Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
.jpg)
Ztohoven je česká diverzně-umělecká skupina, zabývající se undergroundem, performance a reklamou. Ve skupině je 20 až 100 umělců.[1][2] Pravá jména jsou skrývána pod pseudonymy jako např. Petr Olejka, Sláva Svoboda nebo Otto Horší, Roman Týc, Míra Svoboda nebo Eman Cipace.[1]
Obsah |
Skupina na sebe upozornila v roce 2003 překrytím 750 vitrín s reklamou v pražském metru,[3] za tuto akci bylo na skupinu podáno trestní oznámení. Akci skupina nazvala Znásilněný podvědomí.
V témže roce 2003 skupina překryla část neonového svítícího růžového srdce od Jiřího Davida, které nechal prezident Václav Havel umístit na Pražský hrad, takže asi 10 minut svítil nad Pražským hradem otazník.[4]
8. dubna 2007 Roman Týc vyměnil za plného provozu se štaflemi a v červených montérkách 48 sklíček s postavičkou chodce na semaforech v Praze za jiné postavy v různých pozicích (12 variant, například pijící z lahve, kadící na bobku, vedoucí psa, oběšenec, opírající se postavička, postavička v sukni, s amputovanou nohou, ukřižovanec, povaleč atd.).[5] Tyto úpravy postihly semafory od křižovatky u Národního divadla přes Křižovnické náměstí, Palachovo náměstí až na Letenské náměstí,[6], Strossmayerovo náměstí, na Smíchově, na Těšnově a v Karlíně.[7] Údajně mu úpravy trvaly 5 hodin práce.[8] Jedno ze sklíček, které pravděpodobně Týc při akci věnoval kolemjdoucí dvojici, se objevilo od 18. července do 8. srpna 2007 v dražbě na otevřeném dražebním serveru Aukro v sekci Současné umění / Volná grafika, cena stoupla z vyvolávací ceny 500 Kč na 6655 Kč.[zdroj?]
10 skel údajně koupil Týc od zaměstnance firmy Eltodo na ulici, dalších 40 sklíček mu podle jeho tvrzení prodal za 6000 Kč vysoce postavený zaměstnanec firmy Eltodo.[8]
David Brudňák byl podle některých médií obžalován z trestných činů poškozování a ohrožování provozu obecně prospěšného zařízení a poškozování cizí věci. Policie jej navrhovala obžalovat i z krádeže původních sklíček, ale státní zástupce tuto kvalifikaci do obžaloby nezařadil. Časopis Instinkt a idnes.cz informovaly o tom, že policie trestní oznámení odložila s tím, že jde pouze o přestupek, nikoliv trestný čin.[8] Média nemají jasno v tom, zda trestní oznámení podal magistrát, Technická správa komunikací nebo firma Eltodo. Magistrát podle médií žaloval Romana Týce o náhradu škody ve výši 100 000 Kč.[8]
12. března 2008 zahájil soud hlavní líčení, ale odročil ho na duben, protože Roman Týc nedostal předvolání ani obžalobu a k jednání se nedostavil.[9] 16. dubna 2008 začal Obvodní soud pro Prahu 7 (soudce Tomáš Hájek) (podle idnes.cz Městský soud v Praze) projednávat žalobu na Davida Brudňáka, kterého vyšetřující orgány považovaly za osobu vystupující pod pseudonymem Roman Týc. Brudňák o svém vztahu k Týcovi vypověděl: „Moje vazba na Romana Týce je silná. Ale ne tak, aby docházelo k záměně osob, protože naše fyziognomie je zcela odlišná.“ Soud odročil jednání na 21. května. Technická správa komunikací hlavního města Prahy do té doby má vyhotovit fakturu na 82 242 Kč.[10][7][11] 21. května 2008 byl David Brudňák nepravomocně odsouzen Městským soudem pro Prahu 7 k peněžité pokutě 60 000 korun a náhradě škody, kterou výměna způsobila. Soudu se podařilo dokázat, že David Brudňák je Roman Týc. Brudňák se proti rozsudku odvolal.[12]
Roman Týc také pustil do oběhu na internetu hru Seber policajtovi čepici a zmiz!
Později média zveřejnila, že to byl právě Roman Týc, kdo na sebe při povodních v roce 2002 upoutal pozornost tím, že sjížděl na voru v Praze Vltavu. Řeka mu předtím vyplavila ateliér.
Další větší akcí, kterou na sebe skupina upozornila bylo nabourání se do systému kamer pro živý přenos z Krkonoš. V ranním vysílání 17. června 2007 na ČT2 v pořadu Panoráma byl odvysílán fiktivní výbuch atomové bomby na pozadí panoráma z Krkonoš.[1]
6. prosince 2007 byla skupině Ztohoven, udělena Národní galerií první cena za projekt „Mediální realita“ v prvním ročníku Ceny NG 333 pro mladé umělce do 33 let z České a Slovenské republiky. Skupinu do soutěže přihlásil Jan Mlčoch. Cenu za skupinu převzal právník, čímž dala skupina najevo v jaké rovině se projekt „Mediální realita“ bude opravdu hodnotit.[13]
Právník na místě citoval ze sbírky zákonů: § 165 Schvalování trestného činu
Za několik týdnů byl k výslechu předvolán také generální ředitel Národní galerie prof. Milan Knížák, Dr.A. 25. března 2008 se konalo první stání u soudu za projekt „Mediální realita“. Pedagogové z Karlovy univerzity se zastali skupiny Ztohoven a pomocí petice žádali prezidenta Klause o milost pro členy skupiny.[14] Skupina byla osvobozena a celá skupina je tak oficiálně nevinná.[15]
