Zátiší

Zátiší u Apačů, fotografie, Edward S. Curtis, 1907

Zátiší je umělecké dílo, které vkusně zobrazuje neživé předměty, obvykle běžné, které mohou být přírodního původu (ovoce, zelenina, rostliny nebo přírodniny) nebo vyrobné člověkem (sklenice, dýmky, atd.) v umělém prostředí.

[editovat] Fotografické zátiší

Fotografování zátiší umožňuje fotografovi mnohem více aranžovat a zasahovat do kompozice předmětů a ovlivňovat nasvícení scény než například při fotografování krajiny, portrétní fotografie nebo reportáže. V současné době je zátiší ve fotografii využíváno například pro reklamní snímky. Při fotografování můžeme pro zachování atmosféry využít dané a přirozené světlo, nebo scénu uměle osvítit zábleskovým světlem. Pro umělé osvícení v ateliéru nebo exteriéru můžeme využít celou řadu fotografických osvětlovacích technik.

[editovat] Historie

První zátiší začali pořizovat daguerrotypisté společně s fotografiemi krajin na počátku 19. století také kvůli dlouhým expozicím. Jedna z prvních skutečných fotografií. Zátiší z roku 1829. Autor Joseph Nicéphore Niépce. Portréty začali fotografovat až po výrobě objektivu, vypočteného J. M. Petzvalem v roce 1840.^[1]

[editovat] Rozdělení

• Klasické - je záměrně aranžovanou kompozicí jednoho nebo více předmětů. Používají se přibližně stejně velké rekvizity, například pomeranč, banán a hroznové víno (jinak by to byl portrét jedné rekvizity). V zátiší používáme pozadí, které neruší a nepoutá pozornost.
• Moderní věcné - využívá moderních kompozičních postupů.
• Symbolické - vyjadřuje symbolickou hodnotu zobrazovaných objektů.
• Nalezené - seskupení fotografovaných objektů, které nebylo fotografem příliš záměrně aranžováno.

[editovat] Fotografové

Josef Sudek, Kniha Poslední růže

Z našich fotografů vynikal v tvorbě zátiší Josef Sudek, kterého v padesátých letech minulého století inspiroval malíř Josef Navrátil (1798—1865). Po druhé světové válce Sudek vytvořil cyklus Zátiší podle Navrátila (1954), ale mnohem známější je Sudkův cyklus „Okno mého ateliéru“ (1940–1954), „Zahrada mého ateliéru“ (1950–1970) a „Zátiší na okně mého ateliéru“ (1950–1958). Dílem Josefa Sudka se inspirovalo mnoho fotografů, například Jan Svoboda, Pavel Hudec Ahasver a František Provazník. Dalším současným fotografem, který se zajímá o symboliku zátiší je Rudo Prekop ze slovenské nové vlny, například v cyklech Pocty, Pomníky, Květiny a Hrdinové.

[editovat] Zahraniční fotografové

• Irving Penn
• Edward Weston

[editovat] Související články

• Zlatý řez

[editovat] Reference

1. ↑ Teze k dějinám fotografie v letech 1839 – 1918, Pavel Scheufler

[editovat] Externí zdroje

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Zátiší

Tento článek týkající se umění je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Tento článek o fotografování je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Související články obsahuje Portál Fotografie