Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Záhřeb Zagreb |
|
|---|---|
| poloha | |
| souřadnice: | 45° 49' s. š., 15° 59' v. d. |
| nadmořská výška: | 120 m n. m. |
| Župa: | Záhřebská župa |
| Město: | Záhřeb |
| administrativní dělení: | 17 městských částí (chorvatsky gradske četvrti) |
| rozloha a obyvatelstvo | |
| rozloha: | 641 km² |
| počet obyvatel: | 973 667 (2005) |
| hustota zalidnění: | 1 217 obyv. / km² |
| etnické složení: | Chorvati |
| náboženské složení: | katolíci |
| správa města | |
| starosta: | Milan Bandić |
| oficiální web: | www.zagreb.hr |
| telefonní předvolba: | +385-(0)1 |
| PSČ: | 1000 |
Záhřeb je hlavní město Chorvatska. Má zhruba milion obyvatel a nachází se pod vrchem Medvednica, v západní části země, v historickém Chorvatsku. Je důležitým dopravním uzlem (železniční a dálniční křižovatka) mezi Jaderským mořem a střední Evropou.
Obsah |
Chorvatský Záhřeb, tedy spíše jeho historické jádro, se skládá ze dvou měst - Horního (rozkládá se na přední části kopců nad městem), starého celé tisíciletí, Dolního (pod Medvednicou, postaveného v časech uherské vlády, na přelomu 19. a 20. století. Obě pak doplňuje Nový Záhřeb, sestávající se z poválečných sídlišť na pravém břehu Sávy.
Historicky nejvýznamnější je samozřejmě Horní město, kde sídlí prezident a parlament a kde stojí jeden z nejznámějších chrámů, gotický kostel Sv. Marka s erby Záhřebu, Chorvatska, Dalmácie a Slavonie na střeše z barevných glazovaných tašek. Zatímco tato část Záhřebu je významná hlavně z turistického hlediska, Dolní město je hlavně centrem kulturním, obchodním a společenským. Jeho široké třídy doplňují velká náměstí, pojmenovaná po významných osobnostech chorvatské historie (Bana Jelaćiće, Tomislava I.) a též i významné budovy školské, či kulturní.
Obě tak různorodé části spojuje nejen Kamenná brána (chorvatsky Kamenita vrata) ze třináctého století a s poutní svatyní s obrazem Panny Marie, který odolal požáru v roce 1731, ale i více než sto let stará lanová dráha. Trasa, na které její modré kabinky překonávají výškový rozdíl 30 metrů, je totiž dlouhá jen šestašedesát metrů a jízda z jednoho konce na druhý netrvá ani minutu.
První zmínky o osídlení této oblasti jsou z roku 1094. V této době zde maďarský král Ladislav založil biskupství. Nedaleko od něj vznikla osada Gradec (Grič), která fungovala až do začátku 17. století jako nezávislé město. Po mongolské invazi v roce 1242 zůstalo město ušetřeno a bylo králem Bélou IV. prohlášeno městem královským.
Záhřeb se roku 1526 dostal pod vliv Habsburské říše, a později pod vliv Uherska, v rámci Rakousko - Uherské monarchie. V této době také došlo k sjednocení Záhřebu - Kaptol, Gradec i Donji Grad se spojily do jednoho města. Roku 1860 sem byla zavedena železnice, mezi nádražím a Stari Gradem se zahájila velká výstavba, Záhřeb se rozrůstal a později tak rostl i jeho vliv.
Po rozpadu Rakousko-Uherska po první světové válce se zde konal sněm jihoslovanských národů padlého mocnářství. Jejich zástupci se rozhodli pro vytvoření jednoho státu - Království SHS. Mezi lety 1929 a 1939 tu bylo sídlo Sávské bánoviny, za druhé světové války pak ustašovského státu. Během socialistické Jugoslávie byl Záhřeb opět hlavním městem Chorvatska. V této době byl vystavěn tzv. Novi Zagreb - sídliště na jih od města, u řeky Sávy. Od roku 1991 je opět hlavním městem nezávislého Chorvatska, za balkánské války nebyl poškozen.
Dopravní podnik ZET provozuje hustou tramvajovou síť, v provozu jsou i české tramvaje Tatra T4 a Tatra KT4, potom už i nově tramvaje chorvatské výroby (Crotram a Končar), některé nejnovější jsou i nízkopodlažní. Autobusy jsou převážně značek TAM a MAN ze začátku 90. let, objevují se ale i nové (Mercedes-Benz Citaro).
Kolem města se nachází obchvat a dálnice na Rijeku, Lublaň, Maribor, Varaždin (ve stavbě) a Bělehrad. Dálnice v okolí města jsou zpoplatněné mýtným (cestarina), rozděleným podle druhů vozidel do 4 cenových skupin.
|
|
|
|---|---|
|
Župy (Županije) Chorvatska (a jejich správní centra) : Město Záhřeb |Záhřebská župa | Bjelovarsko-bilogorská župa (Bjelovar) | Brodsko-posávská župa (Slavonski Brod) | Dubrovnicko-neretvanská župa (Dubrovnik)| Istrijská župa (Pazin) | Karlovacká župa (Karlovac) | Koprivnicko-križevecká župa (Koprivnica) | Krapinsko-zagorská župa (Krapina) | Licko-senjská župa (Gospić) | Mezimuřská župa (Čakovec) | Osijecko-baranjská župa (Osijek) | Požežsko-slavonská župa (Požega) | Přímořsko-gorskokotarská župa (Rijeka) | Sisacko-moslavinská župa (Sisak) | Splitsko-dalmatská župa (Split) | Šibenicko-kninská župa (Šibenik)| Varaždinská župa (Varaždin)| Viroviticko-podrávská župa (Virovitica) | Vukovarsko-sremská župa (Vukovar) | Zadarská župa (Zadar) |
|