Zahradní Město

Zahradní Město v pohledu od Jižní spojky přes náměstí Mezi zahrádkami

Zahradní Město je sídelní celek zaujímající severní a východní část katastrálního území Záběhlice v městském obvodu Praha 10. Je součástí městské části Praha 10.

Je tvořeno kolonií rodinných domků (takzvané staré Zahradní Město), která je obklopena dvěma sídlišti - sídliště Zahradní Město západ a sídliště Zahradní Město východ. V povědomí obyvatel je jako samostatná čtvrť.

V roce 2005 je v jihovýchodním okraji Záběhlic budována další zástavba, nazývaná Nové Zahradní Město.

Zahradní město byl ve 30. letech 20. století i obecný pojem pro čtvrti rodinných domků se zahrádkami.

[editovat] Historie a současnost Zahradního Města

Vilová část Zahradního Města, Pivoňková ulice

Ještě počátkem 20. století bylo území Zahradního Města nezastavěné, pokryté poli. V okolí byly jen obce Záběhlice, Strašnice, Hostivař a statek Práče. Výstavba Zahradního Města započala kolem roku 1935.

Ve třicátých letech 20. století byla značná část výstavby v Praze ovlivněna teorií zahradních měst. V různých místech Prahy byly budovány vilové čtvrti obytných domků se zahrádkami. Podobné čtvrti vyrůstaly i na strahovské stráni, v části Letné, v jižní části Vinohrad, na Rokosce, v Kobylisích, Malvazinkách, Košířích, na Břevnově, Barrandově, Smíchově, Hanspaulce, na Ořechovce či na dejvické Babě. Podobná čtvrť, Spořilov, vyrůstala i na druhém konci Záběhlic.

Zahradní Město získalo svůj název nejen kvůli tehdy běžnému typu zástavby, ale také proto, že byl zvolen specifický způsob pojmenovávání ulic – jeden z největších a nejucelenějších systémů ulic pojmenovaných podobným způsobem. Hlavními třídami Zahradního Města jsou ulice Jabloňová a Topolová, pošta je v Malinové, jedna ze škol v Jahodové a další v Břečťanové. Původní přirozené centrum u tramvajové smyčky bylo nazváno náměstí Mezi zahrádkami.

Druhá světová válka velkoryse plánovanou výstavbu přerušila. V padesátých letech bylo v oblasti ulic Jabloňové a Malinové postaveno několik bloků takzvaných dvouletkových domů, pískově žlutých cihlových domů podobných panelákům se šikmými červenými střechami.

V šedesátých a sedmdesátých letech byla po obou stranách vilového Zahradního Města postavena nová sídliště, sídliště Zahradní Město-východ, jehož přirozeným středem bylo okolí obchodního domu Cíl (dnes zastávka Centrum Zahradní Město) s kulatou stavbou restaurace Vesna a kulturním střediskem, a sídliště Zahradní Město-západ, jehož středem byl obchodní dům Květ a poliklinika.

Dvouletkové domy v Jabloňové ulici	Obchodní centrum Cíl v Topolové ulici	Obchodní centrum Květ v Jabloňové ulici	Jahodová ulice ve směru od Švehlovy
Hledíková ulice ve směru od Práčské	Školní areál Jahodová	Nové Zahradní Město	Nové Zahradní Město

V osmdesátých letech bylo na jih od Zahradního Města, poblíž staré záběhlické školy (později zvláštní školy) postaveno takzvané Sídliště Mládeže. To již nebývá považováno za součást Zahradního Města.

V roce 2005 je v jihovýchodní části Záběhlic, v místě někdejšího rozsáhlého zahradnictví mezi potokem Botičem a Práčskou ulicí, budována ve stylu firmy Central Group další zástavba, Nové Zahradní Město. Pouze katastrální hranice jej odděluje od sousedícího obchodního a kulturního centra, Interspar Hostivař v městské části Praha 15.

[editovat] Doprava

Ve třicátých letech končila v Zahradním Městě tramvajová trať od Strašnic. V padesátých letech dvacátého století byla prodloužena podél východní strany budoucího sídliště do Hostivaře. Zahradní Město mívalo tradičně přímé autobusové spojení směrem k centru (ke Strašnicím), k Hostivaři i k Pankráci, naopak chybí dopravní propojení do opačné části Záběhlic na Spořilov.

Do budoucna se plánuje v severovýchodní části Zahradního Města zřízení železniční zastávky a podél západní a jižní části prodloužení trasy metra A se stanicemi poblíž polikliniky na západním sídlišti a u obchodního domu u Nového Zahradního Města na hranici s Hostivaří.

[editovat] Názvy ulic

Zajímavostí Zahradního Města je, že jde o největší komplex monotematických názvů ulic v celé Praze. Většina ulic zde nese název květin a ovocných stromů.

Ulice ve vilovém Zahradním Městě: Jabloňová, Ostružinová, Topolová, náměstí Mezi zahrádkami, Rozmarýnová, Pampelišková, Slunečnicová, Podléšková, Karafiátová, Pivoňková, Kalinová, Chrpová, Pomněnková, Fialková, Jahodová, Šafránová, Kopretinová, Mateřídoušková, Petrklíčová, Jiřinková, Macešková, Kosatcová, Rybízová, Malinová, Hvozdíková, Konvalinková, Hlohová, Střemchová, Hrušňová, U Zahradního města

Ulice v sídlišti Zahradní Město východ: Topolová, (Švehlova), Jahodová, Jasmínová, Kapraďová, Platanová, Sasanková, Přesličková, Hledíková, (Práčská), Zvonková, Leknínová, Sněženková

Ulice v sídlišti Zahradní Město západ: (V korytech), Šalvějová, (Želivecká), Slívová, Chmelová, Tulipánová, Narcisová, Mečíková, Jetelová, Blatouchová, Břečťanová, Hyacintová, Bramboříková. K sídlišti Zahradní Město západ se někdy počítá i několik panelových domů v okolí ulice Na vinobraní, do této oblasti však rostlinné názvosloví ulic již nezasahuje.

Ulice v Novém Zahradním Městě: Mikanova, Mattioliho, Velenovského, Kamelova

[editovat] Události

V době pražského povstání byla podél zdi vedle hřbitova u polikliniky poskládána těla padlých bojovníků, svážená na toto místo převážně z Prahy 10. Na místě vedle ZŠ Břečťanová, kde se dnes (2008?) staví nové domy, bývala za války pískovna, kde byl zastřelen a pohřben německý důstojník, poté co ho povstalci nechali, aby si sám vykopal hrob. Údajně byl chycen při odstřelování místních lidí poblíž záběhlické sokolovny.^[zdroj?]

Z věžáku v Jabloňové ulici č. 30, kde byly v 60. a 70. letech kanceláře Československé televize, v srpnu 1968 televize tajně vysílala.^[zdroj?]

[editovat] Sousedící území

• Záběhlice (též katastrální území, do nějž Zahradní Město spadá)
• Práče
• Hostivař
• Strašnice
• Michle a Bohdalec
• Spořilov

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Zahradní Město

• Portál obyvatel Nového Zahradního Města