Invia.cz
Pojeďte do Egypta
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte s INVIA.CZ
Letní dětský tábor
Invia.cz
Pojeďte do Egypta
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte s INVIA.CZ
Letní dětský tábor
| Zlínský kraj | |
|---|---|
| Vlajka kraje | |
 |
|
| Znak kraje | |
 |
|
| Obrázek | |
 |
|
| Základní údaje k 06/2005 | |
| Krajské město: | Zlín |
| Hejtman: | MVDr. Stanislav Mišák ČSSD |
| Rozloha: | 3 964 km² |
| Počet obyvatel: | 597 813 |
| Hustota zalidnění: | 149 obyvatel/km² |
| Nejvyšší bod: | Čertův mlýn (1 206 m. n. m.) |
| Historické země: | Morava |
| Počet okresů: | 4 |
| Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: | 13 |
| Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem: | 25 |
| ISO 3166-2: | CZ-ZL |
| CZ-NUTS: | CZ072 |
| RZ: | Z |
| Oficiální web krajského úřadu | |
| Pozice na mapě | |
 |
|
Zlínský kraj je jedním ze 14 vyšších územních samosprávných celků v České republice. Nachází se v její východní až jihovýchodní části, podobnou polohu má i v rámci Moravy. Jako jediný ze všech českých krajů leží výhradně na území této historické země. Na jihozápadě sousedí s Jihomoravským krajem, na severozápadě s Olomouckým krajem, na severu s Moravskoslezským krajem a na východě s Žilinským a Trenčínským krajem (na Slovensku).
Obsah |
Horopisně náleží území kraje k západním Karpatům. Podstatná část území je kopcovitá či hornatá, přičemž nejvyšší hřebeny leží na východě na hranici se Slovenskem. Na jihu jsou to Bílé Karpaty s nejvyšší horou Velká Javořina (970 m; sk:Veľká Javorina). Na ně navazují Javorníky a posléze nejvyšší Moravskoslezské Beskydy, jejichž nejvyšší bod - Lysá hora - už ovšem leží na území sousedního Moravskoslezského kraje. Na západě a jihozápadě má kraj i úrodné nížiny - Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. Na jihozápadě kraje se zvedají Chřiby s nejvyšším bodem Brdo (586,7 m). Mezi Chřiby a výše zmíněnými pahorkatinami probíhá od západu z Olomouckého kraje Hornomoravský úval přes Kroměřížsko až na Zlínsko. Kolem řeky Moravy, na Uherskohradišťsku, probíhá Dolnomoravský úval, který dále pokračuje do Jihomoravského kraje.
Území kraje odvodňuje řeka Morava a její přítoky, např. Bečva a Olšava. Morava se vlévá do Dunaje, který její vody odvádí do Černého moře. Okrajové části kraje na severu (za hradbou Jeseníků) a severovýchodě odvodňuje řeka Odra do Baltského moře.
Zlínský kraj má velkou rozlohu chráněného krajinného území. Velkoplošná území zahrnují dvě chráněné krajinné oblasti, Beskydy a Bílé Karpaty, která zahrnují zhruba 30 % území. CHKO Bílé Karpaty patří mezi šest biosférických rezervací UNESCO v republice. Na území kraje se také nachází množství přírodních rezervací a přírodních památek.
Území kraje je vymezeno územími okresů Zlín, Vsetín, Kroměříž a Uherské Hradiště.
Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a území samosprávných krajů se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty pak dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě okresních měst vykonávají rozšířenou státní správu na území kraje ještě tyto obce: Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Luhačovice, Otrokovice, Rožnov pod Radhoštěm, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vizovice.
V kraji je 305 obcí, z toho 13 obcí s rozšířenou působností. 30 obcí má statut města. Sídelním městem kraje je statutární město Zlín.
| Město | Počet obyvatel (31. prosince 2005) |
|---|---|
| Zlín | 78.285 |
| Kroměříž | 29.024 |
| Vsetín | 28.261 |
| Valašské Meziříčí | 27.362 |
| Uherské Hradiště | 26.131 |
| Otrokovice | 18.665 |
| Uherský Brod | 17.399 |
| Rožnov pod Radhoštěm | 17.129 |
| Holešov | 12.332 |
| Bystřice pod Hostýnem | 8.762 |
| Napajedla | 7.584 |
| Hulín | 7.449 |
| Slavičín | 7.004 |
| Staré Město | 6.759 |
| Brumov-Bylnice | 6.014 |
| Zubří | 5.458 |
| Luhačovice | 5.442 |
| Kunovice | 5.241 |
| Chropyně | 5.145 |
| Valašské Klobouky | 5.143 |
Kraj jako vyšší územní samosprávný celek České republiky vznikl v roce 2000. Mezi lety 1949-1959 patřilo celé jeho území ke kraji Gottwaldovskému, který byl podstatně větší než současný Zlínský kraj. Patřilo k němu také celé území moderního okresu Hodonín a okrajové oblasti moderního okresu Přerov. V roce 1960 pak byl Gottwaldovský kraj zrušen, a jeho území rozděleno mezi Jihomoravský kraj (většina území) a Severomoravský kraj (moderní okres Vsetín a několik obcí v přilehlých částech moderního okresu Přerov). Roku 2000 pak z částí Jihomoravského kraje (moderní okresy Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště) a Severomoravského kraje (moderní okres Vsetín) vznikl dnešní Zlínský kraj.
Východní hranice Moravy neměla svůj dnešní tvar odjakživa. Pomineme-li fakt, že všechny hranice byly ve středověku definovány pomyslným středem neobydleného pohraničního hvozdu, jižní část Zlínského kraje patřila ještě koncem 11. století k spornému území. Hranici Moravy tehdy tvořila řeka Olšava. O oblast zvanou Lucká provincie s obcemi Hluk a Kunovice vedli spory vládci Moravy a Uher.
Kromě úrodných nížin v moravských úvalech má kraj nekvalitní půdu, která se hodí spíš pro pastevectví. Průmysl zpracovatelský a gumárenský, kovodělný a elektrotechnický. Ekonomicky patří kraj k těm zaostalejším, mnohé podniky po privatizaci v 90. letech 20. století stagnují či krachují a špatná dopravní obslužnost v hornatém terénu také nepomáhá. 31. 12. 2009 nezaměstnanost dosahovala hodnoty 10,83% [1]
|
||||||||||
|
|||||||||||
