Záporoží

Záporoží Запоріжжя
pohled na hráz DněproGESu z ostrova Chortycja
znak
poloha
souřadnice:	47° 50′ 0" s. š., 35° 10′ 0" v. d.
nadmořská výška:	86 m n. m.
Stát:	Ukrajina
Oblast:	Záporožská oblast
administrativní dělení:	7 rajónů
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	334,0 km²
počet obyvatel:	790 000 [1] (2008)
hustota zalidnění:	2279 obyv. / km²
etnické složení:	Ukrajinci (70 %), Rusové
náboženské složení:	Pravoslavné křesťanství
správa města
starosta:	Jevhen Kartašov
oficiální web:	www.meria.zp.ua
telefonní předvolba:	+380 612
PSČ:	69000

Záporoží (ukrajinsky Запоріжжя / Zaporižžja; rusky Запорожье / Zaporožje) je průmyslové město ležící na jihovýchodě Ukrajiny, středisko Záporožské oblasti. Je známé jednak svou historií spjatou s kozáky, jednak obří přehradou a elektrárnou na řece Dněpr. Žije zde necelých 800 000 obyvatel, převážně Ukrajinců, přičemž přibližně polovina obyvatel hovoří ukrajinsky, polovina rusky.

[editovat] Dějiny

Kozácká rada na Siči. Diorama v Muzeu Záporožského kozáctva

Název města pochází z ukrajinského za porihy, tj. „za peřejemi“, které ztěžovaly plavbu po Dněpru před vybudováním přehrad (zejm. Kachovské a Dněperské). Místo bylo osidlováno od středního paleolitu, avšak neklid celé oblasti tzv Divokých Polí bránil trvalejším obydlení. Nejprve byl osídlen ostrov Chortycja: je zde doloženo sídliště Skythů, v 16. století se zde usadili kozáci; založili pověstnou Záporožskou Sič a podnikali odtud výboje zejména proti rozpínavé polské šlechtě. Proslavili se zde kozáčtí vůdci Maksym Zalizňak a Ivan Honta.

V roce 1775 rozprášila Sič Kateřina Veliká. Brzy poté zde vyrostlo nevelké město Aleksandrovsk. Jedněmi z osídlenců byli též pruští mennonité, kteří zde až do ruské revoluce tvořili početnou komunitu. Roku 1873 sem dorazila železnice vedoucí z Moskvy na Krym a město začalo růst. K původnímu názvu Záporoží se vrátilo roku 1921. Tehdy se provinční městečko stalo jedním z ekonomických center Sovětského svazu a začalo závratně růst: vznikla zde obří přehrada a hydroelektrárna Dněproges, rozsáhlé průmyslové komplexy, nová sídliště, tramvajové tratě. Po rozpadu SSSR došlo k útlumu, ze kterého se město nyní vzpamatovává.

V blízkosti města byla nalezena mohyla velkobulharského chána Asparucha (7. století).

[editovat] Záporoží dnes

[editovat] Hospodářství

Pohled na podnik Zaporižstal z hráze Dněprogesu

Dnešní Záporoží je se svými 800 000 obyvateli 6. největší ukrajinským městem a přes hluboké ekonomické problémy 90. let zůstává centrem těžkého průmyslu. Tvoří i přirozené dopravní, obchodní centrum regionu.

Nejvýraznější stavbou ve městě je obří hráz Dněprovské přehrady ze 30. let se slavnou hydroelektrárnou DněproGES, jež dodnes nese jméno V. I. Lenina. Ta dodává energii několika obřím průmyslovým podnikům:

• ZaporižStal, metalurgický kombinát
• ZAZ (AvtoVaz), výrobce proslulého autíčka "Záporožec", nyní dceřiná společnost koncernu Daewoo.
• Motor-Sič, výrobce letadel Antonov
• chemické závody

[editovat] Doprava

Prospekt Lenina

Město je důležitou dopravní křižovatkou; leží na silničním tahu E105 (Moskva - Charkov - Krym), hlavní železniční tratě vedou ve směru (1) Synelnykove (-Dněpropetrovsk / Charkov), (2) Melitopol - Krym, (3) Nikopol - Kryvyj Rih, (4) Polohy - Berďansk / Donbas. Do Kyjeva, Simferopolu, Charkova a Moskvy jezdí několik rychlíků denně. Přímé spojení s ČR chybí. Významný je i říční přístav na Dněpru a z místního mezinárodního letiště funguje spojení do několika evropských měst. Městskou dopravu zajišťují tramvaje (viz článek), trolejbusy, autobusy a v poslední době i všudypřítomné maršrutky.

[editovat] Kultura, památky, zajímavosti

Největší přírodní i kulturní památkou je ostrov Chortycja, největší ostrov na Dněpru, se svým členitým terénem a pozůstatky několika kultur, které zde žily. Od r. 1993 je chráněn jako přírodní památka. Kromě vzácné flóry a mnoha archeologických nalezišť je zde především Muzeum záporožského kozáctva, které schraňuje mnoho artefaktů souvisejících se Záporožskou Sičí, Maksymem Zalizňakem, Bohdanem Chmelnyckým, ale i s Kyjevskou Rusí či Skythy nebo také s II. světovou válkou.

Hlavní tepnou Záporoží je Prospekt Lenina, který je se svými 11 km jednou z nejdelších ulic v Evropě; vede od hlavního nádraží (Zaporižžja-1) k DněproGESu a slouží také trolejbusové a tramvajové dopravě. V architektuře města převládá socialistický realismus. Ve městě dodnes stojí několik Leninových pomníků. V budově rekonstruovaného hlavního nádraží můžete obdivovat Repinův obraz „Záporožští kozáci“. Mezi tímto nádražím a břehem Dněpru je od roku 1972 v provozu také dětská železnice o délce 8,6 km.^[2]

[editovat] Partnerská města

Záporoží uzavřelo partnerství s následujícími městy: Linz, (Rakousko), 1983; Oberhausen (Německo), 1986; Belfort (Francie); Lahti (Finsko); Randers (Dánsko).

[editovat] Reference

1. ↑ http://ukrstat.gov.ua/control/uk/localfiles/display/region/region_u/zaporiz.htm Держкомстат України
2. ↑ http://www.dzd-ussr.ru/towns/zap/index.html Детские железные дороги – Запорожье

[editovat] Externí odkazy

• Záporoží – Informační portál
• Stránky města
• Záporoží – Informační portál
• Informační portál POLITSOVET
• Kdo je kdo v Záporoží
• Webkamera Žovtneva plošča

[editovat] Související články

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Záporoží

• Divoká Pole
• Kozáci
• Dněpr

Ukrajina – Україна – (UA)
Oblasti (область) a jejich správní centra: Čerkaská oblast (Čerkasy) | Černihovská oblast (Černihov) | Černovická oblast (Černovice) | Dněpropetrovská oblast (Dněpropetrovsk) | Doněcká oblast (Doněck) | Charkovská oblast (Charkov) | Chersonská oblast (Cherson) | Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) | Ivanofrankivská oblast (Ivano-Frankivsk) | Kirovohradská oblast (Kirovohrad) | Kyjevská oblast (Kyjev) | Luhanská oblast (Luhansk) | Lvovská oblast (Lvov) | Mykolajivská oblast (Mykolajiv) | Oděská oblast (Oděsa) | Poltavská oblast (Poltava) | Rovenská oblast (Rovno) | Sumská oblast (Sumy) | Ternopilská oblast (Ternopil) | Vinnycká oblast (Vinnycja) | Volyňská oblast (Luck) | Zakarpatská oblast (Užhorod) | Záporožská oblast (Záporoží) | Žytomyrská oblast (Žytomyr)
Autonomní republika (автономна республіка) a její správní centrum: Krymská autonomní republika (Simferopol)
Města se zvláštním postavením (місто зі спеціальним статусом): Kyjev | Sevastopol