Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Zoologická a botanická zahrada města Plzně (zkracovaná často jako ZOO Plzeň) je zoologická a zároveň botanická zahrada v Plzni, druhá nejstarší v České republice. V roce 2006 otevřela unikátní tzv. DinoPark, ve kterém se nachází napodobeniny dinosaurů ve skutečné velikosti, některé se i pohybují. Tato atrakce si získala velkou pozornost a stále se rozšiřuje. Například se v Dinoparku nachází 3D kino, které je jediné v ČR, s výjimkou kina IMAX v Praze.
Zoo v západočeské metropoli vznikla již v roce 1926 v městské části Doudlevce blízko centra města. Od roku 1963 působí v současném areálu na Lochotíně, kde se v roce 1981 sloučila se sousední botanickou zahradou. Členitý přírodní areál má rozlohu 21 ha a od roku 1996 je intenzivně přetvářen na zoogeografický biopark. Do té doby byla ne příliš pohledná zahrada známa například velkou kolekcí plazů, chovem ocelota velkého a sovice sněžné, odchovy plameňáka chilského, hyeny žíhané nebo umělým odchovem kondora krocanovitého.
Po roce 1996 zanikla řada nemoderních výběhů a expozic, zvířata i rostliny začaly být rozmísťovány rovnoměrně po celém areálu, vznikla naučná stezka „Vývoj přírody ve čtvrtohorách“ s hektarovým lesním výběhem pro větší skupinu medvědů hnědých. Postupně přibývají vzácné a atraktivní druhy, z nichž je nejvýznamnější příchod mladého páru varanů komodských, nejmohutnějších ještěrů světa, v říjnu 1997. Celkově se kolekce vyšplhala na téměř 1100 taxonů živočichů zastoupených asi 6000 exempláři. Pro 23 z nich je veden Evropský záchranný program. Velice pozoruhodným údajem zůstává skutečnost, že 70% druhů zde chovaných nemá žádná jiná česká ani slovenská zoo.
Od února 2001 slouží po tříleté rekonstrukci expozice AKVA-TERA, jakási obdoba stálé akvarijní výstavy brněnské zoo, což je samostatný svět v centru Plzně, kde návštěvníci v biotopových smíšených nádržích poznají bezobratlé, ryby, obojživelníky a plazy.
Nový směr vývoje zoo je patrný například na prezentaci opic, kde místo původních pěti druhů v jediném pavilonu chová nyní zahrada více než 20 druhů rozložených asi na sedmi místech. Žádná z nich již v podstatě neví, co je to mříž. Šimpanzi mají od léta roku 2000 k dispozici přírodní výběh s trávou, keři a stromy a současná skupina má proti původnímu páru již 6 členů; podobně ostrovní nebo přírodní výběhy mají giboni lar, guerézy angolské, makaci lví nebo lemuři vari a kata. Podobně velké šelmy postupně přestaly být ve společném pavilonu, vlastní „voliéru“ má puma, levhart a ussurijští tygři a 800 m2 rozsáhlou expozici, která nahradila řadu drobných klecí a výběhů, mají lvi berberští. Zbytek původního pavilonu šelem byl v roce 2001 rozsáhlou rekonstrukcí proměněn na africké nokturnárium pod novým názvem „Tajemný svět africké noci“.
Zvláštním světem je statek 19. století Lüftnerka s kolekcí domácích zvířat a 400 exponáty zemědělského náčiní, milovníci rostlin si přijdou na své zejména v sukulentním skleníku s více než 1000 taxony polopouštních rostlin Starého světa, v kolekci plazů upoutají například aligátoři čínští a velké želvy ostruhaté s téměř 300 odchovanými mláďaty, ale v neotropické části návštěvníci rádi sledují i dovádění nosálů na stromech nebo nutrií ve vodě. Mezi nejpopulárnější obyvatele zahrady patří hejno tučňáků Humboldtových, kteří jsou každý den pro návštěvníky krmeni rybami z rukou ošetřovatelů. Exotičtí ptáci, savci a plazi jsou k vidění v nejstarším pavilonu plzeňské zoo který se pro svůj tvar nejmenuje pouze "Tropický pavilon", ale i pavilon "Z".
Pro pohodlí návštěvníků slouží například africká restaurace Kiboko, stylové občerstvení "sibiřský srub", prodejna "Suvenýry u lemura". Ke stávajícímu informačnímu systému přibylo v roce 2003 pět digitálních zvukových infopanelů, které pomáhají v orientaci po areálu i seznamují návštěvníky s dalšími detaily ze života zvířat.
Nastoupená cesta proměny zoo se jistě líbí nejen zvířatům, která se cítí spokojená a rozmnožují se, ale i návštěvníkům, jejichž počet každoročně roste a pohybuje se kolem 250 000.
|
Wollemi nobilis – vzácná druhohorní rostlina |