Zastupitelská válka

Zastupitelská válka je válka, v které na ní nepřímo zúčastněné strany – státy, země, mocnosti, spojenci – používají jiných stran, místo aby se střetly v přímém konfliktu.

Přeneseně je i tento pojem používán – mimo pojmu zastupitelský konflikt – v psychologii, sociologii a politice pro snahu osob nebo skupin prosadit názor nebo zájem nepřímo, v jiných okolnostech a souvislostech než kam by takové prosazování patřilo. Dále označují tyto pojmy i nasazení jiných ve vlastním zájmu, pokud možno tak, aby byli přesvědčení, že hájí zájmy své (viz též manipulace, populismus).

[editovat] Minulé století

Španělská občanská válka byla i slavnou zastupitelskou válkou a jedním z konfliktů vedoucích k pokračováni první světové války druhou. V tomto konfliktu se nepřímo, ale intenzívně, střetly také Itálie, Německo a SSSR.

V novějších dějinách byly zastupitelské války běžné a časté za tzv. studené války, kdy proti sobě stály dva bloky vysoce ozbrojených atomových mocností – SSSR a USA. Obavy z eskalace případných přímých ozbrojených konfliktů až do nukleární války s katastrofálními důsledky – viz též MAD Mutual assured destruction, „Vzájemně zaručené zničení“ – vedly k podpoře jakéhokoliv vhodného konfliktu jiných stran. Tak se tyto mocnosti silně angažovaly ve válkách v Afghánistánu, Angole, Koreji, Vietnamu a dalších.

[editovat] Dnes

Novějším takovým konfliktem je například II. konžská válka, při které vlády Demokratické republiky Kongo, Ugandy a Rwandy používaly, a i nadále používají, nejrůznějších ozbrojených skupin (z hlediska mezinárodního válečného práva tzv. neregulérních).

[editovat] Terorismus

Zatímco mocnosti, nebo jiné silnější strany konfliktů, používají především vlády států v zastupitelských konfliktech, nevyhýbají se ani podpoře teroristických a podobných skupin, ve válečné hierarchii nejslabších. Často je předkládán argument, že je tím možné účinně ohrozit nepřítele, aniž by byla vyvolána rozsáhlejší válka.

I pro slabší státy je podpora takových skupin vítanou a účinnou strategií. Tak například Írán podporuje Hizballáh proti společnému nepříteli Izraeli. Nebo Pákistán podporuje různé protiindické skupiny v Kašmíru pokud zrovna sám neválčí s Indií.

Ve stínu větších konfliktů zpravidla probíhají zastupitelské konflikty menší. Například během Íránsko-irácké války obě strany ozbrojovaly a podporovaly skupiny v První libanonské válce a podporovaly násilné pokračování konfliktu.

Samozřejmě, že ozbrojené skupiny mají také své zájmy, které vůbec nemusí být v zájmu stran je podporujících. Tak například podpora USA skupin bojujících proti sovětské invazi v Afganistanu vedla k jejich posílení a umožnila jim nebo jejich následníkům účinně se obrátit proti USA.

Tak sílily i dnes proslulé Tálibán a Al-Káida, v neposlední řadě i díky sovětské, později ruské, podpoře jiných, nebo těch samých, skupin.