Zmocněnec

Zmocněnec (zástupce) je osoba nebo orgán pověřená (zmocněná) jednat jménem nějaké osoby.

[editovat] Občanské a obchodní právo

V občanském právu se podle českého Občanského zákoníku (§ 22 – 33b zák. 40/1964 Sb.) píše o třech způsobech zastoupení: zástupce může být k jednání něčím jménem zmocněn buď zákonem nebo rozhodnutím státního orgánu (v obou případech se mu pak říká (zákonný zástupce) nebo na základě plné moci. Zástupce musí jednat osobně, není-li stanoveno jinak. Zástupcem může být jak fyzická, tak právnická osoba.

Zmocněncem český Občanský zákoník (§ 31 a násl.) výslovně nazývá zástupce ustanoveného plnou mocí zastupovaného.

Za podnikatele (jednají v první řadě statutární orgány. Zmocněncem podnikatele může být zástupce, speciálním případem je prokura (§ 14 obch. zák. 513/1991 Sb.). Také ten, kdo byl při provozování podniku pověřen určitou činností, je automaticky ze zákona zmocněn ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází (§ 14 odst. 15 obch. zák.).

[editovat] Zmocněnec státu

V mezinárodním právu je zmocněnec (rozumí se zmocněnec určitého státu), francouzsky chargé d’affaires, příslušník diplomatického sboru jedné země v zemi jiné. Stálý zmocněnec jako hlava zastupitelské mise je počítán mezi nejnižší (třetí) skupinu diplomatů.

Zmocněnec není akreditován u hlavy cizího státu (jako velvyslanec nebo vyslanec), ale u ministerstva zahraničních věcí. Zmocněnec, který zastupuje hlavu mise (velvyslance nebo vyslance) v jeho nepřítomnosti, se nazývá zmocněnec ad interim.

[editovat] Související články

• Diplomatický vztah
• Vyslanec a velvyslanec
• Diplomat

Tento článek o právu je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.