Zásada dvou přídí

Zásada dvou přídí (anglicky: Two Power Standard) je koncepcí britské námořní politiky z druhé poloviny 19. století.

[editovat] Smysl koncepce

Bitevní loď Royal Navy HMS Dreadnought.

Od doby bitvy u Trafalgaru britská námořní politika zastávala koncepci disponovat alespoň o jednu třetinu větší silou, než její největší rival na mořích a oceánech. Tato strategie byla opuštěna v předvečer 19. století, kdy došlo v britském parlamentu k přijetí Zákona o námořní obraně (1889), předloženého vládou lorda Salisburyho, který zaručoval navýšení rozpočtu pro financování britského královského námořnictva o 20 miliónů liber ročně po další čtyři léta. Cílem tohoto kroku byla nově formulovaná tzv. Zásada dvou přídí, podle které měla Velká Británie disponovat významnou a trvalou převahou na mořích a oceánech světa, tedy měla mít takovou moc, aby její úderná síla byla větší než jakou mohou vyvinout jakékoli další dvě země dohromady (tehdy to bylo vztaženo k námořní síle druhé a třetí největší velmoci světa – Francii a Rusku.)

Jednalo se vůbec o největší zvýšení počtu námořní síly v mírové době. Královské námořnictvo získalo deset nových bitevních lodí, třicet osm křižníků, osmnáct torpédoborců a čtyři rychlé dělové čluny.

[editovat] Opuštění koncepce

Ovšem s příchodem 20. století a nastoupeného trendu ve zvýšení zbrojení německou armádou, která začala stavět nové bitevní lodě typu dreadnought se britská Zásada dvou přídí ukázala jako nereálná a dále neudržitelná. Definitvní konec této politiky přišel v roce 1912, kdy britské královské námořnictvo iniciovalo novou koncepcí, mít ve svém držení nejméně o 60% více bitevních lodí typu dreadnought než jakákoli jiná flotila světa.

[editovat] Literatura

• ŽALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha : Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3.