíže dohodě byla jednání s firmou Pratt & Whittney of Canada, avšak v červenci 2002 firma Pratt & Whittney od dalšího jednání odstoupila. Lze se jenom domnívat, že to bylo i proto, že nosný jinonický výrobek M601 je velmi podobný (koncepčně) motoru Pratt & Whitney of Canada - PT6. Až v roce 1995 se společnost vrátila k původnímu nazvu Walter a.s.. Ovšem neznamenalo to rozkvět do původních hladin slávy. V demokratickém režimu nebyla továrna soběstačná a značné oživeni přišlo až po roce 2000, kdy bylo propuštěno přes 1000 zaměstnanců z původních 1500.

Další vývoj ovšem nevedl ke zlepšení jako u jiných značek, které prošly oživením. Americký majitel závodu neměl chuť do Waltrovky příliš investovat a zaujal strategii "soběstačnosti". Navíc, kvůli špatně sepsaným smlouvám se podniku dařilo čím dál méně.[2]

Jediná budova z původní továrny Walter (bývalý "betoňák")

Přemístění výroby[editovat | editovat zdroj]

Již od roku 1991 se podnik počíná "atomizovat". V červenci 1991 se odděluje slévárna přesného lití a vzniká Walter - Deritend a.s. se zahraniční účastí. Od června 2002 je přejmenována tato a.s. na Prague Casting Services. V roce 1992 s majetkovou účastí Motorletu a Avie Letňany vzniká Avia-Hamilton Standard Aviation s.r.o. na výrobu vrtulí. V roce 2004 se odděluje část zdravotnické techniky a vzniká Walter Medica a.s. V roce 2006 do ní kapitálově vstupuje MEDIN a.s. a vytváří MEDIN Orthopaedics, a.s.. V roce 2014 tato společnost zaniká fúzí s nástupnickou společností ProSpon spol. s r.o.

V srpnu 2005 se vyčleňuje z původního podniku Walter a.s. letecká výroba a vzniká Walter Engines a.s. Tuto společnost v roce 2007 kupuje General Electric (tato společnost na rozdíl od Pratt & Whitney of Canada žádný turbovrtulový motor kategorie M601 nemá) a vzniká GE Aviation Czech s.r.o. Patří pod leteckou divizi firmy GE.[3] Nová společnost GE Aviation Czech přemístila do Letňan do areálu společnosti Letov. Z původních 1500 zaměstnanců již přešlo do Letňan 500. To co nesouviselo s výrobou leteckých motorů M601 bylo z výrobního programu okamžitě vyřazeno. V roce 2011 má firma GE Aviation Czech ve stavu 350 kmenových zaměstnanců. [4]

V roce 2005 se vlastníkem zbytkové Walter a.s. stala společnost Pembroke Holdings, s.r.o. se sídlem v Praze. Jejími vlastníky bylo osm fyzických osob původem z Irska. Nastalo období přípravy využití nemovitého majetku společnosti Walter k developerským účelům. Walter a.s. se musela odstěhovat (nyní sídlí na adrese Radlická 180/50, Smíchov, 150 00 Praha 5 a společně s ní zde sídlí celkem 27 právnických osob) a původní areál firmy podstoupil demolici. Mezi prvními objekty byla zbourána z architektonického hlediska zajímavá Kumperova vila (v ní sídlily za dob Motorletu po jednotlivých patrech ZV ROH, ZO a ZVS - pamětníkům netřeba vysvětlovat tyto zkratky), která k objektu betonové budovy přiléhala a byla s ním průchody propojena.

Budoucnost jinonického areálu[editovat | editovat zdroj]

Developerská firma RedGroup chystala na místě bývalé továrny zbudování celé nové čtvrti, tz. Q5 Waltrovka. Proklamovanou snahou bylo zachovat genius loci místa. Továrnu, která tu byla celé jedno století, měly i nadále připomínat zrekonstruované budovy.

Barvitiova (dř. část Jinonické)

V září 2012 prostor bývalé Waltrovky odkoupila Penta Investments, s.r.o. Během roku 2014 započala se stavbou moderního kancelářského komplexu pod názvem rezidence Waltrovka. V roce 2015 byla dokončena první část projektu, budova Aviatica.

Z původního areálu Walter byla zachován střední trakt betonové budovy (tzv. "betoňák") postavený v roce 1929 a část hlavní komunikace továrnou s lipovou alejí (Barvitiova, dř. Jinonická). Ing. F. A. Barvitius byl významným konstruktérem automobilů i leteckých motorů Walter. Vlevo za alejí stávala tzv. Iranhala, postavená v letech 1942 až 1943.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historie závodu na oficiálních stránkách
  2. Předseda odborové organizace Walter,a.s. - Jan Kozel, časopis Kovák, Soumrak slavného jména?. Archivováno.
  3. GE Aviation dokončila převzetí strojírenské firmy Walter Engines - server Technik.cz, 12.08.2008
  4. MAREK, Pavel. Znovuzrozená výroba leteckých motorů v Čechách [online]. Praha: MM Spektrum, 28.06.2011 [cit. 2018-05-30]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Waltrovka&oldid=16430104
Stránka byla naposledy upravena 7. 9. 2018 v 09:42. Editovat celý článek Waltrovka.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy