Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
 

Zlín

Tento článek pojednává o moravském městě. O letadlech Zlín pojednává článek Moravan Otrokovice.
statutární město
Zlín
Pohled na centrum... Náměstí Práce

Pohled na centrum... Náměstí Práce
NUTS 5: CZ0724 585068
kraj (NUTS 3): Zlínský (CZ072)
okres (NUTS 4): Zlín (CZ0724)
historická země: Morava
katastrální výměra: 118,85 km²
počet obyvatel: 79 390 (2008)[1]
zeměpisná šířka: 49° 13' 59" s.š.
zeměpisná délka: 17° 40' 1" v.d.
nadmořská výška: 230 m
PSČ: 760 01
zákl. sídelní jednotky: 72
místní části: 17
městské části / obvody: 0
katastrální území: 16
adresa magistrátu: Magistrát města Zlína
nám. Míru 12
761 40 Zlín
muzlin@muzlin.cz
primátor(ka): PhDr. Irena Ondrová
www.mestozlin.cz

Zlín (německy Zlin, od roku 1949 do roku 1989 Gottwaldov) je statutární město na východu Moravy. Leží v údolí řeky Dřevnice na rozhraní Hostýnských a Vizovických vrchů. Je centrem Zlínského kraje a má 79 538 obyvatel. Ve zlínské aglomeraci žije 108 298 obyvatel. [zdroj?]

Obsah

[editovat] Historie města

První písemná zmínka pochází z roku 1322, kdy byl Zlín řemeslnicko-cechovním střediskem okolního valašského osídlení. Za třicetileté války se obyvatelé Zlína účastnili valašského protihabsburského povstání. Až do konce 19. století se příliš nelišil od jiných malých valašských středisek, např. sousedního města Vizovice.

Město se v 19. století nacházelo na rozhraní tří moravských národopisných oblastí Valašska, Slovácka a Hané. Nejblíže mělo svým charakterem k Valašsku.

Zlín byl sídlem panství. Další panské sídlo se nacházelo v tehdy samostatném městečku Malenovice, které je dnes městskou částí Zlína. Po zřízení okresů v roce 1850 byl Zlín přičleněn k soudnímu okresu Napajedla a politickému okresu Uherské Hradiště. V 19. století počet obyvatel nepřesáhl 3000. Pro další rozvoj města je velmi důležitý rok 1894, kdy zde založil svou obuvnickou firmu podnikatel Tomáš Baťa. Během několika let vybudoval prosperující a rychle rostoucí podnik. Díky této skutečnosti se do města přistěhovalo hodně obyvatel, především z chudého Valašska ale i ze Slovácka, Hané a vzdálenějších oblastí Československa. S rozvojem Zlína zároveň docházelo k pozvolnému ukončení masivního valašského vystěhovalectví do Texasu. V Letech 1910–1938 se počet obyvatel zvýšil na desetinásobek z 3600 na 38 000. Po roce 1926 se Zlín stal moderním městským centrem. Tomáš Baťa pozval do Zlína mnoho renomovaných architektů (například Le Corbusiera), a tak se město změnilo aglomeraci plnou funkcionalistické architektury. Rostly kolonie typických „baťovských“ staveb – rodinných domků, ale také výškových domů. Nejproslulejší stavbou z té doby je 77,5 m vysoký mrakodrap „Jednadvacítka“ – tehdejší sídlo ředitelství firmy Baťa, známé například „pojízdnou“ kanceláří ředitele firmy. Tato budova byla vystavěna v letech 1937 a 1938.

Mrakodrap "21" v pohledu od autobusového nádraží.
Mrakodrap "21" v pohledu od autobusového nádraží.

Za druhé světové války, v roce 1944, bylo město bombardováno. Již v roce 1945 byly Baťovy závody znárodněny.

Od 1. ledna 1949 bylo město přejmenováno na Gottwaldov podle prvního komunistického prezidenta Československa Klementa Gottwalda. Tentýž rok se město stalo sídlem Gottwaldovského kraje, který ale neměl dlouhého trvání a zanikl při další reformě státní správy v roce 1960. Tehdy byl okres Gottwaldov začleněn do Jihomoravského kraje se sídlem v Brně. V 60. letech vznikly zlínské filmové ateliéry, které proslavili svými animovanými díly především Karel Zeman a Hermína Týrlová. Po roce 1968 začala výstavba největšího zlínského panelového sídliště Jižní svahy, které bylo dokončeno až v 80. letech. V prosinci 1989 navštívil Gottwaldov Tomáš Baťa mladší a bylo rozhodnuto o navrácení původního názvu Zlín, k čemuž došlo 15. prosince 1989. V roce 1990 se Zlín stal statutárním městem. V 90. letech docházelo ve městě k rozvoji soukromého podnikání, ale zároveň také zanikly některé významné průmyslové závody – např. obuvnický podnik Svit – nástupce Baťovy firmy. V roce 2001 byla založena Univerzita Tomáše Bati a vznikl samosprávný Zlínský kraj.

Od roku 1990 narůstá mezi občany některých okrajových částí Zlína nespokojenost se správou města, jejímž důsledkem bylo osamostatnění několika bývalých částí Zlína (Březnice, Ostrata, Lípa, Tečovice a Hvozdná), a sílí požadavky na přeměnu Zlína v územně členěné statutární město se samosprávnými městskými částmi, čemuž se však magistrát brání [2]. O osamostatnění v současné době usilují zejména obyvatelé Želechovic nad Dřevnicí, ve kterých se konalo 17. května 2008 referendum, v němž si obyvatelé odhlasovali odtržení. To bude uskutečněno k 1. lednu 2009. [3].

[editovat] Dnešní Zlín

Pohled ze střechy mrakodrapu "21" na sídliště Jižní Svahy.
Pohled ze střechy mrakodrapu "21" na sídliště Jižní Svahy.

Dnes je Zlín sídlem Zlínského kraje, ale zejména významným průmyslovým, obchodním a kulturním centrem východní Moravy. Ve městě je soustředěno velké množství středních škol a univerzita. Nacházejí se zde dvě nemocnice.

Zlín se v roce 2008 prezentuje v New Yorku prostřednictvím výstavy ZLíNY (Zlín in New York). K této výstavě vznikl i propagační film Zlína, který mapuje jeho současnost: ZLIN promo 2008 na YouTube

V květnu 2008 bylo dostavěno na zlínském Náměstí Míru Obchodní a zábavní centrum Zlaté Jablko. Nachází se na místě bývalé historické budovy záložny. Při stavbě tohoto centra byla jedna z podmínek zachování přední části domu z důvodu historické významnosti pro město Zlín. [zdroj?]

[editovat] Kultura

Ve Zlíně se nachází Městské divadlo, Filharmonie Bohuslava Martinů, Krajská knihovna Františka Bartoše, Krajská galerie výtvarného umění, Muzeum obuvi, zámek a další. Každoročně se zde konají hudební, folkrorní, divadelní festivaly. Nejznámější je Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež. Ve Zlíně je také zoologická zahrada.

Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

[editovat] Sport

Ve městě se nachází fotbalový stadion Letná, Zimní stadion Luďka Čajky, atletický stadion, městská hala, krytý bazén, koupaliště, turistické a cykloturistické stezky a další menší sportoviště. Ve Zlíně a okolí se každoročně jezdí motoristický závod Barum Rallye.

Mezi významné sportovní kluby patří:

Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

[editovat] Doprava

Podrobnější informace naleznete v článku Trolejbusová doprava ve Zlíně a v Otrokovicích.

Zlín leží relativně stranou od hlavních dopravních tahů. Je to dáno jednak tím, že k rozvoji města došlo až ve 20. století, kdy již existovala hlavní železniční síť. Dále tím, že se vinou druhé světové války neuskutečnily dopravní projekty plánované firmou Baťa. Třetím důvodem je rozpad Československa v roce 1993. Tehdy se Zlínsko stalo pohraniční oblastí a rozvoj dopravních tras v tomto regionu se dostal na okraj zájmu centrálních orgánů[zdroj?].

Ve východo-západním směru město protíná silnice I/49. Tato silnice spojuje Otrokovice s Valašskou Polankou na Vsetínsku.

Zlín neleží na žádném významném železničním tahu. Jedinou tratí, která protíná město rovnoběžně s hlavní silnicí je jednokolejná trať Otrokovice - Vizovice. Železniční stanice v Otrokovicích tak plní úlohu hlavního železničního terminálu pro zlínskou aglomeraci. Se Zlínem je dopravně propojena nejen místní dráhou, ale i trolejbusovou dopravou.

Městskou hromadnou dopravu zajišťují trolejbusy a autobusy.

Zlínská radnice na náměstí Míru.
Zlínská radnice na náměstí Míru.

[editovat] Členění města

Město se člení na 16 katastrálních území:

  1. Jaroslavice u Zlína
  2. Klečůvka
  3. Kostelec u Zlína
  4. Kudlov
  5. Lhotka u Zlína (zahrnuje místní části Chlum a Lhotka)
  6. Louky nad Dřevnicí
  7. Lužkovice
  8. Malenovice u Zlína
  9. Mladcová
  10. Příluky u Zlína (rozděleno mezi místní části Zlín a Příluky)
  11. Prštné
  12. Salaš u Zlína
  13. Štípa
  14. Velíková
  15. Zlín
  16. Želechovice nad Dřevnicí

[editovat] Partnerská města

[editovat] Významné osobnosti

[editovat] Rodáci

[editovat] Dlouholetí obyvatelé

[editovat] Reference

  1. ↑ Adresy v České republice: Zlín [online]. Ministerstvo vnitra, 2008-02-11, [cit. 2008-02-18]. Dostupné online.
  2. ↑ http://gajduskova.blog.idnes.cz/c/24079/Zlinu-bez-malych-radnic-hrozi-rozpad.html
  3. ↑ http://www.zelechovice.net/

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Zlín
Statutární město Zlín

Jaroslavice u Zlína | Klečůvka | Kostelec u Zlína | Kudlov | Lhotka u Zlína | Louky nad Dřevnicí | Lužkovice | Malenovice u Zlína | Mladcová | Příluky u Zlína | Prštné | Salaš u Zlína | Štípa | Velíková | Zlín | Želechovice nad Dřevnicí |


Města, městys a obce okresu Zlín

Bělov • Biskupice • Bohuslavice nad Vláří • Bohuslavice u Zlína • Bratřejov • Brumov-Bylnice • Březnice • Březová • Březůvky • Dešná • Dobrkovice • Dolní Lhota • Doubravy • Drnovice • Držková • Fryšták • Halenkovice • Haluzice • Horní Lhota • Hostišová • Hrobice • Hřivínův Újezd • Hvozdná • Jasenná • Jestřabí • Kaňovice • Karlovice • Kašava • Kelníky • Komárov • Křekov • Lhota • Lhotsko • Lípa • Lipová • Loučka • Ludkovice • Luhačovice • Lukov • Lukoveček • Lutonina • Machová • Mysločovice • Napajedla • Návojná • Nedašov • Nedašova Lhota • Neubuz • Oldřichovice • Ostrata • Otrokovice • Petrůvka • Podhradí • Podkopná Lhota • Pohořelice • Poteč • Pozlovice • Provodov • Racková • Rokytnice • Rudimov • Sazovice • Sehradice • Slavičín • Slopné • Slušovice • Spytihněv • Šanov • Šarovy • Štítná nad Vláří-Popov • Tečovice • Tichov • Tlumačov • Trnava • Ublo • Újezd • Valašské Klobouky • Velký Ořechov • Veselá • Vizovice • Vlachova Lhota • Vlachovice • Vlčková • Všemina • Vysoké Pole • Zádveřice-Raková • Zlín • Žlutava
obrysová mapka Česka Česko (CZ) Vlajka ČR
Samosprávné kraje (sídlo)
hlavní město Praha | Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Plzeňský kraj (Plzeň) | Karlovarský kraj (Karlovy Vary) | Ústecký kraj (Ústí nad Labem) | Liberecký kraj (Liberec) | Královéhradecký kraj (Hradec Králové) | Pardubický kraj (Pardubice) | kraj Vysočina (Jihlava) | Jihomoravský kraj (Brno) | Olomoucký kraj (Olomouc) | Moravskoslezský kraj (Ostrava) | Zlínský kraj (Zlín)
Územní („staré“) kraje (sídlo)
Středočeský (Praha) | Jihočeský (České Budějovice) | Západočeský (Plzeň) | Severočeský (Ústí nad Labem) | Východočeský (Hradec Králové) | Jihomoravský (Brno) | Severomoravský (Ostrava) | samostatná územní jednotka: hl. m. Praha
Země: Čechy Vlajka Čech | Morava Vlajka Moravy | Slezsko Vlajka Slezska
 
Zlín v jiných jazycích: Беларуская, Беларуская (тарашкевіца), Български, Deutsch, Ελληνικά, English, Esperanto, Suomi, Français, Hrvatski, Magyar, Bahasa Indonesia, Italiano, 日本語, Nederlands, Polski, Русский, Simple English, Slovenčina, Slovenščina, Српски / Srpski, Svenska, 中文
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/Zl%C3%ADn“
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 29. 8. 2008 v 08:52.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt