Znaménka plus a minus

Znaménka plus a mínus (+ a −) se obecně používají k označování kladných a záporných čísel a rovněž pro operace sčítání a odčítání. Používají se i v dalších významech, více méně analogických. Plus a minus jsou výrazy z latiny .

[editovat] Historie

Ačkoliv znaménka jsou nyní obecně známá stejně jako abeceda nebo indicko-arabské číslice, jejich použití není příliš staré. Například znaménko pro sčítání v egyptských hieroglyfech se podobalo nohám kráčejícím ve směru psaní textu (v egypštině se psalo různými směry), obrácený směr znamenal odčítání.

nebo

V Evropě se na začátku 15. století obecně používala písmena P a M .

Nejranější tištěný výskyt moderních znamének je pravděpodobně v knize „Behende und hüpscheenung auff allen Kauffmanschafft“ nebo Mercantile Arithmetic od Johanna Widmanna z roku 1489, kdy byly použity k označení přebytku nebo nedostatku. Znaménko + je zjednodušení latinského „et“ (podobně jako ampersand &). Znaménko − může být odvozeno od tildy psané nad m, které se používalo k označení odčítání; může se také jednat o zkrácení samotného písmena m.

Podle webové stránky Earliest Uses of Various Mathematical Symbols , je první knihou, kde se + a - poprvé použilo k onačení operací sčítání a odčítání, kniha publikovaná Henricusem Grammateusem v roce 1518.

Robert Recorde, který navrhl znaménko rovnosti, zavedl písmenka plus a mínus do Velké Británie v roce 1557 v knize The Whetstone of Witte.

[editovat] Alternativní použití

Znaménka + a - mohou označovat mnoho různých operací, v závislosti na uvažovaném matematickém systému. Mnoho algebraických struktur má některé operace nazývané (nebo ekvivalentní) sčítání. Avšak znaménka se používají i ke zcela různým operacím, jako je spojování řetězců znaků.

Plus může znamenat:

• vylučovací nebo (obvykle psané jako ⊕): 1+1=0
• logická konjunkce (obvykle psané ∧): 1+1=1
• logická disjunkce (obvykle psané ∨): 1+1=1
• zřetězení znaků někdy psaných jako: "1"+"1"="11"

[editovat] Znaménko mínus

Znaménko mínus se v matematice používá dvěma způsoby:

1. Operátor odčítání: Binární operátor k označení operace odčítání, jako je např. 5 − 3 = 2. Odčítání je obrácená operace ke sčítání.
2. Negující operátor: Unární operátor vytvářející z kladného čísla záporné.

[editovat] Znaménka plus a mínus v jiných kulturách

V židovské tradici se nejméně od 19.století se pro znaménko plus používá symbol převráceného T. Tuto praxi převzaly izraelské školy (přinejmenším od roku 1950) a nyní je zcela běžná ve většině základních škol (včetně světských) a v některých středních školách. Tento symbol používají rovněž náboženští autoři, ale většina knih pro dospělé používá mezinárodní označení „+“. Obvyklé vysvětlení pro specifický symbol je, že symbol „+“ vypadá jako křesťanský kříž. Unicode má tento symbol na pozici U+FB29 „Hebrejský znak alternativní písmenu plus“ (﬩).

[editovat] V počítačích

Znaménko mínus v Unicode je navrženo tak, aby mělo stejnou délku a výšku jako znaménko plus a znaménko rovnosti. Ve většině fontů mají stejnou šířku jako číslice, aby se usnadnilo rozdělování čísel do tabulek.

Spojovník (-), často nesprávně nazývaný pomlčka, je ASCII verze znaménka mínus. Je obvykle kratší délky než znaménko plus a často má i jinou výšku. Lze jo použít jako znaménko mínus, pouze když je znaková sada omezena ma ASCII, nebo s pevnou šířkou fontů.

[editovat] Externí linky

• The History of Mathematical Symbols - Plus and Minus
• Earliest uses of various mathematical symbols