Zeměpisná šířka

Pohled na kouli.
Rovník (modře) rozděluje kouli na dvě poloviny a protíná poledník v pravém úhlu. Přerušované čáry jsou rovnoběžky

Zeměpisná šířka je jedna ze zeměpisných souřadnic, určuje polohu na povrchu Země směrem k severu nebo jihu od rovníku. Je to úhel, který svírá rovina rovníku s přímkou, procházející středem Země a příslušným bodem na povrchu Země.

[editovat] Zápis

Zeměpisná šířka se značí řeckým písmenem φ a měří se ve stupních. Body ležící na sever od rovníku tj. na severní polokouli mají severní zeměpisnou šířku - zkratka s.š. Body na jih od rovníku tj. na jižní polokouli mají jižní zeměpisnou šířku - zkratka j.š.. Body na rovníku mají zeměpisnou šířku nulovou. Křivky se stejnou zeměpisnou šířkou jsou rovnoběžky.

Zeměpisná šířka je tedy úhel v rozsahu od 0° na rovníku do 90° na pólech ( 90º S nebo 90º J). Pokud je udán pouze úhel bez označení pólu, pak kladné hodnoty značí severní polokouli, záporné hodnoty polokouli jižní.

[editovat] Rozdělení

Zeměpisnou šířku lze specifikovat i s větší přesností (na úhlové minuty, vteřiny nebo jejich zlomky). Kombinace zeměpisné šířky a zeměpisné délky určuje přesné místo na zemském povrchu.

Jedna minuta zeměpisné šířky je přibližně jedna námořní míle, tj. 1852 metrů.

[editovat] Související články

• Zeměpisná délka