Zpracování a zobrazení dat

[editovat] Zpracování dat

Mnoho vědeckých i technologických postupů je založeno na pozorování, sbírání údajů- dat. Soubor dat má malý význam, musí být správně interpretován a z interpretace se musí vyvodit správné závěry. Například, jednoduchým dotazem lze zjistit, že věk sedmi lidí v místnosti je postupně 13, 14, 21, 34, 36, 36 a 59 let. Existuje řada statistických závěrů, které lze z těchto jednoduchých dat získat. Například jaký je průměrný věk? Matematik se zeptá, o jaký průměr se jedná. Aritmetický průměr získáme sečtením všech věků a vydělěním počtem lidí. Výsledný věk v našem příkladě je 30, 43 roku.
Jiným typem průměru je kvadratický průměr. Získáme jej sečtením čtverců (druhých mocnin) jednotlivých hodnot, vydělěním počtem hodnot a odmocněním. V našem příkladě je kvadratický průměr roven 33, 88.
Dalším typem průměru je medián, což je střední hodnota ze seřazené množiny hodnot. Existuje stejná možnost, že libovolná hodnota je větší nebo menší než medián. V našem případě je toto číslo rovno 34. Pro sudý počet hodnot je medián aritmetický průměr dvou prostředních hodnot.
Modus množiny hodnot je ta hodnota, která se vyskytuje nejčastěji. V příkladu je modus roven 36. Ve velké množině čísel může být více než jeden modus. Takže jaký je průměrný věk lidí v místnosti? Je roven 30, 43; 33,88; 34 nebo 36 rokům. Zaleží na jaký průměr se ptáme.

[editovat] Zobrazení dat

Data lze zobrazovat různými způsoby. V příkladu (viz výše) byla nezpracovaná data předvedena jako seznam (lidských věků). Data lze vykreslit jako sloupcový graf, jako bod v grafu nebo jako řadu značek v piktogramu. Mnoho lidí se domnívá, že takové zobrazení je mnohem bezprostřednější, což je důvod, proč se takové zobrazení často používá v médiích, ačkoliv „obrázek“ může být v případě grafu zkreslen volbou os.
Například množství měsíčních srážek můžeme znázornit mnoha způsoby. Sloupcový graf je nejnázornější. Z něj je bezprostředně zřejmé, který měsíc byl nejsuší a zároveň kolik v tomto měsíci spadlo srážek. Čárový graf může navodit pocit, že v nejsuším měsíci vůbec nepršelo, protože záleží na autorovi grafu, v jaké hodnotě začína měřit. Piktogram např. se symboly deštníků může budit dojem suchého léta. Zjištění přesného množství srážek je obtížné, ba nemožné.

[editovat] Stroje na zpracování dat

Již od dob Blaise Pascala a Charlese Babbagea vědci a vynálezci vymýšleli stroje, které odstraňovaly námahu při sčítání. Po roce 1970 se rozšířily elektronické pokladny a počítací stroje. Byly sestrojeny tak, že k provedení určité funkce musely dostat vždy nový pokyn. Mnohem užitečnější stroje byly takové, kterým se mohla zadat celá sada instrukcí (program). Stroje si program zapamatovaly, zpracovaly podle něj vstupní data a poskytly výsledky jako výstupní data. To je to, co dělá počítač a proč je počítač mnohem víc než pouhý počítací stroj.
Počítačový program je napsán v určitém programovacím jazyku. U číslicových počítačů musí být data vkládána alfanumericky (písmena+ číslice). Společně s programem jsou data převáděna počítačem do dvojkové podoby a ukládána do paměti, kde je lze zpracovávat.
Programové operace s daty uskutečňuje základní jednotka počítače (CPU). Operace v sobě zahrnují různé aritmetické postupy a logické kroky včetně rozhodování o dalším způsobu zpracování dat. Data a instrukce lze do počítače vkládat různými způsoby, například klávesnicí, světelným perem („kreslí“ na obrazovce televizního typu) nebo myší.
Výstupní zařízení, které zobrazují výsledky počítačového zpracování dat, jsou zastoupeny především monitorem, obrazovkou televizního typu. Výsledky trvalejšího charakteru lze vytisknout (grafické informace v podobě grafů atp.) nebo uložit na přenosná média (CD, DVD, atp.)

[editovat] Číslicový a analogový počítač

Číslicový počítač je v zásadě chytrý počítací stroj. Data jsou zpracovávána, po případném převodu, ve dvojkové podobě, se kterou stroj umí zacházet. Vstupní údaje jsou tak nutně diskrétní, tedy tvoří množinu oddělených čísel. Analogový počítač na druhé straně zpracovává spojitý proměnlivý vstup (obvykle ve tvaru proměnlivého napětí z nějakého měřicího přístroje). Technici používají analogově- digitální převaděče, aby umožnili číslicovým počítačům zpracovávat analogové údaje- a tak teploměr, natahovací hodiny nebo rychloměr (všechno analogová zařízení) mohou být upraveny a poskytovat číselný výstup.

[editovat] Zdroje

• http://kocour.ms.mff.cuni.cz/~zemlicka/vyuka/OZD/
• Kolektiv autorů, Všeobecná encyklopedie, 2004