Wilhelm Gustloff (loď)

Tento článek nemá zdroje, a není proto možné obsah ověřit. Pomozte Wikipedii tím, že k uvedeným tvrzením patřičné zdroje naleznete a vložíte do článku.

Model plavidla

Wilhelm Gustloff byla německá osobní loď, patřící nacistické organizaci Kraft durch Freude, pojmenovaná podle švýcarského nacistického politika Wilhelma Gustloffa. 30. ledna 1945 byla torpédována sovětskou ponorkou S-13 (kapitán Alexander Marinesko), když byla přeplněna uprchlíky z východního Pruska. O život při tom přišlo mezi 5 300 a 10 600 cestujících a členů posádky. Jednalo se tak o největší počet obětí potopení jedné lodi v historii mořeplavby. Výzkumem okolo lodi se zabývá německý historik Heinz Schön.

[editovat] Před katastrofou

Před Válkou sloužil Gustloff jako beztřídní rekreační loď (vyjma kapitánké kajuty a kajuty pro Roberta Leye se na palubě nacházely jen kajuty jedné třídy) pro organizaci Kraft durch Freude, kdy se s ní pořádaly levné výlety do Norska či Švédska. Kapacita cca 1400 výletníků. Při referendu o anšlusu Rakouska loď posloužila jako plovoucí volební místnost pro Rakušany žijící v Anglii. Čtyři dny před válkou byla převelena k transportu vojska, následně sloužila jako plovoucí lazaret. Ke konci války, těsně před svou katastrofou byla povolána zpět do služby k transportu vojska a zároveň pruských uprchlíků. Vyplouvala z polského přístavu Gdyně a mířila do Kielu. Při zápisu k plavbě bylo registrováno 6050 pasažérů, po několika prvních dnech však došel papír k další registraci. Konečné číslo dle historika Heinze Schöna bylo stanoveno na 10582 lidí.

Z toho:

• 8 956 válečných uprchlíků
• 173 členů posádky
• 918 vojáků 2.Unterseeboot-Lehrdivision
• 373 vojenských pomocnic
• 162 zraněných vojáků

[editovat] Potopení

Neštěstí lodi spočívalo v přebytku kapitánů, kteří byli hned čtyři, ve špatně vybrané trase, která vedla skrze ponorkové trasy, v nevyhovujícím záchranném vybavení a v nedostatečném doprovodu sestávajícím se pouze z jedné lodi: minolovky Löwe. Loď nekřižovala a plula osvětlena. Loď dostala celkem tři zasáhy (příď, strojovna, prostor lodního bazénu) krátce po 21. hodině. Spousta lidí byla zabita přímo torpédy (ze 373 ženských pomocnic ubytovaných v místě jednoho zásahu se zachránily jen tři ženy) či se utopila po uzavření příďových přapážek. Loď se okamžitě začala potápět: na palubě propukla panika. Jeden záchraný člun byl spuštěn poloprázdný, jednomu se přetrhlo lano, takže svou posádku vysypal do moře, třetí se rozbil o bok lodi. Ačkoliv měly přednost ženy a děti, většinu zachráněných tvořili muži. Přežili i všichni čtyři kapitáni. Byl velmi chladný den s teplotami kolem v rozmezí -10 až -18 °C. Teplota vody nebyla vyšší než 4 °C. Mnoho lidi umrzlo nebo zemřelo následkem teplotního šoku. Necelých padesát minut po zásahu se loď potopila do hloubky 45 metrů. Okamžitě k vraku vyrazily záchrané lodě.

Přibližná bilance zachráněných:

• Torpédoborec T 36: 563 zachráněných
• Minolovka Löwe: 472 zachráněných
• Minolovka M 387: 98 zachráněných
• Minolovka M 375: 43 zachráněných
• Minolovka M 341: 37 zachráněných
• Parník Gottingen: 28 zachráněných
• Torpedofangboot TF 19: 7 zachráněných
• Fregata Gotland: 2 zachránění
• Hlídková loď 1703: 1 zachránění (kojenec, poslední zachráněný)

Velmi neuváženě se zachoval kapitán Henigst se svým křižníkem Admiral Hipper (1500 uprchlíků), když odmítl vyzvedávat ztroskotance a navíc v místě katastrofy se svou lodí zahájil obracecí manévr, takže spousta lidí skončila pod jeho lodními šrouby.

[editovat] Kontroverze

Potopení lodi provází kontroverze: na jednu stranu se jedná o jeden z největších masakrů civilního obyvatelstva (odahduje se až 3000 mrtvých dětí), na stranu druhou se na palubě nalézala i ponorková posádka přepravovaná na místo bojového určení. Loď měla navíc status válečného plavidla a dokonce byla vyzbrojena protiletadlovými kanóny (byť se tvrdí, že byly nefunkční). Dlouhou dobu se o této události nesmělo mluvit, nebo byly odmítány debaty na toto téma, takže téma katastrofy zenužili pravicoví extrémisté

[editovat] Zpracování

• 1959 Frank Wisbar natočil film Nacht fiel über Gotenhafen
• 2002 německý prozaik Günter Grass (držitel Nobelovy ceny za literaturu) otevřel veřejnou diskuzi skrz svou novelu Jako rak